|
|
Biologie a evoluce termitů rodu Neocapritermes (Blattodea: Termitoidea: Termitidae: Termitinae)
Cintulová, Eliška ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Táto práca je krátkym úvodom do problematiky termitov, najmä rodu Neocapritermes. Opisuje ekológiu, stravovanie termitov, ich rozdelenie do kást a taktiež ich vzájomné fylogenetické vzťahy. Podrobnejšie popisuje Neocapritermes taracua, ich ekológiu a možnosti chemickej obrany robotníkmi. Hlavným záujmom je zistenie presnej fylogenetickej polohy rodu Neocapritermes a vzťahov medzi jednotlivými druhmi tohto rodu. Moje výsledky naznačujú, že Planicapritermes a Dentispicotermes sú blízkymi príbuznými Neocapritermes, pravdepodobne sa jedná o vnútorné skupiny tohto rodu.
|
|
| |
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
|
Podnikatelský projekt
Jurišta, Jiří ; Pilař, Ladislav (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Práce se zabývá ekonomickým zhodnocením podnikatelského projektu v cestovním ruchu. Popisuje nejprve systematiku cestovního ruchu pro správné zařazení podnikatelské činnosti, dále pak institucionálním zabezpečením této oblasti, jak na úrovni České republiky, tak i Evropské unie. Ukazuje také postup založení podnikatelského subjektu v této oblasti a všechny právní podmínky, které je při tom potřeba naplnit. V rámci ekonomických analýz je v práci provedeno hodnocení vnějšího prostředí. Dále je zde analyzována konkurence a konkrétní konkurenční nabídky, které na trhu jsou. Práci jsou zohledněna i možná rizika a preference spotřebitelů na základě dotazníkového šetření. Na základě analýz je v práci uveden základní business plán, vztahující se k destinaci Rumunsko popsanou v této práci a cestovní kancelář na tuto destinaci specializovanou.
|
|
|
E-Learning jako nástroj vzdělávání a rozvoje zaměstnanců Ministerstva vnitra
Kuřátková, Lucie ; Vostrovský, Václav (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi a využitím e-learningu v rámci vzdělávání zaměstnanců Ministerstva vnitra prostřednictvím policejních škol. Jejím cílem je především analýza e-learningového vzdělávání na Vyšší policejní škole a Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Praze, identifikace příležitostí pro zlepšení plynoucích z praktické zkušenosti vybraným e-learningovým kurzem, tvorba nápravných, zlepšujících opatření a jejich ověření v praxi.
Teoretická část práce je zaměřena na objasnění pojmu e-learning, historický vývoj tohoto fenoménu, seznámení s jeho formami a v neposlední řadě s jeho výhodami a nevýhodami. Praktická část mapuje úroveň e-learningu a jeho formy ve Vyšší policejní škole a Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Praze. Zkoumá jeho vliv na zvyšování kvalifikace zaměstnanců a jejich přístup k této formě vzdělávání. Dále popisuje praktickou zkušenost s vybraným kurzem, včetně identifikace příležitostí pro zlepšení, a jejich ověření mezi účastníky kurzu prostřednictvím dotazníkového průzkumu. Na jejich základě byla navržena opatření s následným ověřením v praxi.
|
|
|
Sociálně vyloučené lokality a jejich revitalizace; Případová studie: Ústecký kraj.
