|
|
Karyotypová evoluce u astrildovitých pěvců rodu Lonchura
Janáková, Šárka ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Augstenová, Barbora (oponent)
Karyotyp, čili soubor všech chromosomů v buňce, je důležitou charakteristikou jednotlivých druhů jak živočichů, tak rostlin. Karyotyp ptáků je typický svou stabilitou co do počtu chromozomů i jejich velikosti a přestavby mezi různými chromozomy jsou vzácné. Změny, které se mezi karyotypy ptačích druhů projevují, jsou častěji intrachromozomální, jako například inverze či duplikace a delece. Stále není jasné, jak často se takové změny vyskytují mezi blízce příbuznými druhy a zda mohou přispět ke speciaci. Tato práce si klade za cíl srovnání karyotypů celkem pěti druhů pěvců rodu Lonchura (panenka), které jsou si blízce příbuzné, a srovnávání chromozomálních změn tak umožňuje pozorovat změny, které by mohly ke speciaci přispívat. Studie je založena na analýze karyotypu metodou imunofluorescenčního barvení synapsovaných pachytenních chromozomů a následného určení a srovnání typů chromozomů. Tato metoda umožnuje dobře určit změny, kterými se projevují pericentrické inverze, kdy dochází ke změně pozice centromery. Výsledky potvrzují všeobecnou představu o ptačích karyotypech jakožto velmi konzervativních co se týká počtu chromozomů a jejich velikosti. Nicméně, u některých chromozomů se mezi zkoumanými druhy lišila pozice centromery, což by mohlo být způsobeno pericentrickými inverzemi. U čtyř z pěti...
|
|
|
Faktory ovlivňující cenu rodinného domu
JANÁKOVÁ, Šárka
Diplomová práce řeší faktory ovlivňující cenu rodinného domu. Cílem je porovnat tržní ceny rodinných domů a analyzovat nejdůležitější faktory působící na tržní ceny rodinných domů ve vybrané lokalitě jihočeského regionu. Diplomová práce obsahuje seznam literatury k dané problematice, metodický postup práce a vlastní výsledky.
|
|
|
Attitudes Towards Free Movement of Workers from the Perspective of Welfare Regimes
Janáková, Šárka ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi režimy sociálního státu, jejich institucemi a postojem veřejnosti vůči volnému pohybu pracovníků v rámci Evropské unie. Cílem této práce je analyzovat, zda rozdělení do jednotlivých režimů může sloužit jako užitečný nástroj pro pochopení rozdílů mezi členskými státy EU ve veřejném mínění ohledně vnitro-evropských pracovních migrantů. K dosažení tohoto cíle používá tato práce institucionální teorii a studuje tři dimenze institucí sociální státu - univerzalitu sociálního státu, ekonomické nerovnosti a pracovní příležitosti. Analýza je prováděna na případě osmi (současných i minulých) členských států EU, které jsou rozděleny do dvojic, z nichž každá reprezentuje jeden režim sociálního státu - konzervativní, liberální, sociálně demokratický a Jihoevropský. Závěrem této práce je, že ani rozdělení do režimů ani institucionální dimenze nepředstavují dostatečný nástroj pro vysvětlení rozdílů v postojích vybraných států. Nedostatečnost použití režimů dokazují případy zemí, které jsou sice členy stejného režimu sociálního státu, ale ukazují jiné úrovně podpory vůči volnému pohybu pracovníků Zároveň země, které by podle institucionálních dimenzí měly vykazovat nejpozitivnější přístup nedosahují předvídané míry podpory. Na druhou stranu země, které by měly ukazovat...
|
|
|
Politická debata o otázce volného pohybu osob ve Spojeném království mezi lety 2010 a 2016
Janáková, Šárka ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem postojů čtyř hlavních britských politických stran, jmenovitě Konzervativní, Labouristickou a Liberálně demokratickou stranou a Stranou nezávislosti Spojeného království, vůči otázce volného pohybu osob mezi lety 2010 a 2016. Práce si klade za cíl analyzovat na základě zvolených dokumentů, většinou se jedná o volební programy či projevy čelních představitelů stran, jak a proč se v daném období změnil postoj jednotlivých politických stran vůči volnému pohybu osob v rámci Evropské unie, a jak se lišily postoje napříč stranami. Analyzovány jsou většinou dva dokumenty pro každý předem určený milník časového období mezi lety 2010 až 2016. Těmito milníky jsou všeobecné volby v letech 2010 a 2015, konec přechodného období pro Bulharsko a Rumunsko na přelomu let 2013 a 2014 a volby do Evropského parlamentu v roce 2014. Pro zjištění případného posunu v postoji jednotlivých politických stran vůči otázce volného pohybu osob jsou daná vyjádření charakterizována na šestistupňové škále negativní až pozitivní, přičemž šestým stupněm je nezmiňuje se. Dále je v jednotlivých časových milnících určena prominentnost daného tématu, určující jak důležitou roli otázka volného pohybu osob v daném vyjádření hrála. Práce dále srovnává přístupy k problematice volného pohybu osob napříč...
