|
|
Interpretace místního kulturního dědictví prostřednictvím informačních panelů na příkladu Prokopského údolí v Praze
Vlčková, Eliška ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje naučným stezkám a informačním panelům a jejich roli v interpretaci místního kulturního dědictví. Na základě rešerše odborné literatury je popsán teoretický základ interpretace jako takové, historie naučných stezek na českém území i ve světě, návštěvnická problematika a edukační a interpretační využití stezek a panelů. Hlavním cílem této práce je zmapovat současnou situaci naučných stezek v Prokopském údolí v Praze, zhodnotit jejich tematické zaměření, funkčnost, využitelnost a edukační a interpretační potenciál. Součástí práce je i návrh vlastní naučné stezky, která mapuje průmyslovou historii Prokopského údolí v Praze. KLÍČOVÁ SLOVA Naučná stezka, informační panely, interpretace místního dědictví, průmyslová historie, Prokopské údolí, předměstí Prahy
|
|
|
(Za) hranice kastelánské profese: kdo, co, proč a s jakými limity
Kopecká, Damaris ; Jareš, Jakub (vedoucí práce) ; Indrová, Martina (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl předložit svým čtenářům ucelený pohled na kastelánskou profesi s důrazem na její roli a obsah v dnešní správě objektů Národního památkového ústavu (dále jen NPÚ). Teoretické kapitoly práce nastiňují vznik a vývoj profese, pátrají po definici zapsané v oficiálních dokumentech NPÚ, i po tom, jak toto povolání vnímá veřejnost. Aby byl obrázek kastelánské profese v souladu s hlavním cílem práce kompletní, praktická část pak na základě osmi polostrukturovaných rozhovorů mapuje, jak o své profesi smýšlejí sami kasteláni. Nezůstává však jen u toho. V kontextu teoretické části se výzkum zaměřuje rovněž na rozdíly mezi teoretickými představami o náplni kastelánské práce a realitou žitou v praxi na památkách ve správě NPÚ. Skrze rozhovory jsou proto ověřeny i tři výzkumné hypotézy, jež tematizují problémy a obtíže, na které kasteláni při výkonu své profese narážejí. V závěrečné kapitole práce jsou pak výsledky výzkumu interpretovány s ohledem na jejich praktické využití a snahu ukázat, co na jejich základě můžeme o budoucnosti profese předpokládat. Vedle svého hlavního cíle tak má práce ještě jeden záměr: pojmenovat limity (rizika, obětované příležitosti, slepá místa), které současné nastavení pracovní agendy kastelánů má, ale také potenciál (včetně variant řešení nastíněných...
|
|
|
Národní kulturní komise na zámku Hluboká nad Vltavou
Vlažný, Václav ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou poválečného vývoje na zámku Hluboká nad Vltavou a procesem jeho zestátnění. Tím jaký vliv měl celý proces na samotný zámek, jeho sbírky a celý zámecký areál s parkem a dalšími budovami. Jak probíhala snaha o znovunavrácení předmětů odvezených za války a do jakých problémů se dostávala správa zámku, která se musela přizpůsobovat velmi často se měnící situaci po válce a po únoru 1948. Jakou v tom hrála roli Národní kulturní komise a její předseda Zdeněk Wirth a tragické rozhodnutí, které vedlo ke ztrátě téměř veškerého běžného vybavení zámku, u kterého bylo rozhodnuto, že není kulturní povahy. KLÍČOVÁ SLOVA Národní kulturní komise, zámek Hluboká nad Vltavou, Zdeněk Wirth, mobiliář, proces zestátnění zámku Hluboká nad Vltavou, Schwarzenbergové, Inventurní komise.
