|
|
Správa a vývoj dálkového vytápění v Plzni-teplofikace Plzně
Lišková, Sonja ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Janečková, Jitka (oponent)
Diplomová práce je věnována správě a vývoji soustavy centrálního zásobování teplem v Plzni. Její první část se věnuje stručnému přehledu historie města a vývoji energetických oborů a počátkům budování energetických zdrojů, vyrábějících v Plzni i tepelnou energii. Další část se zabývá analýzou správního vývoje tepelných zdrojů a historií jejich budování na území města. V polovině 19. století začaly budovat významné průmyslové podniky první vlastní energetické zdroje. Energetický zdroj závodu Škoda Plzeň, který byl jeden z prvních ve městě, byl po druhé světové válce využit také k vytápění městských bytů a později začleněn do centrální tepelné soustavy. Za účelem zásobování teplem začalo město koncem 60. let v několika městských částech budovat výtopny a počátkem 70. let navázalo na tento proces výstavbou centrálního tepleného zdroje. Poslední část práce se zaobírá obdobím po privatizaci, kdy došlo k změně právní formy a vzniku akciové společnosti Plzeňská teplárenská a. s. Závěrečné shrnutí srovnává důvody budování tepelných zdrojů v Plzni, které lze rozdělit do tří období. První z nich zahrnuje budování průmyslových tepláren, druhé socialistickou éru, kdy byl vybudován centrální tepelný zdroj v Plzni na Doubravecké třídě, a posledním obdobím, které je zde nastíněno, je vývoj teplárenství v tržním...
|
|
|
"Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád." Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem
Janečková, Jitka ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Martinovský, Ivan (oponent)
Jitka Janečková: "Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád". Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem. Tato rigorózní práce pojednává o dvou životních příbězích a spolupráci mezi předními českými městskými archiváři plzeňským Fridolínem Macháčkem (1884-ň1954) a pražským Václavem Vojtíškem (1883-ň1974). Vychází ze souboru dochované vzájemné korespondence (edice nejzajímavějších 411 dopisů z let 1905-ň1954) a dalších archivních pramenů. Je až neuvěřitelné, jak se oba přátelé a kolegové dokázali naplno a rychle zapojit do odborné práce ve svých archivech ale také v dalších institucích. K plnému rozmachu jejich činnosti došlo v období první republiky, kdy platili za přední české archivní odborníky, a zasloužili se o rozvoj mnoha venkovských archivů v Čechách i na Moravě (významný byl například jejich podíl při založení Archivu města Ostravy). O obdivuhodné spolupráci mimo jejich domovské působiště, někdy až mimořádné a nad rámec oficiálních povinností archivního inspektora pro Čechy V. Vojtíška a konzervátora památek F. Macháčka, svědčí jejich profesionální zájem o místní archivy a muzea v širším rozsahu. Tehdy také publikovali své nejzásadnější vědecké práce, založené na dlouholetém archivním...
|
|
|
"Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád." Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem
Janečková, Jitka ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Martinovský, Ivan (oponent)
Jitka Janečková: "Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád". Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem. Tato rigorózní práce pojednává o dvou životních příbězích a spolupráci mezi předními českými městskými archiváři plzeňským Fridolínem Macháčkem (1884-ň1954) a pražským Václavem Vojtíškem (1883-ň1974). Vychází ze souboru dochované vzájemné korespondence (edice nejzajímavějších 411 dopisů z let 1905-ň1954) a dalších archivních pramenů. Je až neuvěřitelné, jak se oba přátelé a kolegové dokázali naplno a rychle zapojit do odborné práce ve svých archivech ale také v dalších institucích. K plnému rozmachu jejich činnosti došlo v období první republiky, kdy platili za přední české archivní odborníky, a zasloužili se o rozvoj mnoha venkovských archivů v Čechách i na Moravě (významný byl například jejich podíl při založení Archivu města Ostravy). O obdivuhodné spolupráci mimo jejich domovské působiště, někdy až mimořádné a nad rámec oficiálních povinností archivního inspektora pro Čechy V. Vojtíška a konzervátora památek F. Macháčka, svědčí jejich profesionální zájem o místní archivy a muzea v širším rozsahu. Tehdy také publikovali své nejzásadnější vědecké práce, založené na dlouholetém archivním...
