Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Induction of lipid catabolism and mitochondrial biogenesis in white adipose tissue as therapeutic target for obesity and associated metabolic disorders
Adamcová, Kateřina ; Janovská, Petra (vedoucí práce) ; Tencerová, Michaela (oponent) ; Cahová, Monika (oponent)
Funkcí tukové tkáně není jen ukládání tuků, ale také produkce a sekrece tzv. adipokinů, které ovlivňují metabolizmus na celotělové úrovni. Narušení funkčnosti tukové tkáně vede k rozvoji diabetu 2. typu, ukládání tuku v játrech, kardio-vaskulárním onemocněním a dalším poruchám. Mnoho vědeckého úsilí je věnováno tomu, jak obezitě a s ní spojeným komplikacím předejít, popř. je zvrátit. Uvažuje se např. o indukci mitochondriálního odřahujícího proteinu 1 (UCP1) v hnědé a bílé tukové tkáni a/nebo stimulaci metabolických drah v bílé tukové tkáni, které spotřebovávají energii bez účasti UCP1, jako jsou prázdné/jalové cykly. Tato dizerační práce je založena na výsledcích z experimentů s dvěma imbredními myšími kmeny lišícími se náchylností k obezitě, které byly vystaveny chladu, a z experimentů na myších krmených vysokotukou dietou, nebo vysokotukou dietou obohacenou n-3 polynenasycenými mastnými kyselinami. Myši kmene A/J, které jsou rezistentní k obesitě indukované dietou, vykazovaly v chladu vyšší indukci jalového cyklu mastných kyselin a triacylglycerolu v epididymální tukové tkáni v porovnání s B6 myšmi, které jsou k obezitě náchylné. Množství UCP1 proteinu a jeho mRNA, který je esenciální pro netřesovou termogenezi v hnědé tukové tkáni, byly po vystavení chladu zvýšeny u obou kmenů podobně, což...
Lipidized analogs of prolactin-releasing peptide as potential agents for obesity therapy: search for mechanism of action
Karnošová, Alena ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Žáková, Lenka (oponent) ; Janovská, Petra (oponent)
Obezita je jedním z nejvíce rozšířených onemocnění na světě, ale její současná léčba má mnoho omezení. Peptid uvolňující prolaktin (PrRP) je neuropeptid snižující příjem potravy po podání do třetí mozkové komory, tuto schopnost však ztrácí po periferním podání. Lipidizace peptidů zvyšuje jejich stabilitu v krevním řečišti a usnadňuje jejich centrální účinek po periferním podání. V naší laboratoři byly vyvinuty lipidizované analogy PrRP, které mohou být perspektivním řešením pro léčbu obezity. Dříve jsme prokázali, že lipidizované analogy PrRP při periferním podání významně snižují příjem potravy a tělesnou hmotnost u myší. Palm-PrRP31 a palm11 -PrRP31 byly identifikovány jako klíčové analogy s těmito účinky a v této studii jsme se zaměřili na zkoumání mechanismu účinků těchto analogů in vitro. Přirozený PrRP31 se váže ke svému receptoru GPR10 a s vysokou afinitou i na receptor pro neuropeptid FF 2. typu (NPFFR2), které jsou oba exprimovány v oblastech zapojených do regulace příjmu potravy. Palmitoylace PrRP31 zvýšila jejich vazebné a agonistické vlastnosti pro receptory GPR10 i NPFFR2. Lipidizované analogy také vykazovaly vyšší afinitu než přirozený PrRP31 k dalšímu receptoru neuropeptidu FF, NPFFR1, což naznačuje, že NPFFR1 by mohl být novým potenciálním cílem lipidizovaných PrRP31 analogů. V buňkách...
