|
|
Biologicky aktivní látky obsažené v čaji, kávě a kakau
Marková, Kristýna ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Jadrná, Petra (oponent)
V bakalářské práci jsou popsány účinky a chemická struktura vybraných biologicky aktivních látek obsažených v čaji, kávě a kakau.
Čajovník (Camellia) patří do čeledi čajovníkovité (Theaceae). Pěstuje se několik odrůd, ale všechny se uvádějí jako variety Camelliasinensis. Hlavním produktem čajovníku jsou listy, ze kterých se vyrábí čaj. V čaji jsou nejvýznamnější především katechiny (8 - 18 %), které patří do skupiny polyfenolických látek a vykazují silné antioxidační vlastnosti.
Kávovník (Coffea) patří do čeledi mořenovité (Rubiaceae). Z této čeledi jsou nejvýznamnější odrůdy Coffeaarabica a Coffea robusta, jejichž zrna se používají k výrobě kávy. Káva je vyhledávanou povzbuzující pochutinou. Nejvýznamnější složkou je kofein (0,7 - 2,5 %), který se zařazuje do skupiny alkaloidů. Je stimulantem centrální nervové soustavy, ovlivňuje srdeční činnost a oběhovou soustavu.
Kakaovník (Theobroma) patří do čeledi Sterculiaceae. Z této čeledi je významným zástupcem Theobromacacaoa jeho skupiny Criollo, Forastero a Trinitario. Kakao je bohaté zejména na flavonoidy (20 %), které také patří do skupiny polyfenolických látek. Jsou silnými antioxidanty a v přiměřeném množství mohou příznivě ovlivňovat zdraví.
Čaj, káva a kakao obsahují také vitaminy a minerální látky. V organismu mohou být součástí struktury tělních buněk a enzymů, některé slouží jako aktivátory enzymů a také se podílejí jako přenašeči molekul v metabolických reakcích. Z vitaminů jsou nejvíce zastoupeny vitamin C a vitamin E, z minerálních látek mají v pochutinách nejvyšší obsahy draslík a fosfor.
Celkový obsah biologicky aktivních látek ovlivňuje především odrůda daného druhu a způsob zpracování. Suroviny, které neprošly procesem fermentace nebo pražením obsahují více biologicky aktivních látek než ty, které byly technologicky upraveny.
|
|
|
Kritická místa pěstování vinné révy v ekologickém zemědělství.
Volfová, Kateřina ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Jadrná, Petra (oponent)
Světově nejrozšířenější produkční systém konvenční, je jednosměrně zaměřen na maximálně dosažitelný výnos z jednotky plochy. Takový systém není dlouhodobě udržitelný a nese s sebou řadu negativ. Jako odpověď na problémy, které souvisí s konvenční produkcí, vznikly nové produkční systémy (ekologický, integrovaný, biodynamický). Ekologický produkční systém pronikl téměř do všech odvětví zemědělství a pěstování vinné révy není výjimkou.
Cílem práce bylo zpracovat studii o kritických bodech ekologické produkce vinné révy, v kontextu závazných principů a legislativních limitů ekologického zemědělství s důrazem na procesní kvalitu. Popsali jsme jednotlivá kritická místa produkce a jejich možné řešení v různých produkčních systémech.
Podle všech ukazatelů je ekologická produkce vinné révy velmi stabilní a udržitelný systém, při kterém se příliš nezasahuje do přirozeného koloběhu, přitom je schopen produkovat kvalitní hrozny a z nich kvalitní a bezpečné produkty. Kritické body této produkce nejsou natolik závažné, aby je pěstitel nebyl schopen účinně řešit.
Pěstování vinné révy konvenčním způsobem je velmi nešetrný způsob a většina pěstitelů přešla do produkce integrované, která je šetrnější a ve vinohradnictví proveditelná. Produkce ekologická je jen dalším krokem k udržitelnému systému zemědělství v ČR a ke změně smýšlení o přírodních zdrojích.
|
host ::
RSS.