|
|
Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR
Jandura, Michal ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
124 VII. Shrnutí Diplomní práce s názvem Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR se zabývá ústavním postavením prezidenta republiky v době první republiky, tj. v letech 1918 - 1938 a to po stránce formálně ústavní, avšak i z hlediska jeho faktického postavení. Autor v diplomní práci naznačuje slabší formální postavení prezidenta republiky v tzv. prozatímní ústavě z roku 1918 ( zákon č. 37/1918 Sb. z. a n. ze dne 13. listopadu 1918, o prozatímní ústavě ) a jeho poněkud silnější formální postavení v Ústavní listině z roku 1920 ( zákon č. 121/1920 Sb. z. a n. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky ) a dále v práci zdůrazňuje velmi silné faktické postavení prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka plynoucí z jeho silné osobnosti, avšak i s ohledem na jeho zásluhy o vznik Československé republiky a z jeho všestranných morálních předpokladů pro výkon této funkce. Silné faktické postavení prezidenta republiky je vysvětleno na jeho vztahu k vůdcům státotvorných politických stran uskupených v neformální koalici zvané " pětka", kterými byl první prezident pro svoji autoritu respektován. Dále se autor věnuje podrobně jednotlivým pravomocem prezidenta republiky, které byly vymezeny především zmiňovanou Ústavní listinou z roku 1920, avšak i dále celou...
|
|
|
Prezident republiky jako součást moci výkonné
Vosáhlo, Jakub ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce se zabývá institutem prezidenta republiky. Popisuje specifika této ústavní funkce na pomezí hlavy státu a exekutivního orgánu. Dle zadání zkoumá jeho vztah k výkonné moci. To obnáší analýzu jeho ústavních pravomocí, jimiž může do sféry exekutivy zasahovat. Práce se však zabývá i dalšími, často opomíjenými, aspekty, ovlivňující jeho postavení a sílu v rámci ústavního systému. Nezbytnou součástí této analýzy je rozbor ústavní pozice prezidenta republiky, vycházející z parlamentního charakteru českého ústavního systému a pravomocí, jimž je prezident republiky v tomto systému nadán. K této analýze je pozice prezidenta ČR srovnána s pozicemi jiných prezidentů parlamentních a poloprezidentských republik. Při analýze pozice prezidenta republiky však není možné opomenout specifický fenomén prezidentského úřadu v České republice. Prezident ČR (resp. dříve Československa) je tradičně nadán nepříliš širokým katalogem ústavních pravomocí, ovšem zároveň disponuje silnou autoritou veřejnosti, která mu dává značný neformální vliv. K analýze tohoto fenoménu se práce zabývá historickým vývojem prezidentského úřadu, a to z hlediska ústavního zakotvení i praxe. Rozebírá působení prezidentů republiky ve všech obdobích moderní československé a české státnosti. Vývoj prezidentské funkce po přijetí současné ústavní úpravy...
|
|
| |
|
|
Ústavní záruky nestrannosti soudců a její sociální konotace
Žižko, Igor ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Moderní společnost je založena na úctě k jedinci a zároveň s tím si vytvořila institut soudnictví, v jehož rámci by strany měly v zájmu zachování sociální soudržnosti řešit své spory prostřednictvím systému uplatňování práv. Úkolem soudnictví je tedy být nestranným arbitrem, což je bezpodmínečnou podmínkou pro akceptaci autoritativnosti tohoto orgánu, resp. pro funkčnost i smysl tohoto institutu v rámci společenské smlouvy. Pouze nezaujatý soudce je jedinou zárukou zachování zásady nemo iudex in causa sua. Evropská úmluva ukládá státům - členům Rady Evropy vytvořit takové právní podmínky, které každému zaručují právo na projednání jeho záležitosti spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění vznesenému proti němu. Ústavní řád ČR zaručuje každému právo na spravedlivý soudní proces vedený v souladu se zákonem před nezávislým a nestranným soudcem. Ústavní záruky zákonného spravedlivého řízení před nestranným soudcem se doplňují právními normami podústavního práva. Přitom právě požadavek nestrannosti soudců chrání důvěru, kterou by měly soudy v demokratické společnosti vzbuzovat, jak u veřejnosti, tak u účastníků řízení. Nestrannost soudce je subjektivní...
|
|
| |
|
|
Prezident České republiky jako součást moci výkonné
Cellar, Milan ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
Česky Rigorózní práce je analýzou postavení prezidenta České republiky jako součásti moci výkonné. Nejprve je popsáno postavení prezidenta republiky v závislosti na formě vlády. Těžiště práce je pak položeno na vzájemný vztah hlavy státu a vrcholného orgánu moci výkonné - vlády. Práce se dále věnuje vztahu prezidenta republiky k dalším ústředním orgánům státní správy, jeho vztahu k ozbrojeným silám České republiky, a postavení prezidenta republiky v situacích s mezinárodním prvkem. Pozornost je rovněž věnována odpovědnosti prezidenta republiky a navrhovaným legislativním změnám. Kapitoly jsou, vedle stanovisek právních teoretiků k jednotlivým problémům, doplněny o případy z praxe.
