|
| |
|
|
Slovní zásoba staročeského překladu Korunovačního řádu Karla IV.
Jamborová, Martina
Příspěvek se soustřeďuje na staročeský překlad významné písemné památky, a to korunovačního řádu Karla IV. Nejstarší dochovaný rukopis českého překladu Karlova korunovačního řádu je datován rokem 1396 a do dnešní doby se dochovalo ještě dalších sedm textů českého překladu z 15. až 16. století, obsažených v různých rukopisných sbornících. Příspěvek ukazuje odlišnosti a vývoj staročeského překladu a oceňuje kvality staročeského znění tohoto významného díla.
|
|
|
Jazyk staročeských rukopisů Korunovačního řádu Karla IV
Jamborová, Martina
Korunovační řád Karla IV. byl pořízen nejprve v latinském znění (Ordo ad coronandum regem Bohemorum) a v druhé polovině 14. století přeložen do češtiny. Do dnešních dnů se zachovaly pouze opisy jak latinského, tak staročeského znění. Nejstarší staročeský dochovaný rukopis Korunovačního řádu Karla IV. je datován rokem 1396. Text Korunovačního řádu Karla IV. je vhodné vnímat jako písemné fixování zamýšlené ideální podoby korunovační ceremonie. Jedná se podstatě o mešní liturgický text. Staročeský překlad korunovačního řádu je přes četná překladatelská úskalí zdařilý. Jednotlivé variantní rukopisy dokládají historický vývoj češtiny, vykazují respekt k předloze a současně ojediněle přinášejí zajímavé individuální úpravy znění. Jazyk staročeského překladu korunovačního řádu je bezesporu obohacením pro středověkou češtinu.
|
|
|
Staročeský rukopis sbírky nálezů brněnsko-jihlavských
Jamborová, Martina
Článek upozorňuje na staročeský překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, jehož lexikální hodnota spočívá v tom, že se zde vyskytují glosy a výklady jednotlivých slov, překlady německých a latinských termínů, staročeská terminologická synonyma aj. Studiujm rukopisu přispívá ke zkoumání jazyka českých právních textů z 15. století. Rukopis je důležitý též tím, že se stal zdrojem Knihy městských práv M. Brikcího z Ličska vydané r. 1536 a prostřednictvím této právní sbírky i Práv městských Kristiána Koldína z r. 1579.
|
|
| |
|
|
Staročeské ne – partikule nebo prefix? Interpretace lexémů typu nečastý / ne častý, nečasto / ne často
Jamborová, Martina
Příspěvek se soustřeďuje na dvojí možnou interpretaci spojení staročeského ne s adjektivem nebo adverbiem. V zásadě je možné tato spojení a) číst ne častý, ne často, ne dárný, ne přieliš aj. a hodnotit je jako samostatnou zápornou partikuli ne a příslušné adjektivum nebo adverbium v platnosti konkrétního větného členu, b) považovat ne za prefix a číst nečastý, nečasto, nedárný, nepřieliš apod. a vyhodnocovat tyto doklady jako samostatné lexikální jednotky vyjadřující pomocí prefixu ne zápor na úrovni lexikální.
|
|
|
Staročeský překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských
Jamborová, Martina
Příspěvek si klade za cíl připomenout staročeský právnický text, jehož uplatnění v českých kodifikačních sbírkách městského práva není dostatečně vyzdviženo. Je jím staročeský překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských (1468) připisovaný Vítu Tasovskému z Lipoltic. Text rukopisu je bohatým jazykovým materiálem: obsahuje soudobé korektury, výklady slov a slovních spojení, lexikální úpravy, překlady latinských a německých termínů, pravopisné opravy atd. Poskytuje tím řadu informací o vývoji jazyka českých právních textů v 2. polovině 15. století. Význam rukopisu dokládá mimo jiné fakt, že se stal hlavním pramenem Knihy městských práv M. Brikcího z Ličska (1536) a zprostředkovaně též zdrojem Městského práva Kristiána Koldína (1579).
|
|
| |
|
|
Kvantita jako významový diferenciační činitel ve středověkém právnickém textu
Jamborová, Martina
Příspěvek se věnuje grafickému záznamu staročeských substantiv město (ve smyslu civitas) a miesto (ve smyslu locus) v českém překladu sbírky nálezů brněnsko-jihlavských (2. pol. 15. stol.) Kvantita při záznamu slov stejného původu, ale rozrůzňujícího se významu, jako jsou město a miesto, pracuje jako významový diferenciační činitel. Její explicitní písemný záznam se jeví tím potřebnější, čím více jsou příslušná slova v dané době rozlišena jako samostatné významové jednotky. Rukopis právní povahy je v tomto ohledu specifický tím, že slova shodná nebo velmi podobná svou formou, ale odlišná svým významem, se zde dostávají do kontextů, kdy je jejich významová diferenciace nezbytná pro správnou recepci textu.
|
host ::
RSS.