Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
What is the equilibrium exchange rate of the Czech koruna?
Jančovič, Pavel ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent)
Cílem práce je odhadnout rovnovážný směnný kurz české koruny vůči euru a určit, zda je česká měna podhodnocena nebo nadhodnocena vzhledem k tržní rovnováze. Používáme modely fundamentálních (FEER) a behaviorálních (BEER) rovnovážných směnných kurzů, které umožňují měřit měnovou pozici vůči tržní hodnotě kursu. Abychom řešili nejistotu implikovaných rovnovážných směnných kurzů, které se liší mezi alternativními specifikacemi modelů, shromažďujeme odhady pomocí analýzy hlavních komponent. Situace na trhu je taková, že česká koruna je podhodnocena, neboť intervenční režim, do kterého vstoupila Česká národní banka v roku 2013 a začala hájit kurz na minimálné hodnotě 27 korun za euro. Potom jsme rozšířili konvenční specifikace modelů BEER pro proměnné představující intervence směnných kurzů a forwardových sazeb nabízených na trhu, protože oba mohou mít dlouhotrvající účinky nejen na spotové sazby, ale i na přizpůsobení se dlouhodobé rovnováze. Rovnovážný kurz podle základních modelů je téměř 25 CZK/EUR. Rozšířené modely s intervencemi vykazují vyšší rovnovážný kurz, který je téměř 27 CZK/EUR. Existuje tedy možnost pomalého přizpůsobení kurzu k rovnováze.
Global Changes in Income Distribution: Causes and Impacts
Jančovič, Pavel ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Břízová, Pavla (oponent)
Téma bakalárskej práce: Globálne zmeny v rozdeľovaní dôchodku: príčiny a dôsledky Autor: Pavel Jančovič Vedúci práce: doc. Ing. Tomáš Cahlík CSc. Abstrakt Táto bakalárska práca skúma príjmovú nerovnosť vo svete. Hlavným predmetom skúmania je Giniho koeficient, ktorý túto nerovnosť určuje. Na meranie Giniho koeficientu sú použité rôzne premenné, ktoré by ho empiricky mali ovplyvňovať. Ekonometrická analýza sa skladá z 34 krajín sveta okrem Afriky. Krajiny boli rozdelené do ďalších 5 skupín. Merané obdobie je medzi rokmi 1991 až 2011. Používané sú metódy najmenších štvorcov, fixných efektov a náhodných efektov. Po použití regresií sú výsledky komentované, je určený najvhodnejší model, následne poukazované signifikantné a nesignifikantné premenné. Modely sú testované na heteroskedasticitu, autokoreláciu reziduí prvého rádu a normalitu. Následne je poukázané na možné príčiny výsledkov. Poukázané je na krajiny ktoré s príjmovou nerovnosťou nemajú značný problém a znižujú alebo ustaľujú Giniho koeficient na nízkych hodnotách. Tiež sú znázornené krajiny, ktoré majú vysoký Giniho koeficient, alebo im príjmová nerovnosť za merané obdobie narástla.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.