|
|
Vliv ekologického způsobu hospodaření na kvalitu půdy
Matěchová, Martina ; Jakšík, Ondřej (vedoucí práce) ; Janků, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zaměřuje na systém ekologického zemědělství a jeho vliv na kvalitu půd. Srovnává ekologický systém hospodaření s konvenčním, tyto systémy jsou zde stručně charakterizovány. Dále je zde uveden seznam indikátorů, podle kterých se kvalita půdy hodnotí. V diskuzi jsou uvedeny výsledky vědeckých studií, které se zabývaly porovnání jednotlivých způsobů hospodaření a jejich vlivu na půdní vlastnosti.
Kvalitní a úrodná půda je pro produkční systémy velice důležitá. Definovat zda je půda kvalitní je velice složité a proto se k hodnocení půd využívá celá řada indikátorů. Indikátory můžeme rozdělit podle jejich povahy na fyzikální, chemické a biologické. Zda jsou půdní vlastnosti dobré, zjistíme pomocí různých metod.
Kvalitu půd ovlivňuje celá řada faktorů a mezi něž samozřejmě patří i antropogenní činnost. Faktory mohou být negativní i pozitivní. Výsledkem negativního působení těchto vlivů označujeme jako degradaci půdy, tedy ztráta půdní úrodnosti v kontextu produkčního zemědělství.
Výsledky této práce ukazují, že šetrné zpracování půdy v ekologickém zemědělství má příznivý vliv případně nijak negativně neovlivňuje biologické a fyzikální vlastnosti půd. V případě některých experimentů docházelo ke zvýšenému množství půdních organismů. Při aplikaci organických hnojiv docházelo ve většině pokusů ke zvýšení obsahu organické hmoty a některých dalších potřebných živin. Můžeme tedy říct, že za určitých podmínek lze dodržováním zásad ekologického způsobu hospodaření zachovat kvalitu půdy případně dosáhnout dokonce jejího zlepšení kvality půd, které se většinou projeví v delším časovém horizontu.
|
|
|
Vliv člověka na utváření krajiny
Lainová, Dana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na rozdíly ve struktuře krajiny způsobené vlivem člověka v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Provede nás obdobím od roku 1955 až do současnosti. Bere v potaz jak dřívější tak i současnou podobu krajiny, co se týče rozlohy, krajinného rázu, rostlinných a živočišných společenstev a abiotických faktorů. Popisuje jednotlivé vlivy člověka na utváření podoby tohoto přírodního dědictví. Zaměří se na lesní hospodářství a stav lesních porostů, zemědělství a ochranu půdy. Neopomine ani myslivost a s tím spojené stavy zvěře, rybníkářství a tudíž i čistotu vody. Věnovat se bude vodnímu hospodářství a jeho úpravě vodních toků. V neposlední řadě se soustředí na infrastrukturu a s tím spojenou výstavbu sídel a inženýrských sítí. Pozornost bude směřována i na odpadní hospodářství, průmysl a těžbu nerostných surovin. Nelze nezmínit oblasti jako turistika, horolezectví a rekreace, které je třeba provozovat jen ve vyznačených oblastech a v souladu s ochranou přírody. Na základě poznatků z jednotlivých oblastí je možné porovnat, jaký vliv měl člověk na utváření krajiny Českého ráje od roku 1955 do současnosti. I za takto v dějinách krátkou dobu lze pozorovat velkou změnu v krajinném rázu či v druhových společenstvech. Do budoucna bude třeba zmírnit intenzitu přetváření krajiny a zaměřit se více na zachování původní přirozenosti tohoto přírodního dědictví.
|
|
|
Příčiny, dopady a řešení eroze v regionu
Nocarová, Martina ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl posoudit erozní ohroženost v regionu Podkrkonoší. Region Podkrkonoší, konkrétně Trutnovsko, je vystaveno závažným problémům s erozí. Na Trutnovsku se nejvíce erozních událostí objevilo na katastrálním území Kocbeře, Dubenec a Rtyně v Podkrkonoší. Opakovaně se na stejných pozemcích vyskytují erozní události, při kterých dochází k odsunu kvalitní úrodné svrchní vrstvy půdy - ornice.
Diplomová práce se zaměřuje na katastrální území Rtyně v Podkrkonoší, které je erozními událostmi nejvíce postihováno. Hlavním tématem je rozbor jednotlivých lokalit, na kterých se erozní události vyskytují opakovaně. K nejvíce postihovaným lokalitám patří: Žabárna, U Trhovky, U Horní zastávky, Pod Bohdašínem, K Bohdašínu, Nad Pekárnou a K Vodojemu. Diplomová práce monitoruje, jakou plodinou jsou postižené pozemky osívány, v jakých měsících je výskyt erozních událostí nejčastější, jaká byla provedena protierozní opatření a zda jsou účinná. Práce se pokusí zjistit, zda se erozní události opakují z důvodu pěstování širokořádkových plodin. Práce zkoumá jednotlivé půdní bloky dle ohroženosti. Každý půdní blok je řazen do kategorie ohroženosti dle DZES 5 (silně erozně ohrožené, mírně erozně ohrožené a neohrožené pozemky) a dle maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp - silně ohrožené, ohrožené, mírně ohrožené a bez ohrožení). Na všech půdních blocích, které byly postiženy erozními událostmi, byl proveden výpočet průměrné ztráty půdy pomocí metody USLE (rovnice Wischmeiera a Smitha). Výsledkem je zjištění, že ve všech případech byla překročena přípustná ztráta půdy (4 t.ha-1.rok-1).