Molecular basis of deficit of F1Fo-ATP synthase and its impact on energy metabolism of a cell
Štufková, Hana ; Tesařová, Markéta (vedoucí práce) ; Kuncová, Jitka (oponent) ; Janovská, Petra (oponent)
Hlavní funkcí mitochondrií je produkce energie prostřednictvím procesu oxidační fosforylace. ATP syntáza je makromolekulární rotační stroj lokalizovaný ve vnitřní mitochondriální membráně katalyzující syntézu adenosintrifosfátu (ATP) z adenosindifosfátu (ADP) a anorganického fosfátu (Pi). Mitochondrialní poruchy ATP syntázy představují heterogenní skupinu onemocnění charakterizovanou různou závažností klinického fenotypu s nástupem od narození nebo v pozdějších fázích života. Mutace v mitochondriální nebo jaderné DNA mohou vést k poruše ATP syntázy, a to buď izolovaně, nebo v kombinaci s defekty dalších komplexů systému oxidační fosforylace. Cílem práce bylo charakterizovat protein TMEM70, asemblační faktor ATP syntázy, a studovat vliv nových variant vedoucích k deficitu ATP syntázy v pacientských vzorcích. TMEM70 je 21 kDa velký protein vnitřní mitochondriální membrány s orientací obou konců do mitochondriální matrix, který tvoří v membráně vyšší oligomerní struktury. Naše výsledky ukázaly, že absence proteinu TMEM70 vede ke vzniku izolovaného deficitu komplexu V, s přítomností adaptačního/kompenzačního efektu komplexů dýchacího řetězce. Ve svalových mitochondriích byly pozorovány různé stupně deficitu ATP syntázy způsobené extrémně vzácnými heteroplazmatickými variantami v genu MT-ATP6. Zatímco...
Vliv ektopické syntézy mitochondriálního odpřahujícího proteinu 1 v bílé tukové tkáni na celotělový metabolizmus u myší
Janovská, Petra ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Drahota, Zdeněk (oponent) ; Kalous, Martin (oponent)
Prevence a léčba obezity patří mezi nejzávažnější problémy zdravotní péče. Mezi terapeutické cíle patří i metabolizmus tukové tkáně, jejíž hromadění je podstatou vzniku obezity. Pokusy na transgenních myších s ektopickou expresí hnědotukového odpřahujícího proteinu (UCP1) v bílé tukové tkáni prokázaly, že zvýšením výdeje energie v bílé tukové tkáni lze zabránit rozvoji obezity. Jedním z hlavních cílů dizertační práce byla detailní charakterizace fenotypu tohoto unikátního modelu myší rezistentních k obezitě. Ukázali jsme, že odpřažení mitochondriální oxidační fosforylace v bílé tukové tkáni vedlo ke zvýšení oxidace mastných kyselin, snížení lipogeneze a indukci mitochondriální biogeneze v této tkáni. Dále jsme se zaměřili na modulaci náchylnosti k rozvoji obezity zvýšením oxidace mastných kyselin v bílém tuku v reakci na fyziologický podnět, kombinovanou intervenci založenou na zvýšeném příjmu n-3 polynenasycených mastných kyselin (PUFA) a mírné kalorické restrikce, u myší krmených dietou s vysokým obsahem tuku. Synergická indukce mitochondriální oxidační kapacity a lipidového katabolizmu v epididymálním bílém tuku byla spojena s potlačením zánětlivé reakce této tkáně, která doprovází obezitu. Zlepšení lipidové (a glukózové) homeostázy bylo nezávislé na chladem indukované termogenezi (a UCP1) a souvisí s...
Vývoj AMPK v kosterním svalu během časného postnatálního vývoje
Hansíková, Jana ; Janovská, Petra (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
AMP-aktivovaná proteinová kináza (AMPK) je důležitým metabolickým senzorem u eukaryot a hraje významnou roli v regulaci energetické homeostázy jak na úrovni buňky, tak celého organizmu. Podílí se na okamžité regulaci glukózového i lipidového metabolizmu přímou stimulací aktivit enzymů nebo dlouhodobě stimulací exprese genů zapojených do energetického metabolizmu především v játrech a kosterním svalu. Kosterní svalstvo se podstatně podílí na celotělové hmotnosti a metabolickém obratu a významně přispívá k udržování glukózové homeostázy. Vzhledem k tomu, že energetický výdej v kosterním svalu může tvořit až 95% celotělového energetického výdeje, je pravděpodobné, že vývoj a naprogramování metabolizmu svalu v časně postnatálním období je velmi důležité i pro organizmus v dospělosti. V období časně postnatálního vývoje dochází k podstatným změnám energetických nároků organizmu a to naznačuje významné zapojení AMPK. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat aktivitu a expresi izoforem katalytické podjednotky AMPK v kosterním svalu během časně postnatálního vývoje u myších kmenů A/J a C57BL/6, tedy kmenů, které se liší v náchylnosti k obezitě indukované dietou s vysokým obsahem tuku. Dalším úkolem bylo analyzovat expresi vybraných genů zahrnutých do energetického metabolizmu - GLUT4, PGC-1α a UCP3, které AMPK...