|
|
|
Analýza expozic muzea v Rumburku
Kusová, Kateřina ; Jareš, Jakub (vedoucí práce) ; Sixta, Václav (oponent)
Tato diplomová práce řeší analýzu expozic muzea v Rumburku. Cílem je analýza po stránce formální a stránce obsahové. Tato analýza je zvolena na základě metody Thomase Thiemeyera, který nahlíží na expozici jako na historický pramen. Tuto metodu tvoří série otázek, které jsou zvolené a modifikované podle charakteru expozic. V teoretické části se diplomová práce nejprve zabývá rolí regionálních muzeí ve společnosti, dále se zaměřuje na tzv. malá muzea, mezi které se muzeum v Rumburku řadí. Dále práce v teoretické části řeší historii a současnost Šluknovského výběžku, ve kterém se Rumburské muzeum nachází, a dále přibližuje město Rumburk. V poslední teoretické části přibližuje historii a současnost muzea v Rumburku. Praktická část se nejprve věnuje detailním popisům expozic. Poté se diplomová práce věnuje formální a obsahové analýze jednotlivých expozic a jejich částí. Z formální analýzy vyplynulo, že expozice jsou vzhledově nejednotné. Nositeli významů jsou především exponáty. Expozice návštěvníka vnímají jako diváka, a nemohou do nich vstupovat. Z analýzy obsahu vyplynulo, že expozice se zaměřují především na 18. a 19. století, které byly pro Šluknovský výběžek hospodářsky i kulturně významné, a to především na osobnosti, které postupně představuje. Hlavní roli v expozicích hrají němečtí obyvatelé, o...
|
|
|
Poválečná prezentace interiérů na vybraných památkách ve východních Čechách
Ťažký, Petr ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Konec druhé světové války přinesl v Čechách změny v mnoha oblastech. Velmi zásadně zasáhl i do přirozeného historického vývoje hradů a zámků, které byly řadě šlechtických rodů zkonfiskovány a ocitly se nově v rukách státu. O jejich dalším osudu nejprve rozhodovala Národní kulturní komise, jež některá historická sídla určila ke zpřístupnění veřejnosti, jiná však "odsoudila" k využívání pro dětské domovy, školy nebo jako rekreační zařízení. Cílem této diplomové práce je přiblížení poválečné prezentace zámeckých interiérů na vybraných památkových objektech nacházejících se východních Čechách. Pozornost bude věnována zámkům Náchod, Ratibořice, Opočno a Slatiňany, které sice od sebe nedělí velká vzdálenost, avšak jejich poválečný osud byl velmi odlišný. Práce se zaměří na historický vývoj těchto památkových objektů, osudný roky po druhé světové válce, činnosti Národní kulturní komise, vytřiďování mobiliáře, návrhu prvních poválečných expozic, vstupní historické expozice, průvodcovské sylaby a prezentace instalací od roku 1990 do současnosti. KLÍČOVÁ SLOVA zámek, konfiskace, expozice, Národní kulturní komise, mobiliář, Náchod, Ratibořice, Opočno, Slatiňany
|
|
|
Na Měsíc a ještě dál: historické eventy ve veřejném prostoru
Liška, Filip ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
V posledních letech se výrazně rozrostl trend eventů, happeningů a dalších vstupů do veřejného prostoru, které se zaměřují na připomínání historie. Diplomová práce sleduje tyto aktuální trendy na několika konkrétních příkladech eventů (např. Moon50: Zpátky na Měsíc, Milada 70: Zavražděna komunisty, Korzo Národní) v českém prostředí, přičemž se soustředí zejména na podniky aktivistického charakteru. Jak tyto eventy pracují s historií a jak ji interpretují? Jaký význam a funkci podobné eventy naplňují ve veřejném prostoru? Jaké vzpomínkové praktiky jsou s nimi spojeny? K těmto a dalším otázkám předkládá práce hypotézy na základě kvalitativní analýzy výstupů, produkce a komentářů tvůrců jednotlivých eventů. Metodologicky se práce opírá o teorie paměťových studií a přístupy public history.
