|
|
Přírodopisné pracovní listy na téma "voda" pro výuku na školní zahradě
Kakešová, Kristýna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Svobodová, Silvie (oponent)
Většina základních škol v České republice disponuje školní zahradou, i přes dlouhodobé zdůrazňování prospěšnosti výuky venku je však pro mnohé školy z různých důvodů složité ji do vyučování zapojit. Hlavním cílem této práce proto bylo vytvořit a ověřit pracovní listy pro výuku na školní zahradě na 2. stupni základní školy. Vzniklo 10 pracovních listů na téma voda, čtyři z nich jsou věnovány měření srážek. Vytvořené materiály byly ověřeny na menší venkovské škole, jejíž školní zahrada prošla v posledních letech modernizací, pracovní listy lze po drobných úpravách použít na všech školních zahradách. Součástí této práce jsou vytvořené pracovní listy s autorským řešením a metodikami pro jejich použití ve výuce. Druhým cílem práce bylo zjistit vliv provedené výuky na postoj žáků ke školní zahradě a k životnímu prostředí. Pro sběr dat od 34 respondentů byly použity upravené standardizované nástroje Inclusion of Nature in Self (INS) a Two Major Environmental Values (2-MEV), výzkum byl proveden formou pre-test/post-test. Dosažené výsledky ukazují, že provedená výuka měla pozitivní vliv na vztah žáků ke školní zahradě, vliv na postoj k životnímu prostředí dokázán nebyl. Povzbudivý je zájem žáků o vyučování na školní zahradě. Klíčová slova školní zahrada, terénní výuka, pracovní list, environmentální postoj,...
|
|
|
Přírodovědné soutěže
Táborská, Natálie ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje přírodovědným soutěžím. První část práce je zaměřena na faktory ovlivňující účast v přírodovědných soutěžích. Faktory byly rozděleny do čtyř skupin, z nichž první skupina se věnuje motivaci žáků a studentů účastnit se soutěží. Druhá skupina je zaměřena na školní prostředí a osobnost učitele, třetí skupina zahrnuje faktory volnočasových aktivit. Čtvrtá skupina rozebírá faktory z rodinného prostředí, kam byl zařazen i socioekonomický status rodiny, z níž žák pochází. V druhé části práce je rozebrána problematika nízké účasti žen v přírodovědných soutěžích s možnými návrhy ke zvýšení počtu soutěžících žen. Třetí část práce se věnuje důsledkům účasti v přírodovědných soutěžích. Účast v soutěži může žáka ovlivnit pozitivně i negativně, proto byla tato kapitola rozdělena na podkapitoly Přínosy a Negativa. Čtvrtá část práce se zaměřuje na vliv přírodovědných soutěží na budoucí kariéru žáka. Soutěže ovlivňují volbu vysoké školy i budoucí pracovní kariéru žáka.
|
|
|
Téma očkování ve výuce biologie
Petáková, Iva ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Vojíř, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá očkováním jako úspěšnou zdravotní metodou k prevenci infekčních onemocnění. Je zde zmíněné, že očkování je klíčové pro snížení počtu infekčních onemocnění a jejich šíření v populaci. I přes úspěšnost očkování existuje mnoho jedinců, kteří jsou vůči očkování zdrženliví. Cílem práce je shrnout příčiny a důsledky této zdrženlivosti, zdůraznit význam očkování ve výuce a informovat o dostupných programech zaměřených na očkování, které by mohly být použity v rámci vzdělávání. Nejprve je práce zaměřena na nedůvěru ve vědu a její vliv na zdrženlivost vůči očkování a jaký vliv na tuto problematiku mají sociální sítě a komunikace nejen ze strany zdravotníků. V práci jsou zmíněné mylné názory vůči očkování, které se objevují mezi veřejností. Dále jsou zmíněné důvody pro zahrnutí tématu očkování a prevence infekčních onemocnění do školního vzdělávání a jakým způsobem by se to mohlo realizovat pomocí interaktivních metod, díky kterým je možné docílit lepší informovanosti ohledně této problematiky. Klíčová slova očkování, vakcína, odmítání očkování, infekční onemocnění, důvěra ve vědu, vzdělávání
|
|
|
Distanční praktická výuka a učení