Peptidy regulující příjem potravy a jejich lipidované analogy v možném využití pro léčbu obezity a kachexie
Buková, Anna-Marie ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Janovská, Petra (oponent)
Navzdory kvalitním životním podmínkám se v posledních letech zvyšuje počet osob nacházejících se ve stavu, kdy je celkový příjem potravy nebo jednotlivých nutrientů nedostatečný, nadbytečný či nevyvážený. Při nadbytečném příjmu potravy dochází ke zmnožování tukové tkáně a rozvíjí se nadváha až obezita, což je spojeno se zvýšeným rizikem onemocnění diabetem 2. typu, kardiovaskulárními chorobami či některými typy rakoviny. Nedostatečný příjem potravy se může projevit například na funkci imunitního systému, což s sebou přináší zvýšené riziko infekce či špatné hojení ran. Kromě primární podvýživy se můžeme setkat i s podvýživou jako sekundárním projevem jiného onemocnění. Stav ztráty hmotnosti a podvýživy vzniklý v důsledku jiného onemocnění označujeme jako tzv. kachexii. Ta je vážnou komplikací terapie primárního onemocnění. V současné době se kromě zavedených přístupů k léčbě uvedených chorob některé studie zabývají možnostmi léčby s využitím sloučenin majících vliv na regulaci příjmu potravy. Jednou ze skupin těchto látek jsou peptidy, schopné příjem potravy snižovat (anorexigenní peptidy) či zvyšovat (orexigenní peptidy). K těmto přirozeně se v organismu vyskytujícím látkám jsou rovněž hledána analoga s vlastnostmi příznivějšími pro použití v praxi. Jednou z možností jsou i analoga lipidovaná, mezi...
The role of adipose tissue in the whole-body energy metabolism in mice with different genetic background
Funda, Jiří ; Janovská, Petra (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
(in Czech) Tuková tkáň značně přispívá k udržování celotělové energetické homeostázy. Bílá tuková tkáň je nejdůležitějším úložištěm metabolické energie, zatímco hnědá tuková tkáň přeměňuje metabolickou energii na teplo a tím umožňuje organizmu přežít v chladném prostředí. Bílý i hnědý tuk zastávají zásadní úlohu v kontrole celotělových hladin mastných kyselin, což je nezbytné pro udržování energetické homeostázy a pro ochranu ostatních tkání před lipotoxickým poškozením. Nadbytečné ukládání lipidů může vést k rozvoji obezity, což je často spojeno s poškozením metabolických funkcí tukové tkáně a s metabolickými poruchami, jako je diabetes 2. typu. Zdravá tuková tkáň chrání před rozvojem metabolických poruch spojených s obezitou tím, že ukládá nadbytečné živiny a reguluje jejich hladiny. Klíčovými procesy pro účinnou regulaci hladin mastných kyselin jsou prázdné metabolické cyklování mezi triacylglyceroly a mastnými kyselinami (TAG/MK cyklování) a oxidace mastných kyselin. Tyto procesy probíhají v bílém i ve hnědém tuku a jejich obrat je z velké části ovlivněn transkripčními regulátory, zejména jadernými receptory PPAR a jejich koaktivátory. Bioaktivní molekuly jako jsou hormony, polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) nebo léčiva, například thiazolidinediony (TZD) mohou ovlivňovat aktivitu...