|
|
|
Edukační programy pro expozici Archevita ve Středočeském muzeu Roztoky u Prahy
Jindrová, Lucie ; Jareš, Jakub (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na edukaci v muzejním prostředí. Jejím cílem je vytvořit a vyzkoušet vlastní návrhy edukačních programů ve Středočeském muzeu Roztoky u Prahy. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje charakteristice muzejního prostředí a zkoumá komponenty muzejní edukace jako jsou výukové metody a organizační formy výuky. Dále se zabývá vybranými prvky edukace a prezentace archeologického kulturního dědictví a popisuje edukaci ve Středočeském muzeu Roztoky u Prahy. Praktická část se zaměřuje na tvorbu dvou edukačních programů, které navazují na vymezené teoretické principy první části práce. Edukační programy jsou určeny žákům 6. třídy 2. stupně základních škol a realizují se v expozici Archevita - Stopami věků zaměřené na období pravěku. Práce popisuje tvorbu obou programů, vymezení cílové skupiny, popis jednotlivých aktivit, a rovněž zaznamenává a hodnotí jejich průběh. K hodnocení každého programu je použita zpětná vazba od žáků, jejich učitelů a edukátorky muzea Roztoky. Práce na závěr předkládá návrhy na zlepšení programů a jejích jednotlivých aktivit, které si muzeum v rámci své edukace ponechá. KLÍČOVÁ SLOVA muzejní edukace, dějepis, pravěk, Archevita, Středočeské muzeum Roztoky u Prahy
|
|
|
Rozvíjíme tradici aneb Od výkladu k interpretaci: Metodika průvodcovské činnosti v historických interiérech a exteriérech
Jareš, Jakub ; Hudec, Petr ; Indrová, Martina ; Ranochová, Radka ; Hnojská, Vendula ; Sládková, Kateřina ; Jordánová, Květa ; Dryáková, Kateřina ; Rezková Přibylová, Naděžda ; Bláhová, Lucie ; Wizovský, Tomáš
Metodika poskytuje metodickou oporu a inspiraci pro prezentaci a interpretaci kulturního dědictví prostřednictvím komentovaných prohlídek s průvodcem. Zohledňuje při tom jednak tradici, jednak současné nároky návštěvníků, přístupy k ochraně kulturního dědictví a nové trendy interpretace včetně těch zahraničních. Při aplikaci do praxe má metodika dopad i na širokou veřejnost, která je každoročně zastupována několika miliony návštěvníků památek ve správě NPÚ.
Plný text:  PDF
|
|
|
Mnoho podob interpretace: Metodika inovativních přístupů k prezentaci a interpretaci historických interiérů a exteriérů
Hudec, Petr ; Jareš, Jakub ; Indrová, Martina ; Dryáková, Kateřina ; Kassl, Nikola ; Havlůjová, Hana ; Hnojská, Vendula ; Sládková, Kateřina ; Jordánová, Květa ; Rezková Přibylová, Naděžda ; Kazlauskas, Vendula ; Bláhová, Lucie ; Staufčíková, Helena ; Kosová, Šárka ; Neprašová, Eva ; Seidler, Tomáš
Metodika je snahou o revitalizaci a inovaci průvodcovské služby v prostředí historických památek ve správě NPÚ. Tato publikace navazuje na I. díl metodiky Rozvíjíme tradici aneb Od výkladu k interpretaci a jejím účelem je poskytnout nápady, inspirace a metodické postupy, jak doplňovat a proměňovat zaběhnuté způsoby prezentace a interpretace památek a to včetně forem, které vytvářejí paralelu či alternativu prohlídkám s průvodcem. Zohledňuje zahraniční zkušenosti a mezioborové vhledy.
Plný text: PDF
|
|
|
Brněnské vilové kvarteto a potenciál jejich zahrad
Sobotka, Jan ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
1 ABSTRAKT Předkládaná diplomová práce "Brněnské vilové kvarteto a potenciál jejich zahrad" sleduje čtyři brněnské vilové zahrady, které jsou v současné době přístupné široké veřejnosti. Před- stavuje jednotlivé zahrady a pozoruje jejich změny a využití v průběhu času. Brněnské vi- lové kvarteto označuje čtveřici brněnských vil, které vznikly na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o jediné soukromé domy přístupné veřejnosti jako součást kulturního dědictví. Práce si pokládá otázku, do jak velké míry je se zahradami pracováno jako prostorem pro prezentaci vilových objektů, nebo je prostor prezentován jako památka zahradního umění. Jedná se o srovnání jednotlivých zahrad a jejich prezentace kategorii samoobslužné prohlídky, lektorované aktivity, doprovodné sezónní akce a využití moderních technologií. Druhá část práce je více zaměřena na zahradu vily Stiassni. Po charakteristice zahrady je představen návrh průvodcovského textu pro zahradu vily Stiassni. Tento sylabus se stane základem nových komentovaných prohlídek. Za pomoci lektorovaného výkladu je se zahra- dou nakládáno jako památkou zahradního umění. Vila Stiassni pod správou Národního pa- mátkového ústavu tak bude prvním domem v brněnském vilovém kvartetu, který nabídne návštěvníkům komentované prohlídky zaměřené na zahradu. Historické zahrady jsou v...
|
host ::
RSS.