Zdobinská, Helena ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Jedličková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce mapuje výuku praktických přírodovědných aktivit během vynuceného distančního vzdělávání v období pandemie covid-19. V teoretické části distanční výuku definuji a zabývám se jejími charakteristikami, ke kterým například patří chybějící fyzický kontakt, využití komunikačních platforem, synchronní a asynchronní způsob výuky, určitá nutnost samostatnosti a potřebná úroveň digitální kompetence. K získání dat byly sestaveny anonymní dotazníky pro žáky a jejich učitele přírodovědných předmětů (přírodopisu či biologie, chemie, fyziky). Otázky byly otevřené, uzavřené s výběrem možností nebo hodnot na škále. Výzkumný vzorek se skládal z 543 žáků a 24 učitelů ze základních škol a gymnázií v Praze a Středočeském kraji. Odpovědi jsem rozřadila do kategorií a spočítala četnosti. U škálových odpovědí byl zjištěn průměr, medián, minimální a maximální hodnota. Pro otestování nezávislosti mezi odpověďmi na vybrané otázky jsem použila Pearsonův chí kvadrát test nezávislosti. Ukázalo se, že učitelé při distanční výuce zadávali méně praktických aktivit, jako jsou pokusy, pozorování a tvorba, než bylo pro ně běžné při prezenční výuce. Naopak větší pozornost dostala práce s textem. Ze sledovaných metod byla podle žáků nejvhodnější tvorba. Většina učitelů vedla hodiny kombinací synchronního i...
|
|
|
Role of DD- and DED-containing adaptor proteins in apoptotic signaling
Čaja, Fabián ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Proteíny obsahujúce zväzok šiestich antiparalelných α-helixov, tzv. doménu smrti (death domain, DD) a jej podobné domény (DED, CARD), patria k významným regulátorom apoptotickej signalizácie. Zaraďujeme medzi ne povrchové receptory z rodiny TNFR, ktoré prijímajú proapoptotický signál, ale aj adapterové proteíny a ďalšie enzýmy ako proteíny a kinázy. Tieto receptory nazývané "receptory smrti" interagujú s adapterovými proteínmi obsahujúcimi DED alebo DD, ktoré následne prenášajú signál na iniciačné kaspázy a tie aktivujú ďalšie zložky apoptotickej signalizačnej kaskády. DEDs a DDs sú súčasťou aj ďalších proteínov, ktoré regulujú aktiváciu kaspázovej signalizácie alebo sa zúčastňujú iných neapoptotických signalizácií. Ako bolo popísané na viacerých experimentálnych modeloch, defekty a deregulácie proteínov obsahujúcich DDs a DEDs sú často veľmi závažné až letálne. Najčastejšie sa prejavujú nádorovým bujnením, imunodeficienciami, poruchou správneho vývoja mnohých orgánov a v neposlednom rade aj poruchami expresie určitých génov.
|
|
|
Porovnání efektivity výuky za pomoci počítače vs. 3D modelů
Andělová, Denisa ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Jáč, Martin (oponent)
V současné době zájem žáků o přírodní vědy neustále klesá, ačkoli je tato oblast vzdělání v praktickém životě velmi důležitá (medicína, životní prostředí, atd.) a na trhu práce velmi žádaná. Molekulární biologie, učivo o DNA a přenosu genetické informace je pro žáky abstraktní a těžko představitelné téma, které je i pro učitele náročné na vysvětlení. Existuje mnoho možností, jak tuto učební látku vyučovat. Velmi populární jsou badatelsky orientovaná výuka nebo praktická výuka v laboratořích. Každá škola však nemá k dispozici vlastní laboratoř, aby žáci mohli laborovat, badatelsky orientovaná výuka je časově náročnější na přípravu a ne každé téma je vhodné takto učit. Další možností je využít k vizualizaci "neviditelných" molekul a procesů počítačový software a animace nebo 3D fyzického modelu či si vlastní model dané molekuly vyrobit. Ve své diplomové práci jsem zkoumala vliv použití počítačů a animací ve výuce v porovnání s použitím 3D fyzického modelu DNA a výroby vlastního modelu DNA na znalosti žáků. Dalšími faktory, které mně zajímaly, byly pohlaví a zaměření žáků a jejich případný vliv na znalosti. Výzkum jsme prováděla v pěti třídách na třech pražských gymnáziích a zúčastnili se ho žáci třetího ročníku šestiletého studia, přírodovědný seminář sedmého ročníku osmi- letého studia a žáci...
|
|
|
Využití Biologické olympiády ve školách a zařazení vybraných úloh do výuky na gymnáziích.