IGF2 a preptin, biologicky aktivní peptidy odvozené od pro-IGF2
Mrázková, Lucie ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Janovská, Petra (oponent)
Pro-IGF2 je 156 aminokyselin dlouhý protein a jedná se o prohormon, ze kterého vznik- nou dva biologicky aktivní peptidy, IGF2 a preptin. IGF2 je insulinu podobný růstový faktor 2, který společně s IGF1 a inzulínem sdílí po- dobnou 3-D strukturu i podobné biologické účinky. Je to peptid, jehož sekvence odpovídá aminokyselinám 1-67 pro-IGF2. Je produkován zejména játry, ale vytváří se ve většině buněk našeho těla. Podílí se na regulaci růstu, diferenciaci, embryogenezi a v posledních letech se zvyšuje zájem o IGF2 zejména kvůli jeho funkci v centrální nervové soustavě. Preptin je nově izolovaný 34 aminokyselin dlouhý peptid, jehož sekvence odpovídá ami- nokyselinám 69-102 (E-doméně) pro-IGF2. Preptin ovlivňuje metabolismus glukosy a také homeostázi kostí. Porucha v metabolismu glukózy vede zpravidla k onemocnění diabetes mellitus a porucha v homeostázi kostí vede nejčastěji k osteoporóze. Bylo prokázáno, že preptin zvyšuje druhou fázi sekrece insulinu a má pozitivní vliv na proliferaci a diferenciaci osteoblastů, kostních buněk podporujících růst kostí. Klíčová slova: pro-IGF2, preptin, IGF2, E-doména, genová exprese, imprinting IGF2
Perivaskulární tuková tkáň ve zdraví a nemoci
Pasáková, Kateřina ; Králová Lesná, Ivana (vedoucí práce) ; Janovská, Petra (oponent)
Tuková tkáň je největší endokrinní orgán v těle. Její funkce a složení je intenzivně studováno, neboť počet obyvatel s nadváhou exponenciálně roste. Buňky typické pro tukovou tkáň se nazývají adipocyty. Látky, které tyto buňky tukové tkáně produkují, se nazývají adipokiny - tedy nízkomolekulární látky sekretované adipocyty. Tuková tkáň se dá rozdělit do několika druhů a to dle složení - bílá, hnědá a přechodná béžová nebo podle umístění - viscerální, subkutánní a perivaskulární. Perivaskulární tuková tkáň se nachází kolem většiny cév v těle. Je schopna působit prozánětlivě i protizánětlivě a podílí se na regulaci cévního tonu. Patologie perivaskulární tukové tkáně mohou vést k rozvoji onemocnění, které ovlivňují přímo či nepřímo kardiovaskulární systém, a jsou tak jednou z hlavních příčin úmrtí v zemích západního světa.
Peptidy regulující příjem potravy a jejich lipidované analogy v možném využití pro léčbu obezity a kachexie
Buková, Anna-Marie ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Janovská, Petra (oponent)
Navzdory kvalitním životním podmínkám se v posledních letech zvyšuje počet osob nacházejících se ve stavu, kdy je celkový příjem potravy nebo jednotlivých nutrientů nedostatečný, nadbytečný či nevyvážený. Při nadbytečném příjmu potravy dochází ke zmnožování tukové tkáně a rozvíjí se nadváha až obezita, což je spojeno se zvýšeným rizikem onemocnění diabetem 2. typu, kardiovaskulárními chorobami či některými typy rakoviny. Nedostatečný příjem potravy se může projevit například na funkci imunitního systému, což s sebou přináší zvýšené riziko infekce či špatné hojení ran. Kromě primární podvýživy se můžeme setkat i s podvýživou jako sekundárním projevem jiného onemocnění. Stav ztráty hmotnosti a podvýživy vzniklý v důsledku jiného onemocnění označujeme jako tzv. kachexii. Ta je vážnou komplikací terapie primárního onemocnění. V současné době se kromě zavedených přístupů k léčbě uvedených chorob některé studie zabývají možnostmi léčby s využitím sloučenin majících vliv na regulaci příjmu potravy. Jednou ze skupin těchto látek jsou peptidy, schopné příjem potravy snižovat (anorexigenní peptidy) či zvyšovat (orexigenní peptidy). K těmto přirozeně se v organismu vyskytujícím látkám jsou rovněž hledána analoga s vlastnostmi příznivějšími pro použití v praxi. Jednou z možností jsou i analoga lipidovaná, mezi...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 JANOVSKÁ, Petra
1 Janovská, Pavlína
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.