Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nové poznatky o fyziologických a ekologických aspektech hibernujících netopýrů
Ungrová, Zdislava ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Netopýři se vyskytují téměř ve všech podnebných pásmech. K přežití a úspěšnému rozmnožení je zapotřebí vyrovnat se s nepříznivými vlivy okolí. Těmi jsou zejména v temperátních zónách chladné teploty a nedostatek potravy v zimním období. Aby netopýři ušetřili potřebnou energii, vstupují do krátkého, denního torporu, nebo do hibernace. Hibernace obvykle trvá celou zimu a je narušována občasnými probouzeními. Během torporu i hibernace dochází k fyziologickým změnám v tělech netopýrů. Tělesná teplota klesá z endotermických úrovní, snižují se metabolické rychlosti, frekvence dýchání i tep. Tyto změny jsou ovlivněny zejména hmotností a velikostí těla, složením potravy, teplotou prostředí, pohlavím a reprodukčním stavem jedince. S rozvojem nových technologií je možné tyto změny měřit přesněji než v minulosti, ať už v terénu nebo v laboratoři. Ne všechny fyziologické procesy jsou ale dostatečně objasněny. Málo poznatků máme zejména o mechanismech probouzení se z hibernace. Během probouzení jsou totiž netopýři nakaženi plísní Geomyces destructans, která ovlivňuje jejich imunitní systém. V Severní Americe plíseň způsobuje nemoc zvanou Syndrom bílého nosu (WNS, White-Nose syndrom), která má na svědomí úmrtí milionů netopýrů, ohrožen je především Myotis lucifugus. V Evropě se nemoc označuje pojmem Geomykóza a masivní...
Sociální organizace a komunikace kaloňů se zaměřením na rod Rousettus
Vašíčková, Pavla ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V rámci čeledi kaloňovitých (Pteropodidae) rozlišujeme různé typy sociálních uskupení v závislosti na druhu. Reprodukční aktivita kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) závisí na zeměpisné šířce, kdy v mírnějších šířkách má tendenci být sezónně monoestrický, směrem na jih jsou jedinci méně synchronní. Březost trvá u tohoto druhu asi čtyři měsíce a ve většině případů se rodí jedno mládě, o něž se matka stará. Tento druh kaloně nejčastěji osidluje jeskyně, přičemž zde mohou společně žít tisíce jedinců. Kaloňovití se orientují na rostlinnou potravu, kterou si vybírají dle mnoha kritérií. Zástupci rodu Rousettus patří ke generalistům a v jejich jídelníčku jsou zastoupeny dřeviny i byliny, u nichž konzumují plody, květy, nektar, pyl, výhonky a listy. Byli též pozorování při požírání brouků z čeledi Scarabidae. Kaloni rodu Rousettus vynikají tím, že se orientují pomocí echolokace. Vysílají krátké širokopásmové signály prostřednictvím vibrací jazyka, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 50-100 s. Způsobem produkce signálů se mimo jiné odlišují od ostatních letouních čeledí. Z hlediska komunikace je klíčový také čich a zrak. Čich je pro kaloně důležitý hlavně při vzájemném rozpoznávání se mezi jedinci, obzvlášť mezi matkou a mládětem, při vyhledávání potravy a orientaci v úkrytu. Zrak prostřednictvím výrazně...
Sociální organizace a systémy párování u rodu Myotis
Wnuková, Lucie ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V řádu letounů (Chiroptera) se setkáváme se širokou škálou sociálních organizací a párovacích systémů. Nejrozšířenější je polygamie, pro kterou je charakteristická chybějící otcovská péče. V mírném pásmu dochází k sezónním změnám klimatu, které ovlivňují socialitu a páření letounů, dochází u nich k tzv. temperátnímu cyklu, stejně je tomu i u naších druhů rodu Myotis. V letním období žijí samice v mateřských koloniích aby usnadnily odchov mláďat. U všech naších druhu tohoto rodu samice rodí jedno mládě. Úkryty mateřských kolonií jsou tvořeny např. ve stromových dutinách, budovách či různých štěrbinách. Původně jeskynní druhy, Myotis myotis a M. blythii v naších podmínkách obývají lidská stavení. Počet jedinců v kolonii je různý a odvíjí se od typu úkrytu, který daný druh obývá. U samic druhu M. bechsteinii, M. nattereri a M. daubentonii dochází k rozpadu kolonie na několik podskupin s čím souvisí využívání několika úkrytů, tzv. fission-fusion sociální organizace. I když samci jsou v tomto období solitérní, můžeme se s nimi setkat také ve společných shlucích se samicemi, a nebo v čistě samčích skupinách. K páření dochází většinou na podzim po rozpadu mateřských kolonií, nejčastěji během swarmingu. V zimě se jedinci uchylují k hibernaci na zimovištích, kterými jsou nejčastěji podzemní prostory. U málo...
