Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Některé aspekty patofyziologie plicní arteriální hypertenze a její výskyt v České republice
Jansa, Pavel ; Aschermann, Michael (vedoucí práce) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Čerbák, Roman (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Některé aspekty patofyziologie plicní arteriální hypertenze a její výskyt v České republice MUDr. Pavel Jansa Praha 2011 2 Abstrakt Plicní arteriální hypertenze (PAH) je skupina chorob charaktzerizovaná progresivním nárůstem tlaku v plicnici a plicní cévní rezistence. U všech podskupin PAH hrají v patofyziologii roli základní čtyři procesy: vazokonstrikce, zánět, trombóza a cévní remodelace. Role genetické dyspozici v řadě případů PAH je nepochybná. V první části práce jsme u 142 nemocných s PAH analyzovali výskyt genových polymorfismů Glu298Asp genu pro endotheliální NO syntázu (eNOS), VNTR-5 tandemové 27 bp repetice genu pro eNOS a -786 T/C na promotoru genu pro eNOS. Prevalence alely A VNTR-5 tandemové 27 bp repetice genu pro eNOS byla hraničně signifikantně vyšší u pacientů s PAH ve srovnání s kontrolami. U nemocných s PAH asociovanou se systémovým onemocněním pojiva je vyšší výskyt genotypu AA ve srovnání s ostatními podskupinami PAH. Vztah polymorfismů Glu298Asp a -786 T/C k PAH jsme neprokázali. Trombotická arteriopatie je významnou součástí patofyziologie PAH. U 93 nemocných s PAH a 79 jedinců kontrolního souboru jsme vyšetřili fibrinogen, aPTT, INR, Protein C, Protein S, APC rezistenci, AT III, D-dimer, APA IgG, APA IgM, faktor VIII, von Willebrandův...
Vztah reperfuze plicních tepen po akutní plicní embolii k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze.
Mrózek, Jan ; Jansa, Pavel (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Hutyra, Martin (oponent)
Souhrn Vztah reperfuze plicních tepen po akutní plicní embolii k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze Porucha reperfuze, respektive porucha rezoluce tromboembolů, je klíčovým faktorem vedoucím od akutní plicní embolie (PE) k chronické tromboembolické plicní hypertenzi (CTEPH). V naší práci jsme hodnotili incidenci, rizikové faktory a klinický dopad poruchy reperfuze po plicní embolii. Soubor a metodika: Celkem 85 pacientů po první epizodě PE bylo klinicky, scintigraficky a echokardiograficky sledováno 6, 12 a 24 měsíců po příhodě PE. Výsledky: Perzistující defekty perfuze na perfuzním scintigramu plic byly přítomny po 6 měsících u 23,5 % pacientů, po 12 měsících u 24,9 % pacientů a po 24 měsících u 18,6 % pacientů. Pacienti s perzistujícími defekty při kontrole v 6. měsíci byli obéznější (BMI 30,8 vs 28,3, kg/m2; p 0,012) a měli vyšší hladinu hemoglobinu při iniciální plicní embolii (143,0 vs 136,0 g/l; p 0,012). Pacienti s perzistujícími defekty ve 12. měsíci byli rovněž obéznější (BMI 31,1 vs 28,5kg/m2; p 0,016) a měli vyšší hladinu hemoglobinu při iniciální plicní embolii (144,0 vs 136,0; p 0,007). Pacienti s perzistujícími defekty perfuze ve 24. měsíci po PE byli starší (67,7 vs 55,0; p 0,02), měli vyšší hemoglobin při iniciální PE (144,5 vs 136,0; p 0,031) a jejich iniciální plicní...
Vztah míry dilatace plicnice k míře periferní plicní cévní remodelace u pacientů s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí.