Zoubková, Věra Thea ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou výskytu a revitalizace sociálně vyloučených lokalit ve vymezeném studijním území. Cílem je pomocí identifikace a vizualizace situace v Ústeckém kraji nalézt obecná pravidla výskytu sociálně vyloučených lokalit a politiky jejich revitalizace v České republice. Výzkum probíhal od září 2010 do června 2015. Propojil kvalitativní a kvantitativní metody, šetření in-situ a od stolu. Výsledky analýz primárních a sekundárních dat odhalily 130 deprivovaných lokalit ve 42 městech a obcích z celkem 354 v regionu. Naprostá většina lokalit (87 %) se nachází ve městech. Dvě třetiny lokalit jsou malá území do 100 obyvatel. Tři pětiny lokalit nejsou prostorově vyloučeny. K nejrozsáhlejším a nejlidnatějším deprivovaným územím patří sídliště. Každý druhý obyvatel sociálně vyloučených lokalit žije v panelovém domě. Bytové domy v cihle jsou nejrozšířenějším typem obydlí pro sociálně slabé. Najdeme je v každé druhé deprivované lokalitě. Naprostá většina budov byla postavena před rokem 1989. Individuální rodinné bydlení je zasaženo deprivací pouze marginálně, patří však k nejzchátralejší a také nejhůře vybavené části bytového fondu sociálně vyloučených území. Dvě třetiny lokalit se vyvinuly samovolně, třetina řízeným sestěhováním sociálně vyloučených obyvatel. Naprostá většina vyloučených lokalit se vyskytuje již déle než pět let. V deprivovaných lokalitách převládá soukromé vlastnictví nemovitostí. Revitalizací prochází polovina deprivovaných lokalit. Hlavními cíli jsou zlepšení životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a zajištění bezpečnosti. Používány jsou především nástroje intervence v území, zaměřené na udržení obyvatel v lokalitě a zlepšení kvality veřejných prostranství a služeb. Participace obyvatel na přípravě projektů revitalizace je nicméně slabá, rezidenti vnímají svou účast jako neefektivní. Proces obnovy je závislý na dotacích, silně se projevuje ekonomická europeizace. V oblasti obnovy fyzického prostředí jsou operační programy zaměřeny na velké lokality. Malá deprivovaná území do 100 obyvatel, kterých je většina, nedosáhnou na evropské zdroje. Výsledky revitalizace se různí. Ambice plánů se nedaří naplňovat hlavně v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Nejlepšími vlastníky co do objemu revitalizovaných nemovitostí jsou společenství vlastníků jednotek, obce a bytová družstva. Ani v jednom případě však podíl opravených bytů nepřesahuje 50 % z celkového majetku, vlastněného v deprivovaných lokalitách. V každém případě tržní ceny místních nemovitostí zůstávají nižší oproti cenám bytů srovnatelné velikosti a vybavení, nabízených k prodeji v jiných částech města.
|
|
|
Nové kryoprotektivní látky využitelné při konzervaci potenciálně probiotických bakterií rodu Bifidobacterium metodou lyofilizace
Vrabcová, Petra ; Killer, Jiří (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Probiotické bakterie rodu Bifidobacterium jsou používány především v mlékárenském a farmaceutickém průmyslu. Pro své pozitivní účinky na zdraví konzumenta jsou v pro(syn)biotických fermentovaných mléčných, sušených a lyofilizovaných produktech přítomné ve formě životaschopných buněk. Lyofilizace představuje jednu z nejrozšířenějších metod dlouhodobé konzervace bifidobakterií. Lyofilizační proces je náročný, avšak velmi žádoucí, a proto je stále nutné zkoumat nové kryo(lyo)protektivní látky, které účinněji ochrání mikrobiální kultury před negativními vlivy kryokonzervace a lyofilizace.
Cílem diplomové práce bylo otestovat různé směsi látek obsahující specifické oligosacharidy, které mají prebiotické vlastnosti, z pohledu jejich potenciálního kryo(lyo)protektivního účinku při procesu lyofilizace. Pro účely studie bylo vybráno dvanáct sbírkových kmenů bifidobakterií lidského a animálního původu. Jako potencionální kryo(lyo)protektiva byly použity roztoky na bázi 5x koncentrovaného TPY média s přídavkem FOS, 10% fruktooligosacharidy (FOS) a roztok na bázi prasečího mucinu, u kterých se v časových odstupech (po 30 dnech, 3 a 6 měsících) sledovala hodnota počtu životaschopných buněk kmenů bifidobakterií, která se zároveň porovnávála s hodnotou vitálních buněk v kontrolních vzorcích po procesu lyofilizace.
Z našich výsledků po šesti měsících od lyofilizace bylo zjištěno, že potencionální kryo(lyo)protektivní účinnost roztoku 5x koncentrovaného TPY média byla prokázána pouze u B. boum, B. breve, B. longum subsp. infantis a Bombiscardovia coagulans, kde se o čtyři řády snížil počet životaschopných buněk. U roztoku na bázi 10% FOS byla zjištěna potencionální kryo(lyo)protektivní účinnost pouze u B. thermacidophilum subsp. porcinum a Bombiscardovia coagulans, kde byl zjištěn poloviční počet životaschopných buněk. Nejvyšší potenciální kryo(lyo)protektivní účinnost byla zjištěna u roztoku na bázi prasečího mucinu, při jehož použití byl zachován nejvyšší počet životaschopných buněk u lyofilizátů B. animalis subsp. lactis, B. boum, B. longum subsp. infantis, B. longum subsp. longum, B. pseudolongum subsp. globosum a B. thermacidophilum subsp. porcinum.