|
|
|
Programovaná DNA eliminace u živočichů
Janáková, Šárka ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Programovaná DNA eliminace (PDE) je proces, během kterého dochází k eliminaci části genetické informace z genomu organismu. Vyskytuje se u živočichů i u rostlin. U různých taxonů je eliminována odlišná část genetické informace. U některých organismů dochází k eliminaci kusů chromozomů, u jiných celých chromozomů a u hybridních organismů může být eliminován i celý jeden rodičovský genom. U většiny organismů dochází k PDE v somatických buňkách při rané embryogenezi. Pokud dochází k eliminaci genomu ze zárodečných buněk, eliminace se odehrává během gametogeneze. Funkce i mechanismy PDE se liší mezi jednotlivými organismy, které ji podstupují. Nejčastěji je PDE spojená s rozlišením zárodečných a somatických buněk, determinací pohlaví u živočichů a tvorbou haploidních gamet u hybridů. Časté mechanismy zahrnují epigenetické modifikace DNA určené k eliminaci či tvorbu micronuclei (MN) obsahujících eliminovanou DNA. V této práci jsou tyto funkce a mechanismy shrnuty a doplněny příklady. Klíčová slova: programovaná DNA eliminace, chromatinová diminuce, chromozomální eliminace, hybridogeneze, micronuclei, epigenetické modifikace, Germ1, GRC
|
|
|
Politická debata o otázce volného pohybu osob ve Spojeném království mezi lety 2010 a 2016
Janáková, Šárka ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem postojů čtyř hlavních britských politických stran, jmenovitě Konzervativní, Labouristickou a Liberálně demokratickou stranou a Stranou nezávislosti Spojeného království, vůči otázce volného pohybu osob mezi lety 2010 a 2016. Práce si klade za cíl analyzovat na základě zvolených dokumentů, většinou se jedná o volební programy či projevy čelních představitelů stran, jak a proč se v daném období změnil postoj jednotlivých politických stran vůči volnému pohybu osob v rámci Evropské unie, a jak se lišily postoje napříč stranami. Analyzovány jsou většinou dva dokumenty pro každý předem určený milník časového období mezi lety 2010 až 2016. Těmito milníky jsou všeobecné volby v letech 2010 a 2015, konec přechodného období pro Bulharsko a Rumunsko na přelomu let 2013 a 2014 a volby do Evropského parlamentu v roce 2014. Pro zjištění případného posunu v postoji jednotlivých politických stran vůči otázce volného pohybu osob jsou daná vyjádření charakterizována na šestistupňové škále negativní až pozitivní, přičemž šestým stupněm je nezmiňuje se. Dále je v jednotlivých časových milnících určena prominentnost daného tématu, určující jak důležitou roli otázka volného pohybu osob v daném vyjádření hrála. Práce dále srovnává přístupy k problematice volného pohybu osob napříč...
|
|
|
Problémy ošetřovatelské péče u pacienta s močovým katétrem v domácím prostředí {--} edukační činnost
JANÁKOVÁ, Šárka
Tato práce se orientuje na pacienty s permanentním močovým katétrem a na zdravotní sestry, které tyto pacienty edukují při propuštění do domácího léčení. Důležitá v této problematice je zdravotní sestra a to především v roli edukátorky. Může se jednat o sestry v nemocnici, ale i v agenturách domácí péče a domovech pro seniory. Ne každý pacient totiž zvládne péči o močový katétr sám, proto má možnost zajištění sestry z agentury domácí péče. Sestra by měla edukovat pacienta ve všech oblastech např. důvod zavedení, komplikace (močová infekce, vytažení atd.), ošetřování katétru (hygiena a pomůcky, výměna sběrného sáčku atd.), výměna katétru (max. po 21 dnech od zavedení), sledování barvy moči aj. Sestra by měla zajistit klidné a příjemné prostředí pro edukaci, ale především si udělat na pacienta dostatek času, aby nic nezanedbala. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda sestry na urologickém oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení. Druhý cíl byl zaměřen na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda se zapojují do edukace v ošetřování pacienta s močovým katétrem. Třetím cílem bylo zjistit, zda pacienti s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení jsou edukováni o péči o močový katétr. K cílům byly přiřazeny i hypotézy. První hypotéza se zajímala o to, zda sestry z urologického oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti výměny katétru. Hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza byla opět zaměřena na sestry z urologie, zda edukují kleinty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti předcházení vzniku močové infekce a z výzkumu nám vyšlo, že sestry pacienty v této oblasti edukují. Třetí hypotéza byla zaměřena na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda edukují klienty s močovým katétrem v oblasti předcházení močové infekce. I třetí hypotéza se potvrdila. Čtvrtá se vztahovala k samotným pacientům, zda jsou informováni o péči o močový katétr v oblasti rozpoznání příznaků močové infekce. Příznaky infekce sice pacienti znají, ale ne všechny, tudíž hypotézu nelze považovat za potvrzenou. K naplnění cílů bylo použito kvantitativního výzkumu, realizovaného pomocí anonymních dotazníků pro sestry i pacienty. Dotazník pro sestry obsahoval 21 otázek a dotazník pro pacienty 23 otázek. Sběr dat probíhal od března do května roku 2009. Sestrám bylo rozdáno 100 dotazníků, navráceno 80, návratnost činila 80 %. Pacientům bylo poskytnuto 50 dotazníků, vráceno 30, návratnost činila 60 %. Tato práce dokazuje, že ne všechny sestry provádí dostatečnou edukaci ve všech potřebných oblastech pro pacienta. A i sami pacienti se cítí nedostatečně edukováni.
|
host ::
RSS.