Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Interakce podzemní a povrchové vody v době hydrologického sucha v nivě horní Lužnice
Korejs, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předmětem této práce je vyhodnocení interakce mezi povrchovou a podzemní vodou během periody hydrologického sucha v nivě horní Lužnice. Práce se snaží ukázat vliv podzemní vody v říční nivě během období hydrologického sucha a její korelaci s vodním stavem v povrchovém toku. Zájmová oblast horní Lužnice se vyznačuje unikátním ekosystémem s jedinečnou přírodní hodnotou. Jedná se o zachovalou říční nivu, která plní nezastupitelnou roli ve fluviálních procesech, především při retenci vody. Vytyčené cíle byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemních a povrchových vod z dat získaných z profilů PřF UK, které jsou reprezentovány vrty napříč nivou a hladinoměry ve vodním toku. Ze získaných dat bylo možné vytvořit finální analýzy a zjistit tak chování a vzájemnou interakci mezi povrchovou a podzemní vodou v této přírodní nivě. Detailním rozborem byla potvrzena interakce mezi vodním tokem a říční nivou a její retenční potenciál. Lze tak konstatovat, že v období hydrologického sucha je vodní stav respektive průtok v povrchovém vodním toku nadlepšován vodou z říční nivy. Příron je však zřejmý pouze v určitých úsecích toku. Jiné úseky jsou naopak charakteristické paralelním prouděním. Výsledky práce však potvrzují fakt, že přítomnost zachovalé říční nivy představuje mnohem lepší ekosystémové podmínky,...
Vliv fyzickogeografických faktorů na extremitu odtoku (Případová studie: Porovnání malých povodí v oblasti centrální Šumavy)
Hojovec, Daniel ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
V souvislosti se vzrůstajícím výskytem extrémních hydrologických situací se objevují nové možnosti řešení ochrany před povodněmi. Mezi tyto možnosti patří i postupné zvyšování retenční kapacity povodí a zmírnění variability odtoku v pramenné oblasti toků. Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním tří fyzicko-geograficky různých povodí v pramenných oblastech Šumavy. Hlavním cílem práce je zkoumání vlivu fyzicko-geografických faktorů na extremitu odtoku v povodí jednotlivých vybraných toků na základě srovnávací analýzy. Extremita odtoku je znázorněna pomocí vybraných povodňových událostí, které byly zpracovány na základě dat z experimentálního monitoringu katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze. Úvodní část této práce je tvořena literární rešerší a dále fyzicko- geografickými a hydrografickými charakteristikami všech povodí. Hlavní část práce je zaměřena na popis a porovnání extrémních situací ve sledovaných povodích. V závěru práce je uvedeno zhodnocení, spočívající v posouzení vlivu fyzickogeografických faktorů na extremitu odtoku. Ve výsledném hodnocení bylo zjištěno, že reakce Černého potoka, na povodňové události, je odlišná od reakce dvojice Ranklovský potok, Rokytka. Důvodem této odlišnosti je rozdílná plocha rašelinišť na daných povodích.
Jezera České republiky - fyzickogeografické a fyzikálně-limnologické poměry
Šobr, Miroslav ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Kříž, Vladislav (oponent) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
Jezera Českérepublilg, - fyzickogeografické a fyzikálně.limnologické poměry Lakes of the Czech Repttblic .- physico-geographical and physico-limnological charactersttcs Uvod V Ceské republice, v porovnání např. s územírnEvropy, se nachází velrrri rnálo jezer přírodního původu. Nemánre vysoké hory se sítíglaciálních jezer ani plošrrě rozsálrlé nížirry severskélro typu sjezerninri oblastrrri. Nejsou zde Žádné rozsálrlé, plnolrodrrotrrě rozvinuté krasové oblasti, Žádrré aktivní vulkanické oblasti arri rnořské pobřeŽí' Na druhou stranu úzenrírnČeskó republiky prochÍuílrlavní evropske rozvodi a pratnerrí zde evropsky výzrrarrrné řeky' Na ponrěrně krátké vzdálenosti zde doclrází k význanrrlé změlrě sklonu koryta toku a tínrje vytvořen předpoklad pro proces meatldrování vodrrílro toku s rrásledným vznikerrr fluviálrríclr jezer, která jsou jedrrín z ne.ičetnějšíchtypůjezer na lrašem území.Se vznikem rozsáhlé nivy a následtlou těŽbou štěrkopískoýclr náplavů sotlvisí \,"ýSkyt dalšílrotypu jezer, L1erým jsou jezera atrtropogenní' Ta jsor-r téŽvelrni četrrá v oblastech těŽby lrrrědélro uhlía dalšíclrtrerostnýclr surovitr. A konečně posledrrírn početnějšímtypem jezer jsou merršívodní plochy v rašelirmýclr a slatinných oblastech, které jsou roztroušeny téměř po celém horskérrr luaničnirnpásnu (Jaxsr<Ý, ŠoBRET Ar. 2003)'...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.