|
|
Rekonstrukce povrchu z mračna bodů
Jarůšek, Tomáš ; Zemčík, Pavel (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Rekonstrukce povrchu z mračna bodů představuje velmi moderní a široce používanou metodu v digitalizaci reálných povrchů. Hlavní zaměření této práce je na srovnání několika algoritmů (Poisson surface reconstruction, Ball Pivoting Algorithm, Fourier surface reconstruction, Wavelet surface reconstruction a Multi-level Partition of Unity implicits), které rekonstruují původní povrch ve formě trojúhelníkové sítě z orientovaného mračna bodů. Každý algoritmus prošel důkladným testováním na reálných i syntetických datech, které byly dále upraveny pro pokročilejší experimenty. Následné vyhodnocení je provedeno v různých kategoriích. Jak vizuelně, tak s pomocí naměřených metrik (např. Hausdorffova vzdálenost). Společně tyto experimenty poskytují důkladnou analýzu stavu rekonstrukčních algoritmů. Provedené experimenty ukazují, že výběr optimální metody závisí na konkrétní úloze. V zásadě však nejlepších výsledků dosahují metody Possion surface reconstruction a Fourier surface reconstruction.
|
|
|
Vizualizace rozsáhlých grafových dat na webu
Jarůšek, Tomáš ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Burget, Radek (vedoucí práce)
Grafové databáze poskytují způsob uložení dat, který se zásadně liší od relačního modelu. Cílem této práce je poté vizualizovat tyto data a stanovit maximální objem, který jsou webové prohlížeče schopny najednou zpracovat. K tomuto účelu byla naimplementována interaktivní webová aplikace. Pro uložení dat je využit model RDF (Resource Description Framework). Ten reprezentuje data formou trojic se strukturou subjekt - predikát - objekt. Komunikace s touto databází, která běží na serveru je realizována pomocí REST API, samotný klient je poté implementován v jazyce JavaScript, kde vizualizaci zajišťuje HTML prvek canvas. Tu je možné provést pomocí třech speciálně navrhnutých metod: greedy, greedy-swap a force-directed. Výsledné hranice byly primárně zjištěny testováním časových náročností jednotlivých částí a silně závisejí na záměru uživatele. Limit byl stanoven na 150000 trojic v případě, kdy je nutné vykreslit maximální objem dat. Pokud je naopak cílem kvalita vizualizace a plynulost aplikace, tak se limit pohybuje v řádech tisíců.
|
|
|
Vizualizace rozsáhlých grafových dat na webu
Jarůšek, Tomáš ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Burget, Radek (vedoucí práce)
Grafové databáze poskytují způsob uložení dat, který se zásadně liší od relačního modelu. Cílem této práce je poté vizualizovat tyto data a stanovit maximální objem, který jsou webové prohlížeče schopny najednou zpracovat. K tomuto účelu byla naimplementována interaktivní webová aplikace. Pro uložení dat je využit model RDF (Resource Description Framework). Ten reprezentuje data formou trojic se strukturou subjekt - predikát - objekt. Komunikace s touto databází, která běží na serveru je realizována pomocí REST API, samotný klient je poté implementován v jazyce JavaScript, kde vizualizaci zajišťuje HTML prvek canvas. Tu je možné provést pomocí třech speciálně navrhnutých metod: greedy, greedy-swap a force-directed. Výsledné hranice byly primárně zjištěny testováním časových náročností jednotlivých částí a silně závisejí na záměru uživatele. Limit byl stanoven na 150000 trojic v případě, kdy je nutné vykreslit maximální objem dat. Pokud je naopak cílem kvalita vizualizace a plynulost aplikace, tak se limit pohybuje v řádech tisíců.
|
|
|
Rekonstrukce povrchu z mračna bodů
Jarůšek, Tomáš ; Zemčík, Pavel (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Rekonstrukce povrchu z mračna bodů představuje velmi moderní a široce používanou metodu v digitalizaci reálných povrchů. Hlavní zaměření této práce je na srovnání několika algoritmů (Poisson surface reconstruction, Ball Pivoting Algorithm, Fourier surface reconstruction, Wavelet surface reconstruction a Multi-level Partition of Unity implicits), které rekonstruují původní povrch ve formě trojúhelníkové sítě z orientovaného mračna bodů. Každý algoritmus prošel důkladným testováním na reálných i syntetických datech, které byly dále upraveny pro pokročilejší experimenty. Následné vyhodnocení je provedeno v různých kategoriích. Jak vizuelně, tak s pomocí naměřených metrik (např. Hausdorffova vzdálenost). Společně tyto experimenty poskytují důkladnou analýzu stavu rekonstrukčních algoritmů. Provedené experimenty ukazují, že výběr optimální metody závisí na konkrétní úloze. V zásadě však nejlepších výsledků dosahují metody Possion surface reconstruction a Fourier surface reconstruction.
|
host ::
RSS.