|
|
Stereological quantification of striatal NPY-positive interneurons and their genetic modification by the AAV5 viral vector
Smolík, Matyáš ; Janíčková, Helena (vedoucí práce) ; Chvojková, Markéta (oponent)
Jednotlivé typy interneuronů ve striatu jsou stále poměrně málo prozkoumané, především ve srovnání s dalšími částmi mozku, jako je mozková kůra nebo hipokampus. Jedním z méně známých typů striatálních interneuronů, kterému se však v poslední době dostává stále více pozornosti, jsou interneurony exprimující neuropeptid Y (NPY+ interneurony). Dostupné práce ukazují, že tyto interneurony jsou ovlivňovány mimo jiné striatálními cholinergními interneurony a mohou tak sloužit jako prostředníci cholinergní modulace striata. Prvním cílem této diplomové práce je s pomocí transgenního myšího modelu a stereologie určit absolutní počet NPY+ interneuronů v myším dorsálním striatu. Druhým cílem práce je stanovit, jak velký objem dorsálního striata jsme schopni zasáhnout pomocí standardního protokolu stereotaktické injekce virového vektoru AAV5 při dané efektivitě virové exprese. Třetím cílem práce je otestovat behaviorální účinek částečné delece beta2 podjednotky nikotinového acetylcholinového receptoru exprimovaného NPY+ interneurony v dorzálním striatu. Práce by měla sloužit jako první krok studie, která nám v konečném výsledku umožní vytvořit si kvantitativní představu o tom, jaký absolutní i relativní počet NPY+ interneuronů ve striatu je třeba zasáhnout, abychom mohli očekávat významný účinek na nervové...
|
|
| |
|
|
Studying the role of striatal cholinergic signaling in control of behaviour and behavioural flexibility
Tyshkevich, Alexandra ; Janíčková, Helena (vedoucí práce) ; Levčík, David (oponent)
Kognitivní flexibilita je důležitým mechanismem umožňujícím organismům adaptovat se na neustále se měnící prostředí. Jednou z klíčových částí mozku podílejících se na řízení kognitivní flexibility je striatum. Striatum přijímá projekce neuronů z různých mozkových oblastí, zatímco jeho vlastní projekce jsou poměrně uniformní a podílejí se na výběru vhodných motorických odpovědí organismu. Signalizace ve striatu je modulována především dopaminem a acetylcholinem. Řada studií ukázala na význam acetylcholinu a jeho receptorů ve striatu pro správnou funkci kognitivní flexibility, ale konkrétně role M4 muskarinových receptorů v tomto kontextu je stále nejasná. M4 inhibiční receptory jsou schopné indukovat dlouhodobou depresi (LTD) na projekčních neuronech striata a působí tak proti účinku D1 dopaminových receptorů. Podle naší hypotézy může inhibiční účinek M4 receptorů potlačovat projekční neurony kódující již zastaralou a neefektivní behaviorální strategii, a tím přispívat ke flexibilní změně chování. Cílem této práce bylo otestovat účinek farmakologické inhibice M4 receptorů na kognitivní flexibilitu myší vystavených jednoduchému testu reverzního učení v operantním boxu. Klicová slova: striatum; cholinergní systém; myš; behaviorální experimenty
|
|
|
Cholinergic signaling in the striatum and its significance in cognitive flexibility
Smolík, Matyáš ; Janíčková, Helena (vedoucí práce) ; Funda, Jiří (oponent)
Cholinergní interneurony ve striatu se podílejí na řízení chování, motoriky a kognitivních funkcí. V poslední době celá řada publikací poukázala na jejich zvláštní význam pro kognitivní flexibilitu, tedy schopnost naučit se novým strategiím chování a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí. Spolu s pracovní pamětí, kognitivní inhibicí, pozorností a jinými funkcemi patří kognitivní flexibilita mezi exekutivní funkce. Protože narušená kognitivní flexibilita je jedním ze symptomů celé řady neuropsychiatrických onemocnění, má studium jejích mechanismů prvořadý význam. Tato práce nejprve pojednává o anatomii striata, zastoupení jednotlivých typů neuronů ve striatu a o jeho funkcích. Poté se zaměří na popis cholinergního systému a na specifika cholinergní signalizace ve striatu. Třetí obecná část práce pojednává o kognitivní flexibilitě. Nakonec práce po obecném úvodu přinese podrobný přehled dostupných studií, které nám zatím částečně umožnily pochopit význam cholinergní signalizace ve striatu pro schopnost mozku potlačovat staré koncepty a nahrazovat je novými.
|
|
|
Cholinergní muskarinová transmise a Alzheimerova choroba
Janíčková, Helena ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Souhrn Poškození cholinergního neurotransmiterového systému se pravidelně objevuje u zvířecích modelů Alzheimerovy choroby stejně tak jako v mozku pacientů s tímto onemocněním. Kromě toho některé výsledky ukazují, že aktivace jednotlivých podtypů mAChR specificky ovlivňuje štěpení APP, které může probíhat amyloidogenním či neamyloidogenním způsobem a určuje tak množství vytvořeného neurotoxického β-amyloidu. Ve své práci jsem studovala vliv akutního a dlouhodobého působení Aβ1-42 na mAChR, které tvoří významnou součást cholinergního systému. Z výsledků mé práce vyplývá, že Aβ1-42 dlouhodobě přítomný v kultivačním médiu s rostoucími buňkami exprimujícími jednotlivé podtypy mAChR negativně ovlivňuje vazebné i funkční vlastnosti některých lichých podtypů mAChR (především M1, méně M3). Podobné poškození funkce mAChR jsem zaznamenala také v mozkové kůře transgenních myší APPswe/PS1dE9, které jsou jedním z běžně používaných zvířecích modelů Alzheimerovy choroby. Postižení muskarinové transmise se u myšího modelu Alzheimerovy choroby objevuje během postupného zvyšování koncentrace rozpustného β-amyloidu (zejména fragmentu Aβ1-42), tj. dříve než typická patologie nebo behaviorální poruchy, a lze ho napodobit in vitro působením nízké koncentrace Aβ1-42. Tato pozorování podporují představu časného postižení...
|
|
| |
host ::
RSS.