Paynová, Karolina ; Jansa, Pavel (vedoucí práce) ; Herget, Jan (oponent)
Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je chronickým důsledkem akutní plicní embolie. Projevuje se nárůstem tlaku v malém oběhu. Tento stav, pokud není léčen, může vést k pravostrannému srdečnímu selhání. Možnou léčbou CTEPH je chirurgická plicní endarterektomie (PEA), která spočívá v odstranění organizovaného fibrotizovaného trombu s částí cévní stěny plicnice. Předpokladem úspěchu operačního výkonu je výběr vhodných pacientů, především s centrálně uloženým postižením a s absencí periferních remodelačních změn. Právě periferní remodelační změny jsou současnými diagnostickými metodami obtížně odhalitelné. Ze sledování pacientů s hypertenzními aneurysmaty plicnice je známo, že mají relativně dobrou životní prognózu a dilatace plicnice je projevem letitého pozvolného rozvoje onemocnění. Také periferní cévní remodelace u CTEPH je typická pro léta probíhající onemocnění. Proto by míra dilatace plicnice u CTEPH mohla korelovat s periferní remodelací. V naší práci jsme potvrdili, že pacienti s CTEPH s významnější dilatací plicnice mají delší anamnézu obtíží, těžší plicní hypertenzi a vyšší plicní cévní rezistenci. Neprokázali jsme korelaci mezi velikostí dilatace plicnice a poklesem systolického tlaku v plicnici, resp. přítomností reziduální plicní hypertenze 6 měsíců po PEA. Rovněž jsme...
Vztah míry dilatace plicnice k míře periferní plicní cévní remodelace u pacientů s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí.
Paynová, Karolina ; Jansa, Pavel (vedoucí práce) ; Lindner, Jaroslav (oponent)
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Katedra antropologie a genetiky člověka Bc. Karolina Paynová Vztah míry dilatace plicnice k míře periferní plicní cévní remodelace u pacientů s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí. The relation between the measurement of pulmonary artery dilation and the measurement of peripheral pulmonary vascular remodeling for patients with CTEPH. Abstrakt česky Abstrakt Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je chronickým důsledkem akutní plicní embolie. Projevuje se nárůstem tlaku v malém oběhu. Tento stav, pokud není léčen, může vést k pravostrannému srdečnímu selhání. Léčbou volby CTEPH je chirurgická endarterektomie plicnice, která spočívá v odstranění organizovaného fibrotizovaného trombu s částí cévní stěny plicnice. Předpokladem úspěchu operačního výkonu je selekce vhodných pacientů, především s centrálně uloženým postižením a absencí periferních remodelačních změn. Právě periferní remodelační změny jsou současnými diagnostickými metodami obtížně odhalitelné. Ze sledování pacientů s hypertenzními aneurysmaty plicnice je známo, že mají relativně dobrou životní prognózu a dilatace plicnice je projevem letitého pozvolného rozvoje onemocnění. Také periferní cévní remodelace u CTEPH je typická pro léta probíhající onemocnění. Proto by míra dilatace...
Některé aspekty patofyziologie plicní arteriální hypertenze a její výskyt v České republice
Jansa, Pavel ; Aschermann, Michael (vedoucí práce) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Čerbák, Roman (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Některé aspekty patofyziologie plicní arteriální hypertenze a její výskyt v České republice MUDr. Pavel Jansa Praha 2011 2 Abstrakt Plicní arteriální hypertenze (PAH) je skupina chorob charaktzerizovaná progresivním nárůstem tlaku v plicnici a plicní cévní rezistence. U všech podskupin PAH hrají v patofyziologii roli základní čtyři procesy: vazokonstrikce, zánět, trombóza a cévní remodelace. Role genetické dyspozici v řadě případů PAH je nepochybná. V první části práce jsme u 142 nemocných s PAH analyzovali výskyt genových polymorfismů Glu298Asp genu pro endotheliální NO syntázu (eNOS), VNTR-5 tandemové 27 bp repetice genu pro eNOS a -786 T/C na promotoru genu pro eNOS. Prevalence alely A VNTR-5 tandemové 27 bp repetice genu pro eNOS byla hraničně signifikantně vyšší u pacientů s PAH ve srovnání s kontrolami. U nemocných s PAH asociovanou se systémovým onemocněním pojiva je vyšší výskyt genotypu AA ve srovnání s ostatními podskupinami PAH. Vztah polymorfismů Glu298Asp a -786 T/C k PAH jsme neprokázali. Trombotická arteriopatie je významnou součástí patofyziologie PAH. U 93 nemocných s PAH a 79 jedinců kontrolního souboru jsme vyšetřili fibrinogen, aPTT, INR, Protein C, Protein S, APC rezistenci, AT III, D-dimer, APA IgG, APA IgM, faktor VIII, von Willebrandův...

Viz též: podobná jména autorů
19 Jansa, Petr
1 Jansa, Petr Šimon
2 Jansa, Petr,
19 Janša, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.