Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a její odpověď na hate crime a hate speech
Kundrák, Viktor ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou předsudečných trestných činů (hate crime) a předsudečných výroků (hate speech) v mezinárodním právu a konkrétně ochranou obětí jednání spadajících do obou kategorií v rámci mechanismu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Popisuje koncepční vývoj obou fenoménů a jejich úpravu v mezinárodním právu, a to jak v hard law, tj. závazném mezinárodním právu, i soft law, jak v univerzální, tak regionální rovině. U zkoumané oblasti hate speech poukazuje na klíčovou roli mezinárodní ochrany svobody projevu a rozdílné standardy a požadavky na státy odstupňované dle závažnosti projevu. Ve vztahu k oběma oblastem podrobně analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, přičemž zavádí kategorii verbální hate crime stojící na pomezí hate crime a hate speech. Popisuje parametry a limity ochrany obětí ve vztahu k jednotlivým typům jednání a nastiňuje, jaké je další možné směřování vývoje judikatury Soudu na pozadí závazných nástrojů univerzální úrovně a dynamického vývoje mezinárodního soft law. V oblasti hate crime se zaměřuje na reflexi potřeby celistvé odpovědi na daný fenomén, neomezující se na procesní závazek účinného vyšetření předsudečného motivu v úzkém smyslu dané koncepce, a sahající např. do závazku na adekvátní právní úpravu nebo přijetí preventivních...
Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu
Huclová, Helena ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Jílek, Dalibor (oponent) ; Polák, Přemysl (oponent)
Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu Předmětem zkoumání předkládané disertační práce je institut extradice. Téma vydávání osob jedním státem druhému státu za účelem jejich trestního stíhání nebo uložení či výkonu trestu je velice aktuální. Stále postupující proces globalizace a snadné možnosti cestování umožňují pachatelům trestných činů skrývat se před spravedlností v různých státech. Extradice tak hraje velmi důležitou roli jak při vydávání pachatelů "běžných" trestných činů, tak významně napomáhá v boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, kyberkriminalitě či jiným formám přeshraniční kriminality. Spolupráce států při vydávání osob je tak naprosto klíčová v boji proti beztrestnosti pachatelů trestných činů. Extradiční právo lze dělit na právo materiální a právo formální. Materiální extradiční právo se zabývá zejména zkoumáním podmínek pro vyhovění extradiční žádosti. Formální extradiční právo představuje souhrn procesních opatření souvisejících se zahájením extradičního řízení, jeho průběhem a skončením. Tématem předkládané disertační práce je "Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu", avšak předmět práce je vymezen úžeji. Práce se zabývá pouze formálním extradičním právem, resp. tou jeho částí, která má mezinárodní rozměr. Jedná se o téma, které na rozdíl od...
International Legal Aspects of Rebuilding State Structures in Post-Conflict Areas
Mongiello, Andrej ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach Anotácia Dizertačná práca Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach sa zaoberá problematikou tvorby, akceptovania a implementácie mierových dohôd. Dôraz sa kladie na povahu, funkciu a postavenie mierových dohôd v rámci medzinárodného práva. Druhou hlavnou oblasťou výskumu je právna úprava implementácie mierových dohôd počas obdobia medzi ukončením ozbrojeného konfliktu a znovuvybudovaním spravodlivého a udržateľného mieru na území štátu, na ktorom prebiehal ozbrojený konflikt. Implementačný proces je mimoriadne zložitý a fragmentovaný, čo si vyžaduje veľké úsilie, aby bol zabezpečený efektívny a účinný výsledok celého procesu. V osobitnej časti sa zameriavame na prípadové štúdie implementačných procesov (t.j. riešenie právnych vzťahov medzi Sudánom a Južným Sudánom). Pre danú právnu úpravu sa v doktríne medzinárodného práva používa koncept jus post bellum, ktorý sa snaží nadviazať na právo ozbrojených konfliktov. Okrem jus post bellum spomenieme aj nové prístupy k medzinárodnej mediácii, Responsibility to Protect, Transitional Justice a lex pacificatoria. Výsledkami práce sú zistenia, že až na vzácne výnimky mierová dohoda nie je formálnym prameňom medzinárodného...
Definice uprchlíka, její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu.