Sociální chování a ekologie netopýrů rodu Pipistrellu
Jahelková, Helena ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Řehák, Zdeněk (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Souhrnýsledků dizertdčnípráce Po rozlišenídvoukryptickýchdruhů,netopýrahvízdavéhoa n.nejmenšího(P.pipistrellus a P.pygmaeus)v rárnci širocerozšířenéhoevropskéhodruhuPipistrelluspipistrelluss.l, se začalavěnovattěmtodruhůmvelká pozornost'AčkoliuŽ dřívebyla doloŽenabimodální echolokaceu Pipistrelluspipis|relluss.l teprveJones& van Parijs(1993)položilitentojev do souvislostis přítomnostíkryptickýchdruhů,a pozdějibyl jejichpředpokladpotvrzenna základěmolekulrí'rníchdat(Barrattet al.|997).Takétypiclqimisociálnímisignályvysílanými za letusetytodvadruhyliší(Barlow& Jonesl997).Společněs intenzivnímvýzkumemnově rozlišenýchdruhůse věnova|ai pozornostdalšímpříbuznýmdruhůmroduPipistrellus,n. jiŽnímua n'parkovému(P'kuhliiaP.nathusii)v celéEvropě. Takév Ceskérepublicebyl zahájenrozsáh|ýmonitoringa výzkum těchtodvou druhů (výskytna územíCR za pouŽititradičníchmetoda ultrazvukovýchdetektorů'eko|ogické nároky'výzkumecholokačnícha sociálníchsigná|ů,molekulárníanalýzy).Dílrryrozvojia dostupnostiultrazvukovýchdetektorůsbíralitato data nejenchiropterologové'ale také laikové.Právě pro tentoúčeljsem sepsalasoúrn recentníchpoznatkůo echolokačnícha sociálníchsignálechvšechdruhů.kterése vyskytovaliv tédobéna územíČR (P.nathusii, P.pipistrellus,P'pygmaeus)a doplnilaje o informaceo dalšímdruhl, P.kuhlii (za|oŽenéna vlastníchdatechz...
Sociální chování a akustická komunikace u netopýra velkého (Myotis myotis)
Porteš, Michal ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
V rámci řádu letounů (Chiroptera) existuje velká variabilita v potravních, úkrytových i sociálních strategiích. Netopýr velký (Myotis myotis, Borkhausen 1797) je modelovým druhem netopýrů v rámci Evropy a jeho sezónní organizace odpovídá cyklu mírného pásma s velkými mateřskými koloniemi a solitérním životem samců. Přestože se jedná o modelový druh, většina prací je věnována různým aspektům biologie mateřských kolonií a biologie samců je málo známá. Nedávné nálezy samčích agregací v silničních mostech tak umožňují studovat sociální chování a akustickou komunikaci samců na individuální úrovni a porovnávat je s dosavadními znalostmi. Zatímco most v Bernarticích byl osídlen seskupením samců, ve Voznici byla zjištěna i mateřská kolonie. Formování harému probíhalo od srpna do října. Pattern osídlení úkrytů samců se lišil a samci s nejvyšší úrovní sezónní obsazenosti úkrytu měli největší přítomnost samice v úkrytu. Vokalizační aktivita samců narůstala v srpnu a nejvyššími hodnotami v září. Nejvyšší vokalizační aktivitu měli samci sídlící v blízkosti vletového otvoru. Sociální signál M. myotis je tvořen 4 základními motivy, jež samci kombinují a je typicky emitován jako reakci na prolétávajícího jedince. Na základě akustické analýzy lze rozlišit interindivuální rozdíly v parametrech signálů. Získané...
Etologie a akustická komunikace kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus)
Vašíčková, Pavla ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Karadžos, Alexis (oponent)
Kaloni egyptští byli pozorování v expozici pražské ZOO, kde mají k dispozici stálé podmínky (celoroční přísun potravy, stabilní teplotní a úkrytové podmínky). Kolonie vykazuje bimodální způsob reprodukce. Porody probíhají synchronně v jarní (na přelomu března a dubna) a podzimní periodě (v září). K páření dochází během celého roku, avšak k nárůstů dochází v období kojení a v přechodném období. V dynamice klastrů nebyl zaznamenán žádný jasný model. Jedinci visí ve čtyřech základních klastrech (levý, střední, pravý horní a pravý dolní). Kromě pravého horního klastru je jejich výskyt v průběhu roku stabilní. Dochází ke změnám v počtu klastrů a v počtu jedinců uvnitř klastrů. Kaloni zaujímají přibližně stejné pozice v klastrech, největší variabilitu vykazují mladí jedinci. Péče o vlastní tělo je celoročně vyrovnanou aktivitou, v pozorovací periodě nevykazuje žádný pravidelný model a ani s příchodem umělého soumraku nedochází k jejímu nárůstu. Nejčastěji se kaloni věnují péči o létací blány a srst. Matka pečuje o mládě zejména v období kojení a odstavu, přičemž s vývojem mláděte se míra péče snižuje, což platí zejména pro čištění létacích blan. Mezi dospělými jedinci je nejčastější péče samce o samici v období kojení a v přechodném období. V období páření vzrůstá výskyt agonistických interakcí zezadu ve...