Protierozní opatření byla navržena v lokalitě Žabárna, neboť při všech erozních událostech vznikly škody jak obyvatelům bydlících v těsné blízkosti půdních bloků, tak obci, i zde hospodařícímu zemědělci.
V neposlední řadě si diplomová práce klade za cíl zhodnotit, zda je legislativní ochrana půdy v České republice dostačující.
|
|
|
Analýza půdního fondu Benešovska
Škorvagová, Jana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou půdního fondu v okrese Benešov, z údajů katastru nemovitostí. Práce má upozornit především na změny ve využívání půdy a krajiny a poukázat na úbytek zemědělské půdy.
Literární rešerše se zabývá katastrem nemovitostí a jeho historií, vymezení některých pojmů jako je například: krajina, půda a její funkce, trvale udržitelný rozvoj, půdní fond, zastavování území, suburbanizace, brownfields atd. Pozornost je věnována zemědělskému půdnímu fondu a jeho ochraně, dále bonitaci a oceňování zemědělské půdy v České republice.
Práce vychází ze statistických ročenek katastru nemovitostí, dále je stručně popsána metoda analýzy, která byla použita, jedná se o regresní analýzu. Dále je zde charakterizován stručně okres Benešov.
Byl sledován trend vývoje půdního fondu za období od roku 1966 do roku 2015. Z výsledků vyplynulo, že výměra zemědělské půdy, z toho zejména orné půdy a ovocných sadů se postupem času snižuje a naproti tomu výměra lesních pozemků, zastavěných pozemků a nádvoří, ostatních ploch a vodních ploch a zahrad postupem rostou.
|
|
|
Analýza půdního fondu Domažlicka
Hovorka, Jan ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou půdního fondu v oblasti Domažlicka. V tomto příhraničním regionu dochází k významným změnám ve využívání půdy a tím i ke změnám ve struktuře krajiny. Práce se soustřeďuje zejména na ochranu půdy a strukturu krajiny ve zmíněném regionu. Zabývá se tedy nejen trendy ve vývoji půdního fondu, ale celým systémem procesů, který změny v půdním fondu vyvolává. Proto se zabývá i širšími souvislostmi s přesahem do dalších oblastí.
V úvodní části je čtenáři nastíněn celospolečenský význam půdy a půdního fondu, ale i krajiny a její struktury. Dále jsou popsány některé procesy, ke kterým v krajině dochází včetně jejich vlivu. Následující část je věnována evidenci nemovitostí (katastrům), jejich významu a zásadním historickým změnám v evidenci nemovitostí. Věnuje se také zemědělským evidencím pozemků. Následně jsou také popsány faktory, které působí na stav půdního fondu ČR a to včetně politiky státu a Evropské unie. Je zde popsán i trh s půdou a cena půdy v českém prostředí. Celá kapitola je uzavřena stručným popisem historického vývoje až do současnosti. Literární rešerše má poskytnout celkový náhled na problematiku včetně souvislostí s navazujícími oblastmi.
Další část je již věnuje vymezenému regionu Domažlicka. Jsou zde rozebrány podmínky a odlišnosti zmíněného regionu i jeho historický vývoj, neboť jen s takovými znalostmi lze dosáhnout objektivního zhodnocení dané problematiky. Je také stanovena metodika pro danou práci.
Část výsledky je věnována výsledkům podkladům a výsledkům jednotlivých šetření, které jsou v následující části porovnávány s dosavadními vědeckými poznatky a částečně i s celospolečensky přijímanými postoji. V závěru jsou shrnuty výsledky celé práce a je stanoveno, zda bylo dosaženo hypotéz, které byly vytýčeny v úvodní části práce. Jsou zde také nastíněny problémy a případně i nabídnuty možná řešení. Část přílohy je věnována obrazovým podkladům, které dokreslují textovou část práce.
|
|
|
Vyhodnocení erozní ohroženosti a návrh protierozních opatření ve vybraném katastrálním území
Janota, Petr ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Eroze je exogenní geomorfologický proces, který ovlivňuje utváření zemského povrchu už od vzniku pevné zemské kůry. Tato činnost, jež v přirozených podmínkách probíhala zvolna, z hlediska lidské generace nepozorovatelně, se v intenzivně využívané krajině výrazně zrychlila a přinesla řadu nepříznivých důsledků.
