|
|
Emoce a estetické preference vyvolané zvířaty v kontextu ochrany přírody
Janovcová, Markéta
Lidé vždy vnímali zvířata jako důležitou součást svého života. Vlivem lidské činnosti a dalších faktorů stále přibývá druhů, které jsou ohrožené. V poslední době získává na významu ochrana přírody, ochranářské aktivity se ovšem neobejdou bez podpory veřejnosti, nejen finanční. Z tohoto důvodu je nutné pochopit, jak lidé zvířata vnímají a jaké důsledky to může mít pro plánování záchranných programů. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní vnímání zvířat zjišťované pomocí estetických preferencí (krásy zvířete) a negativní vnímaní skrze emoce (strach a znechucení). Bylo zjištěno, že pro podporu ochranářských aktivit u preferované skupiny savců, má rozhodující vliv krása zvířete a přisuzovaná nebezpečnost, naopak velikost těla a přisuzovaná inteligence vliv nemají. Oproti tomu plazi představují často opomíjenou skupinu obratlovců, přesto jsou lidmi vnímáni poměrně konzistentně. Lidé plazy rozlišují na základě vnějšího vzhledu, a to podle přítomnosti končetin. Vzniká zde tedy samostatná skupina beznohých plazů reprezentovaná zejména hady a beznohými ještěry (např. dvouplazi, Amphisbaenia), u kterých platí vlastní pravidla pro hodnocení krásy i emocí. Jak bylo zjištěno v následujících studiích, hadi netvoří v lidských očích jednu homogenní skupinu, najdeme zde taxony, které vyvolávají zejména strach...
|
|
|
Emoce a estetické preference vyvolané zvířaty v kontextu ochrany přírody
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Prokop, Pavol (oponent)
Lidé vždy vnímali zvířata jako důležitou součást svého života. Vlivem lidské činnosti a dalších faktorů stále přibývá druhů, které jsou ohrožené. V poslední době získává na významu ochrana přírody, ochranářské aktivity se ovšem neobejdou bez podpory veřejnosti, nejen finanční. Z tohoto důvodu je nutné pochopit, jak lidé zvířata vnímají a jaké důsledky to může mít pro plánování záchranných programů. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní vnímání zvířat zjišťované pomocí estetických preferencí (krásy zvířete) a negativní vnímaní skrze emoce (strach a znechucení). Bylo zjištěno, že pro podporu ochranářských aktivit u preferované skupiny savců, má rozhodující vliv krása zvířete a přisuzovaná nebezpečnost, naopak velikost těla a přisuzovaná inteligence vliv nemají. Oproti tomu plazi představují často opomíjenou skupinu obratlovců, přesto jsou lidmi vnímáni poměrně konzistentně. Lidé plazy rozlišují na základě vnějšího vzhledu, a to podle přítomnosti končetin. Vzniká zde tedy samostatná skupina beznohých plazů reprezentovaná zejména hady a beznohými ještěry (např. dvouplazi, Amphisbaenia), u kterých platí vlastní pravidla pro hodnocení krásy i emocí. Jak bylo zjištěno v následujících studiích, hadi netvoří v lidských očích jednu homogenní skupinu, najdeme zde taxony, které vyvolávají zejména strach...
|
|
|
Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Na světě existuje velké množství druhů, každý rok však přibývá těch, které jsou ohrožené. Jednou z možností jejich záchrany je v současné situaci i chov v lidské péči. Dostatečná populace s uspokojivým managementem chovu v zajetí dává mnoha druhům naději jak na samotné přežití (střednědobé), tak i šanci na případný návrat do volné přírody. V současnosti celosvětově nejvýznamnějším sdružením chovatelských zařízení jsou zoologické zahrady WAZA (World Association of Zoos and Aquariums). Protože tyto instituce fungují jako síť umožňující výměnu chovaných jedinců, můžeme populace chované v těchto institucích chápat pro účely ochranářské biologie a dle konceptu tzv. "archy Noemovy" jako celosvětovou populaci daného druhu v lidské péči charakterizovanou svojí velikostí, tj. celkovým počtem jedinců. Ovšem prostor v této novodobé Arše je omezen, proto je důležité, které druhy se vyberou a dostanou šanci na záchranu. Faktorů, které rozhodují o umístění konkrétního zvířete do zoologické zahrady může být celá řada. Podle předchozích studií byly vybrány faktory, které by mohly být významné, a to velikost těla zvířete, taxonomické zařazení a stupeň jeho ohrožení (podle IUCN). Analýza těchto faktorů u hlavních vývojových linií plazů (želvy, krokodýli, ještěři a hadi) by měla naznačit, která zvířata a proč jsou v...
|
|
|
Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Na světě existuje velké množství druhů, každý rok však přibývá těch, které jsou ohrožené. Jednou z možností jejich záchrany je v současné situaci i chov v lidské péči. Dostatečná populace s uspokojivým managementem chovu v zajetí dává mnoha druhům naději jak na samotné přežití (střednědobé), tak i šanci na případný návrat do volné přírody. V současnosti celosvětově nejvýznamnějším sdružením chovatelských zařízení jsou zoologické zahrady WAZA (World Association of Zoos and Aquariums). Protože tyto instituce fungují jako síť umožňující výměnu chovaných jedinců, můžeme populace chované v těchto institucích chápat pro účely ochranářské biologie a dle konceptu tzv. "archy Noemovy" jako celosvětovou populaci daného druhu v lidské péči charakterizovanou svojí velikostí, tj. celkovým počtem jedinců. Ovšem prostor v této novodobé Arše je omezen, proto je důležité, které druhy se vyberou a dostanou šanci na záchranu. Faktorů, které rozhodují o umístění konkrétního zvířete do zoologické zahrady může být celá řada. Podle předchozích studií byly vybrány faktory, které by mohly být významné, a to velikost těla zvířete, taxonomické zařazení a stupeň jeho ohrožení (podle IUCN). Analýza těchto faktorů u hlavních vývojových linií plazů (želvy, krokodýli, ještěři a hadi) by měla naznačit, která zvířata a proč jsou v...
|
|
|
Úspěšnost reintrodukcí a suplementací vázaná na pobyt v zajetí u primátů a ptáků.
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kůs, Evžen (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky zhodnotit dostupné informace o reintrodukcích, případně o posilování přírodních populací (suplementace) u ptáků a primátů. Práce kriticky hodnotí, které faktory jsou pro úspěšnost těchto programů u daných skupin zásadní. Jedním z důležitých faktorů je i chov divokých zvířat v zajetí. Je otázkou, zda chov v zajetí nějakým způsobem divoká zvířata mění a zda a jak ovlivňuje jejich vypouštění do volné přírody. Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce je zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce je posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická...
|
host ::
RSS.