Sociální organizace a systémy párování u rodu Myotis
Wnuková, Lucie ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V řádu letounů (Chiroptera) se setkáváme se širokou škálou sociálních organizací a párovacích systémů. Nejrozšířenější je polygamie, pro kterou je charakteristická chybějící otcovská péče. V mírném pásmu dochází k sezónním změnám klimatu, které ovlivňují socialitu a páření letounů, dochází u nich k tzv. temperátnímu cyklu, stejně je tomu i u naších druhů rodu Myotis. V letním období žijí samice v mateřských koloniích aby usnadnily odchov mláďat. U všech naších druhu tohoto rodu samice rodí jedno mládě. Úkryty mateřských kolonií jsou tvořeny např. ve stromových dutinách, budovách či různých štěrbinách. Původně jeskynní druhy, Myotis myotis a M. blythii v naších podmínkách obývají lidská stavení. Počet jedinců v kolonii je různý a odvíjí se od typu úkrytu, který daný druh obývá. U samic druhu M. bechsteinii, M. nattereri a M. daubentonii dochází k rozpadu kolonie na několik podskupin s čím souvisí využívání několika úkrytů, tzv. fission-fusion sociální organizace. I když samci jsou v tomto období solitérní, můžeme se s nimi setkat také ve společných shlucích se samicemi, a nebo v čistě samčích skupinách. K páření dochází většinou na podzim po rozpadu mateřských kolonií, nejčastěji během swarmingu. V zimě se jedinci uchylují k hibernaci na zimovištích, kterými jsou nejčastěji podzemní prostory. U málo...
Sociální organizace a komunikace kaloňů se zaměřením na rod Rousettus
Vašíčková, Pavla ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V rámci čeledi kaloňovitých (Pteropodidae) rozlišujeme různé typy sociálních uskupení v závislosti na druhu. Reprodukční aktivita kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) závisí na zeměpisné šířce, kdy v mírnějších šířkách má tendenci být sezónně monoestrický, směrem na jih jsou jedinci méně synchronní. Březost trvá u tohoto druhu asi čtyři měsíce a ve většině případů se rodí jedno mládě, o něž se matka stará. Tento druh kaloně nejčastěji osidluje jeskyně, přičemž zde mohou společně žít tisíce jedinců. Kaloňovití se orientují na rostlinnou potravu, kterou si vybírají dle mnoha kritérií. Zástupci rodu Rousettus patří ke generalistům a v jejich jídelníčku jsou zastoupeny dřeviny i byliny, u nichž konzumují plody, květy, nektar, pyl, výhonky a listy. Byli též pozorování při požírání brouků z čeledi Scarabidae. Kaloni rodu Rousettus vynikají tím, že se orientují pomocí echolokace. Vysílají krátké širokopásmové signály prostřednictvím vibrací jazyka, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 50-100 s. Způsobem produkce signálů se mimo jiné odlišují od ostatních letouních čeledí. Z hlediska komunikace je klíčový také čich a zrak. Čich je pro kaloně důležitý hlavně při vzájemném rozpoznávání se mezi jedinci, obzvlášť mezi matkou a mládětem, při vyhledávání potravy a orientaci v úkrytu. Zrak prostřednictvím výrazně...
Srovnání mikroklimatu různých typů letních úkrytů temperátních netopýrů: rešerše
Oppelová, Tereza ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Jahelková, Helena (oponent)
Letouni (Chiroptera) jsou dosud velmi málo probádaným řádem. Může za to jejich noční aktivita, skrytý způsob života a do značné míry i vlastní nepochopení a podezíravost lidí. I přes značný pokrok během posledních desetiletí, zůstává mnoho druhů stále nedostatečně prozkoumaných. Temperátní netopýři jsou vystaveni mnoha nepříznivým podmínkám. Nízké teploty, teplotní nestabilita a sezónní nedostatek potravy nutí netopýry snížit svoje energetické náklady na minimum. Nutnost přizpůsobit se těmto podmínkám vedla k vytvoření nových adaptací jako je torpor, sociální termogeneze nebo hibernace. Významnou roli ale hraje výběr vhodného úkrytu s ochranou ne jen před nepříznivým počasím a predátory, ale i s vhodným mikroklimatem, které netopýrům napomáhá s energetickým hospodařením.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.