|
|
|
Podnikatelský plán
Krejsová, Martina ; Pilař, Ladislav (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá podnikatelským plánem. V teoretické části jsou na základě studia odborných publikací vymezeny základní pojmy spojené s podnikáním a charakterizovány jednotlivé části podnikatelského plánu. Praktická část práce obsahuje přímo konkrétní podnikatelský záměr pro založení kavárny na studentských kolejích. Pro identifikaci příležitostí, hrozeb, silných a slabých stránek tohoto záměru jsou provedeny analýzy vnějšího a vnitřního prostředí, na základě kterých jsou generovány jednotlivé strategie pro úspěšnou realizaci projektu. V důsledku provedeného marketingového výzkumu byly zjištěny potřebné informace o spotřebitelském chování cílového trhu a vytvořena odpovídající marketingová strategie. V návaznosti na provedené analýzy je sestaven finanční plán, který uvažuje se třemi různými variantami návštěvnosti kavárny: optimistickou, realistickou a pesimistickou. Následuje využití ukazatele čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a doby návratnosti k vyhodnocení zvažované investice. V závěru podnikatelského plánu jsou identifikována rizika projektu a navržena vhodná opatření k jejich eliminaci. Diplomová práce slouží k ekonomickému vyhodnocení zvažovaného podnikatelského záměru.
|
|
|
Porovnání kondice koní s laminitidou s koňmi zdravými
Vitnerová, Dana ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Laminitida (též schvácení kopyt) je hned po kolikách druhou příčinou pro eutanázii koně. Je to celkové onemocnění organismu, které má mnoho rizikových faktorů a příčin a vede k závažným změnám v anatomii kopyta. Pokud kůň onemocní laminitidou, ne vždy dojde k vyléčení bez následků. Podstatná část koní zůstane chromá, nebo se případně kůň musí nechat utratit. Odborníci se domnívají, že jedním z rizikových faktorů pro vznik laminitidy je obezita koní.
Tělesná kondice je momentální výživný stav koně. Může se během života měnit a je ovlivnitelná především způsobem chovu a jeho managementem.
Práce měla za úkol porovnat tělesnou kondici koní s laminitidou s koňmi zdravými a zjistit, jestli je laminitida pro zdravé koně potenciálním rizikem. V rámci vlastní práce, ve které jsou zahrnuty informace o 63 koních (31 koní s laminitidou, 32 koní bez laminitidy), bylo zjištěno, že 60,32 % koní (38/63) je označeno za tlusté až obézní (bodování tělesné kondice - body condition score BCS 3,5 - 5), z toho jich je 20 s laminitidou a 18 zdravých. V ideální kondici (BCS 2,5 - 3) je 33,35 % koní (21/63), z toho 8 s laminitidou a 13 zdravých. Jako hubené či vyhublé (BCS 0 - 2) je označeno 6,36 % koní, jedná se především o starší
a stará zvířata.
Z těchto výsledků můžeme usoudit, že většina koní (60,32 %, z nichž je téměř polovina zdravých koní) je zbytečně překrmována, nemá adekvátní pohyb a zátěž, mají vyšší stupně tělesné kondice a je u nich vyšší pravděpodobnost pro vznik laminitidy.
Ze statistických výsledků vyplývá, že skupina koní s laminitidou a skupina zdravých koní se v hodnotách BCS mezi sebou statisticky průkazně neliší, průměrná hodnota BCS koní s laminitidou je 3,45 a koní zdravých 3,33. Naopak se obě skupiny liší od ideální hodnoty BCS, a to tak, že jejich hodnota je vyšší než optimální (BCS 3).
Z uvedených zjištění můžeme vyvodit závěr, že obézní kůň nemusí vždy trpět laminitidou a rovněž že kůň v ideální tělesné kondici může laminitidou onemocnět. Větším rizikem pro vznik laminitidy než výživný stav koně je nárazové překrmení koně intenzivní jarní pastvou nebo nadměrným množstvím jadrného krmiva.
|
|
|
Podnikatelský plán
Křemen, Josef ; Pilař, Ladislav (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením investice na základě podnikatelského plánu. Podnikatelský plán je zpracován pro firmu Agrospol, spol. s r. o. Vračkovice, která hodlá své produktové portfolio rozšířit pomocí pilařského závodu. Firma se zabývá zemědělskou výrobou a provozování pily by bylo pro ni pouze doplňkovou činností k zefektivnění zejména lidských a hmotných zdrojů firmy.
Konkrétní podnikatelský plán je sestaven podle struktury definované v teoretické části. Obsahuje základní údaje o podniku, organizační struktura, představení produktu, analýza vnitřního prostředí, analýza makrookolí a mirkookolí, na základě kterých je sestavena SWOT matice a určena strategie podniku. Dále jsou popsány marketingové aktivity. Další část podnikatelského plánu je věnována informacím o technologii, realizaci a rizicích. Jsou určeny náklady investici, variabilní a fixní náklady a také předpokládaný plán peněžních toků z investice. Na závěr je investice zhodnocena vybranými statickými a dynamickými ukazateli pro hodnocení investic.
|
host ::
RSS.