|
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Feranec, Ján (oponent) ; Novotná, Marie (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
|
| |
|
|
Politicko-geografické aspekty využívání ploch města Plzně
Černík, Vojtěch ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Janoušek, Zbyněk (oponent)
Cílem této bakalářské práce je stručně popsat urbanistickou situaci města Plzně a zhodnotit vývoj jakým prošla od změny režimu v roce 1989. První část práce se zabývá popisem města a nastíněním hlavních problémů. Je zde popsaná celková struktura města z hlediska funkčního, stěžejní časová období, která měla největší vliv na vývoj města a současná podoba města. Ve druhé části se pak práce zabývá srovnáním územních plánů z let 1995 a 2010 a analýzou strategického plánu z roku 2003, na nichž lze nejlépe demonstrovat vývoj, jakým město prošlo a porovnat původní očekávání a vize se současným stavem. Na závěr dochází k zasazení celé analýzy do politického kontextu a přihlédnutí k politicko- ekonomickým aspektům vývoje města. Jako hlavním bodem této části je potom představení některých kontroverzních staveb a rozhodnutí, které v poslední době rozpoutaly zájem plzeňské veřejnosti o město, ve kterém žijí, na základě čehož došlo k nárůstu zájmu o veřejný prostor a celkovou tvář města.
|
|
|
Hodnocení dlouhodobých změn využití ploch v Česku na různých řádovostních úrovních
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Dlouhodobý vývoj interakce příroda-společnost může být studován pomocí dat o změnách využití ploch. V této práci jsou využita podrobná statistická databáze pro území Česka (vytvořená na KSGRR PřF UK). Databáze umožňuje sledovat vývoj osmi kategorií využití ploch v období 1845-2000. Pozornost je věnována rostoucí diferenciaci využití ploch na různých řádovostních úrovních, zejména funkční specializaci Česka a jeho regionů. Stále efektivnější dělba práce mezi regiony se projevuje zvyšováním územní koncentrace využití ploch. Tento proces je sledován pomocí tří metod. Trojúhelníkové grafy podávají celkový přehled o trendech diferenciace využití ploch. Metody prostorové autokorelace ukazují celkový vývoj i konkrétní oblasti funkční specializace území Česka. Hodnocení pomocí míry nerovnoměrnosti rozmístění nabízí podrobný pohled na vývoj územní koncentrace využití ploch. Byla použita tři územní členění (hydrologické, geomorfologické a správní) na dvou regionálních úrovních a na úrovni celého Česka. Výsledky jsou interpretovány pomocí hybných sil (například technologický rozvoj, ekonomika, historické události, společnost). Na závěr je provedeno srovnání vývoje územní koncentrace využití ploch s Evropou a světem (s využitím FAOSTAT Land Use Database). Z metodického hlediska je pozornost věnována vhodnosti zvolených...
|
|
|
Proměny geografie průmyslu v důsledku průmyslové revoluce: příklad pivovarnictví v Praze, 1869-1939
Sobota, Tomáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Janoušek, Zbyněk (oponent)
Tomáš Sobota: Proměny geografie průmyslu v důsledku průmyslové revoluce: příklad pivovarnictví v Praze, 1869-1939 Abstrakt Tato bakalářská práce se snaží postihnout základní faktory ovlivňující prostorový vývoj pivovarnictví v Praze mezi lety 1869-1939. V teoretické části jsou popsány a definovány jevy, které v daném období zasáhly do pivovarnického průmyslu. Mezi ně patří zejména kartelizace, pražská asanace, první světová válka a světová hospodářská krize. Dále je v této práci popsán vliv jednotlivých pivovarů na ostatní podniky. Především se jedná o dopady pivovarů založených od roku 1869. Empirická část pak pomocí kartodiagramů a grafů hodnotí proměny prostorové distribuce výroby piva ve sledovaném období. Klíčová slova: Praha - pivovarnictví - průmysl - průmyslová revoluce - geografie
|
|
|
Synthesis of new carborane and metallacarborane bulding blocks appliable in design of biologically active compounds
Nekvinda, Jan ; Grüner, Bohumír (vedoucí práce) ; Janoušek, Zbyněk (oponent)
Sloučeniny s karboxylovou nebo amidickou funkční skupinou patří k základním stavebním blokům, které jsou využívány ke stavbě funkčních molekul v organické chemii, organometalice i chemii karboranů. Nicméně, aniont kobalt bis(dikarbolid)(1-) byl v těchto syntetických procesech až do nedávna nevyzkoušený. Publikovaná metoda založená na lithiaci v THF a reakci s CO2 vedoucí k mono- a disubstituovaným karboxylovým kyselinám se nám nepodařila zreprodukovat. Po zrevidování experimentálních podmínek jsme však dosáhli dobrých výtěžků směsi obou kyselin, které mohou být odděleny chromatograficky i krystalizací, se vzorcem [(1-HOOC-1,2-C2B9H10)(1',2'-C2B9H10)-3,3'-Co(III)]- a stereoisomerní směsí [(HOOC)2-(1,2-C2B9H10)2-3,3'-Co(III)]- a také jejich plnou charakterizaci pomocí NMR, MS a HPLC. Dále byly připraveny deriváty s různě dlouhým řetězcem se vzorcem [(1-HOOC-(CH2)n-1,2-C2B9H10)(1',2'-C2B9H10)-3,3'-Co(III)]- , které byly připraveny lithiací soli Cs1 v DME za nízké teploty následovaná reakcí s BrCH2COOEt a hydrolýzou vzniklého esteru anebo oxidací propylhydroxy derivátu. Tyto karboxylové kyseliny byly následně transformovány na reaktivní, p-nitrofenolátový ester [1-(1,4- NO2C6H4OOC-(CH2)n-1,2-C2B9H10)(1',2'-C2B9H10)-3,3'-Co(III)]- , který snadno reaguje s řadou aminů již za mírných podmínek a dává...
|
|
|
Carborane structural blocks in medicinal chemistry
Nekvinda, Jan ; Grüner, Bohumír (vedoucí práce) ; Machara, Aleš (oponent) ; Janoušek, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá karboranovými a metalakarboranovými klastry jako vhodnými molekulami pro medicinální chemii, základní chemií karboranových klastrů a v neposlední řadě jejich komplexaci do cyklodextrinů. Nejdůležitější část této práce je příprava sulfamidových derivátů kobalt bis(dikarbolidu). Sulfamidová skupina je připojena k metalakarboranovému uhlíku pomocí různě dlouhého alkylového řetězce. Tohoto bylo dosaženo abstrakcí kyselého vodíku z metalakarboranu působením lithné báze a následnou reakcí s elktrofilními činidly (PFA, oxiran a oxetan). Kaskádou organických reakcí jsme docílili požadovaného sulfamidu. Tyto látky byly pak testovány na dalších pracovištích in vitro a in vivo na aktivitu vůči enzymu Karbonická Anhydrasa IX (CA IX), který je spjatý s růstem tumoru. In vivo testy na myších ukázali, že tento typ látek je schopen efektivně snížit velikost tumoru v krátkém čase až o 30%. Tento výzkum pak pokračoval přípravou sulfonamidových látek odvozených z izomerní série karboranů. Ta spočívala v identické první reakci jako v předchozím případě až na jeden rozdíl, kdy byl použit výhradně oxetan jako elektrofil. Tím se docílilo přípravy propylhydroxy karboranů, které pak byly další kaskádou organických transformací převedeny na příslušné sulfonamidy. Tyto látky byly pak testovány in vitro,...
|
|
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
|
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
|
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Feranec, Ján (oponent) ; Novotná, Marie (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
host ::
RSS.