Honusková, Věra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Resumé Práce zkoumá definici uprchlíka a její výklad a aplikaci v současném mezinárodním právu. Vymezení zpracovávané látky je dáno smluvním instrumentem z roku 1951, kterým státy přijaly definici uprchlíka, Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zkoumána je zahrnující část definice, která říká, kdo je uprchlíkem. Za něj považujeme osobu, která (...) "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (...)". Disertační práce pracuje s následujícími hypotézami: 1) došlo k posunu ve výkladu a aplikaci definice uprchlíka. Zde je zároveň sledováno, zda došlo k vytvoření nové obyčejové definice a jaký je případně její obsah; 2) došlo ke vzniku regionální obyčejové definice - a zde je opět brán zřetel na to, jaký je případně její obsah; a 3) restriktivní praxe států před a při vstupu cizince na území ovlivňují výklad a aplikaci definice uprchlíka. Text je členěn do čtyř částí. První se zabývá historickým vývojem definice uprchlíka a zkoumá, co státy ovlivnilo při formulování jejího pozitivního zakotvení. Mezinárodněprávní reakce na fenomén uprchlictví je...
Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu
Huclová, Helena ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Jílek, Dalibor (oponent) ; Polák, Přemysl (oponent)
Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu Předmětem zkoumání předkládané disertační práce je institut extradice. Téma vydávání osob jedním státem druhému státu za účelem jejich trestního stíhání nebo uložení či výkonu trestu je velice aktuální. Stále postupující proces globalizace a snadné možnosti cestování umožňují pachatelům trestných činů skrývat se před spravedlností v různých státech. Extradice tak hraje velmi důležitou roli jak při vydávání pachatelů "běžných" trestných činů, tak významně napomáhá v boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, kyberkriminalitě či jiným formám přeshraniční kriminality. Spolupráce států při vydávání osob je tak naprosto klíčová v boji proti beztrestnosti pachatelů trestných činů. Extradiční právo lze dělit na právo materiální a právo formální. Materiální extradiční právo se zabývá zejména zkoumáním podmínek pro vyhovění extradiční žádosti. Formální extradiční právo představuje souhrn procesních opatření souvisejících se zahájením extradičního řízení, jeho průběhem a skončením. Tématem předkládané disertační práce je "Úprava extradičního řízení v mezinárodním právu", avšak předmět práce je vymezen úžeji. Práce se zabývá pouze formálním extradičním právem, resp. tou jeho částí, která má mezinárodní rozměr. Jedná se o téma, které na rozdíl od...
Právní postavení cizinců v českém právním řádu se zaměřením na základní práva a svobody - zákonná omezení a jejich aplikace
Holá, Eva ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Autorka se v disertační práci nazvané Právní postavení cizinců v českém právním řádu se zaměřením na základní práva a svobody - zákonná omezení a jejich aplikace zabývá vysoce aktuálním a společensky potřebným tématem postavení v českém právním řádu. Smyslem práce je především poukázat na rozpory mezi ústavněprávními zárukami základních práv a svobod a jejich faktickou situací a tyto rozpory analyzovat. V rámci podrobného nástinu dané problematiky doplňuje text rozbor mnoha soudních verdiktů z českého prostředí, i zahraniční rozhodovací praxe zejména Evropského soudu pro lidská práva. Autorka v analýze aplikace právních norem čerpá též z bohatých zkušeností ze své desetileté praxe v oblasti cizineckého práva. Dizertační práce se zaměřuje zejména na právní postavení občanů třetích zemí, kterými se rozumí všichni občané mimo EU, neboť ti zůstávají v rámci vývoje EU cizinci v pravém slova smyslu. Občané třetích zemí sice s vývojem unijní legislativy získali v některých oblastech určitější pozici, než nabízela mezinárodněprávní úprava. Zejména v právní úpravě pobytových řízení, možnosti sloučení rodiny či nároků v oblasti sociálních práv. Nicméně v posledních desetiletích, kdy státy formulují své migrační politiky spíše restriktivně, čelí občané třetích zemí různým formám omezování až porušování...
Vyhoštění cizinců v mezinárodním právu
Flídrová, Eliška ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Cílem předkládané práce je vyjasnění limitů práva státu vyhostit cizince plynoucích z mezinárodního práva, a to za současného zkoumání, zda vzniklo či vzniká nějaké obecné pravidlo, kterým by byly státy vázány při výkonu pravomoci vyhostit cizince ze svého území. Práce pracuje s využitím deskriptivní a analytické metody. V rámci zkoumání praxe států v jednotlivých aspektech omezení práva na vyhoštění a s tím související rozhodovací praxe judiciálních a kvazijudiciálních orgánů je rovněž částečně využita metoda komparativní. Závěrem práce je analýza roztříštěné právní úpravy vyhoštění a úprava pravidel pro vyhoštění v jednotlivých vymezených oblastech mezinárodního práva. Těžiště práce představuje zkoumání omezení vyhostit cizince do konkrétního státu prostřednictvím zákazu navracení a omezení vyhostit cizince prostřednictvím ochrany rodinného a soukromého života. Co se týče obecných závěrů, ze zkoumání jednotlivých omezení práva na vyhoštění v mezinárodním právu vykrystalizovalo jedno obecné pravidlo, které lze považovat za implicitní součást všech analyzovaných limitů, kterým je snaha o libovůli či svévoli státu.