Cílem této práce bylo posoudit a vyhodnotit erozní ohroženost ve vybraném katastrálním území a v případě zjištění nadlimitního erozního ohrožení navrhnout odpovídající protierozní opatření, která zvýšenou erozi eliminují.
Zkoumáno bylo 77 erozně uzavřených celků, z nichž na 14 byla pomocí počítačového programu Atlas DMT modul EROZE, který využívá digitální model terénu spolu s údaji z databází BPEJ nebo LPIS, diagnostikována nadlimitní hodnota smyvu půdy. Jako základní protierozní opatření byla uvažována změna uplatňovaných klasických osevních postupů na osevní postupy využívající půdoochranné technologie. Po úpravě osevních postupů, které pozitivně ovlivní faktor ochranného vlivu vegetace, bylo modulem Atlas EROZE zjištěno 6 pozemků s nadlimitní hodnotou smyvu půdy. U těchto pozemků bylo navrženo použití technických protierozních opatření, např. průlehy, zatravnění údolnic ap. Na pozemcích, kde se vzhledem k jejich velikosti, tvaru nebo morfologii ukázala technická opatření jako nedostatečná nebo neefektivní bylo navrženo trvalé zatravnění.
V návrzích protierozních opatření je nutné skloubit maximální efektivitu opatření s podmínkou nenáročnosti a minimálního omezení uživatele pozemků. Při jejich tvorbě je třeba vycházet uživateli vstříc, jelikož záleží jen na něm, zda navržená organizační a agrotechnická opatření realizuje či nikoli. Zásadním problémem těchto opatření je skutečnost, že jejich realizace není zaštítěna legislativně. Vycházím z předpokladu, že čím přijatelnější, tedy méně omezující a nenáročná budou navržená opatření, tím pravděpodobněji budou uskutečněna. Jedním z důvodů, proč jsou i jednoduchá protierozní opatření zaváděna do praxe pomalu a obtížně je i fakt, že v ČR na většině zemědělské půdy hospodaří subjekty, které nejsou jejími vlastníky. Tato skutečnost výraznou měrou přispívá k tomu, že půda je chápána jen jako výrobní prostředek, který musí přinášet pouze maximální zisk. Ke zlepšení tohoto stavu může přispět také zavedení a důsledná kontrola standardů DZES.
|
|
|
Vliv ekologického způsobu hospodaření na kvalitu půdy
Matěchová, Martina ; Jakšík, Ondřej (vedoucí práce) ; Janků, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zaměřuje na systém ekologického zemědělství a jeho vliv na kvalitu půd. Srovnává ekologický systém hospodaření s konvenčním, tyto systémy jsou zde stručně charakterizovány. Dále je zde uveden seznam indikátorů, podle kterých se kvalita půdy hodnotí. V diskuzi jsou uvedeny výsledky vědeckých studií, které se zabývaly porovnání jednotlivých způsobů hospodaření a jejich vlivu na půdní vlastnosti.
Kvalitní a úrodná půda je pro produkční systémy velice důležitá. Definovat zda je půda kvalitní je velice složité a proto se k hodnocení půd využívá celá řada indikátorů. Indikátory můžeme rozdělit podle jejich povahy na fyzikální, chemické a biologické. Zda jsou půdní vlastnosti dobré, zjistíme pomocí různých metod.
Kvalitu půd ovlivňuje celá řada faktorů a mezi něž samozřejmě patří i antropogenní činnost. Faktory mohou být negativní i pozitivní. Výsledkem negativního působení těchto vlivů označujeme jako degradaci půdy, tedy ztráta půdní úrodnosti v kontextu produkčního zemědělství.
Výsledky této práce ukazují, že šetrné zpracování půdy v ekologickém zemědělství má příznivý vliv případně nijak negativně neovlivňuje biologické a fyzikální vlastnosti půd. V případě některých experimentů docházelo ke zvýšenému množství půdních organismů. Při aplikaci organických hnojiv docházelo ve většině pokusů ke zvýšení obsahu organické hmoty a některých dalších potřebných živin. Můžeme tedy říct, že za určitých podmínek lze dodržováním zásad ekologického způsobu hospodaření zachovat kvalitu půdy případně dosáhnout dokonce jejího zlepšení kvality půd, které se většinou projeví v delším časovém horizontu.
|
|
|
Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí JE Temelín: Stanovení potenciálních změn kvalitativních a kvantitativních parametrů půd s ohledem na způsob a intenzitu jejich využívání a zranitelnosti vůči antropogenní zátěži na základě historických podkladů a aktuálních výsledků sledování
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra pedologie a geologie, Praha ; Penížek, Vít ; Janků, Jaroslava ; Němeček, Jan ; Kozák, Josef
Výsledky řešení za rok 2005, kdy byly řešeny dva úkoly a) monitoring půdních charakteristik, u nichž lze předpokládat určitou dynamiku v rozsahu sledovaného období a b) dokončení digitální mapy půd zájmového území JETE. Půdní mapy tvoří přílohy ke zprávě.
|
host ::
RSS.