|
|
|
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti
Jiráková, Gabriela ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti Cílem diplomové práce je komparativní analýza znaků ústavního soudnictví v první Československé republice a v současné České republice. Jednotlivé kapitoly jsou strukturovány tak, aby přehledně pojednaly o orgánu, který reprezentuje ochranu nejdůležitějších ústavních hodnot. Systematika celého textu je vysvětlena v kapitole "Metodika". Slouží pro lepší orientaci a pochopení zpracování diplomové práce. Celá práce je rozdělena do osmi kapitol. V úvodu jsou popsány základní představy o Ústavním soudu a vysloveny hypotézy autora, které předpokládají velké rozdíly mezi úpravami obou republik. V následujících kapitolách jsou porovnávány oba Ústavní soudy z hlediska jejich organizace (vnitřní uspořádání, rozpočet, sídlo), jmenování ústavních soudců (proces, předpoklady). Dále podává výčet jednotlivých kompetencí Ústavních soudů a popisuje konkrétní činnost ústavních soudců v rámci jednotlivých období. Součástí práce je také krátký historický exkurs, který pojednává o původu myšlenky ústavního soudnictví a také o zdrojích, ze kterých čeští a českoslovenští tvůrci čerpali inspiraci při sestavování příslušné právní úpravy. Na konci každé kapitoly je provedeno krátké shrnutí, které slouží k utvoření uceleného přehledu o...
|
|
|
Prezidentské veto v ústavním systému Československa a České republiky
Janoušek, Milan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá institutem prezidentského veta v ústavním systému Československa a České republiky. Popisuje ústavní vývoj práva prezidenta republiky vrátit Parlamentu přijaté zákony a konfrontuje jej s praktický užitím této pravomoci jednotlivými československými a českými prezidenty. V politickém kontextu a na konkrétních případech pak poukazuje na problematické aspekty stávající úpravy. Závěrem přináší také náměty - de constitutione ferenda - k lepšímu fungování prezidentského veta jako součásti systému brzd a protivah.
|
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Bednář, Marcel ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Ústavní institut milosti a amnestie Diplomová práce s názvem Ústavní institut milosti a amnestie se zabývá tématem vysoce aktuálním a diskutovaným v České republice nejenom na politické scéně, ale i celospolečensky. Diplomová práce reflektuje současnou debatu o tom, zda by měl být institut milosti a amnestie v právním řádu České republiky zachován. Hypotéza práce byla zvolena kontradiktorně k argumentům zastánců vypuštění institutu milosti a amnestie z právního řádu. Diplomová práce terminologicky vymezuje pojmy, ale věnuje se také teoretickému rozdělení jednotlivých forem milostí. Jedna z důležitých kapitol je zaměřena na vysvětlení účelu institutu, což se odráží v legitimitě udělených milostí a vyhlášených amnestií. Současná právní úprava milostí a amnestií v České republice je popsána pomocí tří rámců: ústavněprávního, trestněprávního a mezinárodněprávního. Podrobně je rozebrán proces vyřizování žádostí o udělení milosti. Prostor je věnován sporným momentům řízení, ale také odlišnému přístupu prvních tří prezidentů České republiky k udílení milostí a vyhlašování amnestií. Obdobně je koncipována kapitola týkající se amnestií. V diplomové práci jsou podrobně diskutovány sporné momenty institutu milosti a amnestie, a to včetně otázek odpovědnosti, nadužívání a zneužívání nebo kolize s principem...
|
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Šembera, Jan ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
ÚSTAVNÍ INSTITUT MILOSTI A AMNESTIE Práce se zabývá ústavním institutem milosti a amnestie. Cílem práce je podat informace o existující aktuální právní úpravě v této oblasti, blíže vysvětlit jednotlivé právní instituty, popsat jejich historický vývoj a v neposlední řadě rovněž ukázat způsoby jejich použití v praxi v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Úvod je věnován stručnému shrnutí cílů práce, jejímu členění a důvodům pro výběr předmětného tématu. První kapitola je věnována vymezení základní pojmů milost a amnestie a vysvětlení rozdílů mezi jejich základními formami, tj. abolicí, agraciací a rehabilitací, jejichž správné chápání je pro porozumění následujícímu textu nezbytné. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem předmětných ústavních institutů před vznikem samostatné České republiky. Třetí kapitola obsahuje rozbor aktuální právní úpravy obsažené v předpisech ústavního i podústavního práva. Čtvrtá kapitola je věnována milosti, konkrétně podrobnějšímu rozboru otázky přenesení pravomoci k udělování milosti a procesních záležitostí souvisejících s použitím institutu milosti v praxi. Závěrečná část této kapitoly je věnována popisu konkrétních případů udělení milosti v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Pátá...
|
host ::
RSS.