Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Environmentální zdraví osob v důsledku výpadku elektrické energie
JIRÁŇOVÁ, Petra
V dnešní době si již nikdo z nás nedokáže představit život bez elektřiny, potřebujeme jí ke každodennímu životu. Proto si nejspíš ani nedokážeme představit, co všechno by se mohlo stát, kdyby na větším území naší republiky došlo k výpadku elektrické energie. Jaké další následky by to mohlo mít hlavně na naše zdraví nebo i naše životy. Diplomová práce se zaměřuje na zjištění, zda rozsáhlý výpadek elektrické energie má důsledky na naše zdraví nebo životy. Ty bezprostřední dopady po začátku blackoutu již známe, ale potřebujeme zjistit, jaké následky by mohly nastat po několika dnech. Cílem práce je zjistit, jaký environmentální dopad má výpadek elektrické energie na zdraví obyvatel. Rozhodla jsem se toto zjistit v oblasti pitné a odpadní vody a zdraví z pohledu epidemiologa z krajské nemocnice České Budějovice a lékaře z KHS Český Krumlov a v neposlední řadě také pracovníka krizového oddělení na ORP Český Krumlov. Aby došlo k naplnění cíle, byl vytvořen rozbor rešerší několika blackoutů, které se odehráli v různých státech po celém světě. Další část tvořily rozhovory s odborníky a jejich následné vyhodnocení odpovědí, čímž došlo k dosažení cíle diplomové práce. Na výzkumnou otázku, která je v této práci položena, jaké jsou dopady rozsáhlých výpadků elektrické energie na zdraví a životy osob, můžeme odpovědět tak, že největší dopady by výpadek mohl mít pro lidi, kteří by museli být ubytováni v náhradních ubytovacích zařízeních. Ohroženi by byli hlavně alimentárními, infekčními, ale i respiračními onemocněními. Co se týká odpadní a pitné vody, tak velký dopad na zdraví lidí zjištěn nebyl.
uzavřené prostory- důvody uzavření, stanovení hranic, jejich vyznačení, ostraha, režim vnitřního prostoru
JIRÁŇOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku uzavřených prostorů při zásahu- důvody jejich uzavření, stanovení hranic, vyznačení, ostraha a režim vnitřního prostoru. V úvodní části jsou uvedeny nejčastější důvody pro uzavření prostorů. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části jsou vybrány a popsány důvody pro uzavření prostorů při zásahu. V teoretické části bakalářské práce je stručně popsáno 12 důvodů pro uzavření prostoru. U každého důvodu je vždy uvedena stručná definice co daná problematika obnáší a koho bezprostředně ohrožuje. Dále je zde popsán prostor, který se musí uzavřít. Jak jsou vytyčeny a vyznačeny jeho hranice, aby nedošlo k poškození nebo zranění zasahujících osob a kdo se stará o ostrahu těchto uzavřených prostorů. Hranice se vždy mění podle příčiny uzavření. V některých případech je uzavřený prostor malý. To když se například jedná o požáry malého rozsahu. V některých případech musí ovšem dojít k uzavření velkých oblastí, na kterých se mimořádná událost nachází. Tyto oblasti se poté vyčleňují do jednotlivých zón, podle toho kde hrozí určitá nebezpečí, kde se nacházejí složky IZS a kde je vnější hranice prostoru kam nesmí vstoupit nepovolaná osoba. Někdy se musí dále tyto zóny dělit na jednotlivé úseky a sektory. Ve všech těchto prostorech mají zasahující složky předem určené činnosti a úkoly. Proto se na předem určené mimořádné události vypracovaly katalogové soubory typových činností složek Integrovaného záchranného systému při společném zásahu. V těchto typových činností jsou popsány úkoly, činnosti a jaké složky jsou přítomny na místě zásahu. Toto se vždy mění podle druhu mimořádné události. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou složky Integrovaného záchranného systému a krizového řízení dostatečně připraveny k uzavření prostorů popsaných jednotlivých situací. Ve výzkumné části byla položena otázka: "Jsou složky Integrovaného záchranného systému a krizového řízení připraveny a vybaveny na vzniklé mimořádné nebo krizové situace?" Tato otázka byla položena veliteli stanice, veliteli čety "C" Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje územního odboru Prachatice. Výsledky těchto rozhovorů prokázaly, že příslušníci Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje územního odboru Prachatice jsou dostatečně připraveni pro zásahy v jednotlivých případech, které jsou uvedeny v teoretické části bakalářské práce uvedeny. Jedná se hlavně o dostatečné teoretické cvičení formou školení, nácvik použití ochranných obleků pro konkrétní mimořádné události a dýchací techniky. Také jsou podle plánů Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje prováděna taktická cvičení na tyto jednotlivé události. Pokud by se jednalo o rozsáhlý únik nebezpečných látek, jsou hasiči připraveni vytyčit jednotlivé zóny v uzavřeném prostoru, provést záchranu osob nacházející se v tomto prostoru a provést opatření zabraňující dalšímu šíření nebezpečné látky. Z důvodu omezeného materiálního vybavení a počtu sloužících hasičů v jedné směně je nutno si přes Operační a informační systém Jihočeského kraje vyžádat z opěrného bodu Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje územního odboru České Budějovice jednotku se speciálním vybavením na únik nebezpečných látek. Stejná otázka byla položena také pracovníkovi krizového řízení Obce s rozšířenou působností Vodňany. Z rozvoru vyplynulo, že tento pracovník krizového řízení obce s rozšířenou působností Vodňany je s problematikou popisovaných mimořádných událostí velice dobře obeznámen. Stará se o dostatečnou technickou vybavenost, připravenost a aktualizaci jednotlivých plánů ORP Vodňany. Podílel se také na přípravách cvičení Zóna 2015. Byl mi schopen podrobně popsat, jak Obec s rozšířenou působností Vodňany postupuje při popsaných mimořádných událostech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.