|
|
|
"Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád." Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem
Janečková, Jitka ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Martinovský, Ivan (oponent)
Život a dílo Fridolína Macháčka a Václava Vojtíška nebylo dosud monograficky zpracováno, proto tato práce přináší nové poznatky na základě dosud nevyužitých pramenů. Pestrá mozaika odborné i zájmové činnosti, ale také soukromého života, byla sestavena s ohledem na obsah vzájemné korespondence z let 1905-1954, která je v kritické edici přílohou této práce. Úkolem bylo též vystopovat, jak se jejich dílo odrazilo v této korespondenci v širším kontextu vývoje československého archivnictví. Je až neuvěřitelné, jak se oba přátelé dokázali naplno a rychle zapojit do odborné práce ve svých archivech i v dalších institucích. K plnému rozmachu jejich činnosti došlo v období první republiky, kdy platili za přední archivní odborníky a zasloužili se o rozvoj mnoha "venkovských" archivů. Tehdy také publikovali své nejzásadnější vědecké práce, založené na dlouholetém archivním výzkumu. Tento rozvoj byl násilím přerušen okupací a následnými životními zkouškami. Prošli jimi nezlomeni a pracovali dále v rámci možností. Po osvobození už můžeme sledovat rozdílné cesty obou přátel: Vojtíšek se znovu plně zapojil nejen do archivní práce, ale také do výuky pomocných věd historických na pražské univerzitě. Byl přijat mezi akademiky nově ustavené ČSAV a sbíral oficiální ocenění své práce. Macháček naopak, kromě činnosti ve vedení...
|
|
|
Správní vývoj obce Černice v období první Československé republiky a v počáteční fázi okupace
Lišková, Sonja ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Janečková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem samosprávy malé obce Černice. Obecní samospráva a její mikrohistorické zkoumání je badatelským tématem nosným nejen pro poznání národní minulosti, ale je zároveň i přínosným podkladem pro studium kořenů současné právní úpravy a činnosti správních orgánů. Zkoumání vývoje a jednotlivých jevů ve společnosti v minulosti nám pomáhá mnohdy lépe pochopit i současné postoje a závěry, neboť ty často z předchozích zkušeností vycházejí. Nejprve práce představuje nástin dějin od prvních zmínek o obci. V následujících částech je charakterizován vývoj obecní samosprávy malé obce, nacházející se v moderní době v blízkosti velkého průmyslového města Plzně. Představuje obec a její rozvoj v období první československé republiky, významném úseku české historie a dotýká se zlomových okamžiků Poslední část práce je věnována životu občanů, školství, náboženskému životu, kultuře a činnosti místních spolků a organizací.
|
|
|
Použití programování s omezujícími podmínkami při řešení diskrétních úloh
Janečková, Jitka ; Fábry, Jan (vedoucí práce) ; Černý, Michal (oponent)
Použití programování s omezujícími podmínkami (CP) je jedním z možných způsobů řešení diskrétních úloh. Lze ho použít jak k hledání přípustného řešení, tak k optimalizaci. CP nabízí celou řadu metod určených buď k samotnému nalezení řešení nebo ke zrychlení procesu jeho hledání -- od prohledávacích algoritmů přes konzistenční techniky po propagační techniky, které jsou vlastně jen kombinací předchozích dvou. K optimalizaci se nejčastěji používá metoda větvení a mezí, která se v některých aspektech odlišuje od stejnojmenné metody matematického programování (MP). Porovnání CP s MP je zajímavé i v dalších ohledech. CP například vyniká ve flexibilnější formulaci úloh, která umožňuje vytvořit často jednodušší a menší model. Naopak jeho nevýhodou je omezené použití: Problém (optimálního) splňování podmínek, jak úlohu programování s omezujícími podmínkami nazýváme, nesmí obsahovat spojité proměnné. Vhodné je pak především pro úlohy obsahující hodně omezení, které mají málo proměnných, nejlépe pouze dvě. Práce seznámí čtenáře se základními pojmy programování s omezujícími podmínkami, především se ale zabývá popisem algoritmů a technik používaných k řešení diskrétních úloh a porovnáním CP s matematickým programováním.
|
host ::
RSS.