Dvořáková, Darina ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá Biologickou olympiádou a přepracováním vybraných úloh krajského kola na úlohy, které mohou najít uplatnění při výuce na vyšším stupni gymnázií. Zahrnuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část poskytuje obecné informace o Biologické olympiádě (BiO), mapuje úspěchy českých studentů na Mezinárodní biologické olympiádě, podává literární přehled k jednotlivým tématům vybraných úloh. V praktické části jsou přepracovány čtyři úlohy rozdílných témat: Eukaryotická buňka jako mozaika, Voda v životě živočichů, Areály a rozšíření živočichů, Historie květeny ČR. Jednotlivé úlohy jsou zpracovány formou pracovních listů, byly ověřeny na školách během vyučování a zhodnoceny položkovou analýzou jednotlivých otázek. Znalosti studentů v oblasti vybraných témat byly testovány pomocí vytvořených pretestů a posttestů. Dále diplomová práce zahrnuje výsledky dotazníkového šetření týkající se zapojení škol do BiO a názory učitelů na danou problematiku.
|
|
|
Vakcíny proti virům - klíšťová encefalitida
Solarová, Pavlína ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Klíšť ová encefalitida je jedním z nejzávažnějších onemocnění centrálního nervového systému. Původcem tohoto onemocnění je virus klíšť ové encefalitidy, který je přenášen převážně klíšť aty. Klinický obraz onemocnění se u různých jedinců značně liší - od zcela bezpříznakové infekce po těžký zánět mozkových blan, v takových případech si napadení jedinci často odnášejí celoživotní postižení. Tomuto onemocnění lze přitom plně předcházet očkováním, jak ukazuje příklad sousedního Rakouska, kde klíšť ová encefalitida téměř vymizela díky 90% proočkovanosti obyvatelstva. Vakcíny jsou komerčně dostupné od roku 1979. V České republice je nicméně očkováno pouze 17 % populace. Důvodem může být skutečnost, že tyto vakcíny nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, stejně jako nepříliš úspěšná osvěta. Jednou z možností jak tento trend zvrátit by byla vyšší informovanost žáků ve školách. Ve školních vzdělávacích programech je prevence virových onemocnění obsažena v obecné biologii, biologii virů a výchově ke zdraví.
|
|
|
Vybraná průřezová témata ve výuce biologie na SŠ.
Čermák, Martin ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší. Jedná se o porovnání průřezových témat používaných v České republice s okolními státy (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko). Jako informační zdroje byly využity nejen odborné články, ale také vzdělávací programy příslušných zemí. Průřezová témata nabízí možnost propojení většiny nebo všech školních předmětů. Témata, která prochází převážně biologií, jsou analyzována podrobněji. Průřezová témata v České republice jsou zde uvedena pouze okrajově.
|
|
|
Aktin a jeho regulace v klatrinové endocytóze
Pešanová, Denisa ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
3 Abstrakt Aktinová vlákna a jejich dynamika hrají důležitou roli při přestavbě povrchu eukaryotických buněk. Regulační proteiny aktinu mají významný vliv na řízení aktinové dynamiky. Během klatrinové endocytózy se na plazmatické membráně stýkají aktin a regulační proteiny s klatrinem a adaptorovými proteiny, aby se společně podílely na vchlípení membrány a odštěpení váčku. Aktinové struktury jsou zásadní pro vznik, internalizaci i pohyb endocytovaných váčků u kvasinek. U savčích buněk ještě není účast aktinu zvláště v časných fázích endocytózy dobře objasněna. I přes využití nejmodernějších zobrazovacích metod neexistují ustálené modely ukazující zřejmě odlišné role aktinu v klatrinové endocytóze u kvasinek a v savčích buňkách. Tato práce se snaží nalézt soulad kontroverzních výsledků nedávných studií a komplexnosti procesu regulace aktinu. Předkládá shrnutí současných hypotéz a mechanismy interakcí nejvýznamnějších proteinů, které ovlivňují dynamiku aktinu v procesu klatrinové endocytózy. Klíčová slova aktin, klatrinová endocytóza, Saccharomyces cerevisiae, regulační proteiny
|
host ::
RSS.