International Legal Aspects of Rebuilding State Structures in Post-Conflict Areas
Mongiello, Andrej ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach Anotácia Dizertačná práca Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach sa zaoberá problematikou tvorby, akceptovania a implementácie mierových dohôd. Dôraz sa kladie na povahu, funkciu a postavenie mierových dohôd v rámci medzinárodného práva. Druhou hlavnou oblasťou výskumu je právna úprava implementácie mierových dohôd počas obdobia medzi ukončením ozbrojeného konfliktu a znovuvybudovaním spravodlivého a udržateľného mieru na území štátu, na ktorom prebiehal ozbrojený konflikt. Implementačný proces je mimoriadne zložitý a fragmentovaný, čo si vyžaduje veľké úsilie, aby bol zabezpečený efektívny a účinný výsledok celého procesu. V osobitnej časti sa zameriavame na prípadové štúdie implementačných procesov (t.j. riešenie právnych vzťahov medzi Sudánom a Južným Sudánom). Pre danú právnu úpravu sa v doktríne medzinárodného práva používa koncept jus post bellum, ktorý sa snaží nadviazať na právo ozbrojených konfliktov. Okrem jus post bellum spomenieme aj nové prístupy k medzinárodnej mediácii, Responsibility to Protect, Transitional Justice a lex pacificatoria. Výsledkami práce sú zistenia, že až na vzácne výnimky mierová dohoda nie je formálnym prameňom medzinárodného...
International Legal Aspects of Rebuilding State Structures in Post-Conflict Areas
Mongiello, Andrej ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach Anotácia Dizertačná práca Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach sa zaoberá problematikou tvorby, akceptovania a implementácie mierových dohôd. Dôraz sa kladie na povahu, funkciu a postavenie mierových dohôd v rámci medzinárodného práva. Druhou hlavnou oblasťou výskumu je právna úprava implementácie mierových dohôd počas obdobia medzi ukončením ozbrojeného konfliktu a znovuvybudovaním spravodlivého a udržateľného mieru na území štátu, na ktorom prebiehal ozbrojený konflikt. Implementačný proces je mimoriadne zložitý a fragmentovaný, čo si vyžaduje veľké úsilie, aby bol zabezpečený efektívny a účinný výsledok celého procesu. V osobitnej časti sa zameriavame na prípadové štúdie implementačných procesov (t.j. riešenie právnych vzťahov medzi Sudánom a Južným Sudánom). Pre danú právnu úpravu sa v doktríne medzinárodného práva používa koncept jus post bellum, ktorý sa snaží nadviazať na právo ozbrojených konfliktov. Okrem jus post bellum spomenieme aj nové prístupy k medzinárodnej mediácii, Responsibility to Protect, Transitional Justice a lex pacificatoria. Výsledkami práce sú zistenia, že až na vzácne výnimky mierová dohoda nie je formálnym prameňom medzinárodného...
Mezinárodněprávní problematika postavení palestinských uprchlíků a jejich právo návratu
Hanko, Jitka ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Situace palestinských uprchlíků je jedním z nejpalčivějších problémů provázejících arabsko-izraelský konflikt. Její vyřešení je zároveň jednou z klíčových podmínek pro urovnání tohoto konfliktu, jehož počátek je možné vysledovat již s první alijí - první vlnou židovské imigrace po protižidovských pogromech v Evropě v roce 1881. Důležitost tohoto problému potvrzuje např. text rezoluce 242 (S/RES/242) z roku 1967, která vidí v dosažení spravedlivého řešení pro palestinské uprchlíky jeden z předpokladů pro trvalý mír na Blízkém východě. Tato otázka byla předmětem řady mírových jednání mezi zástupci zainteresovaných států i v nedávné minulosti, což jenom dokládá mezinárodní aktuálnost daného problému. Cílem disertační práce je vymezení pojmu palestinský uprchlík v historickém, politickém a právním kontextu jako výchozího bodu, na který navazuje analýza jejich práva návratu. První část práce se tedy snaží o systematický přehled v obsahové šíři samotného pojmu palestinský uprchlík. Druhá část se věnuje analýze práva na návrat v obecné rovině, a poté zkoumá definici a interpretaci práva na návrat palestinských uprchlíků v mezinárodním právu. Práce nemá ambici vyřešit zmíněný konflikt. Nabízí zamyšlení se nad danou problematikou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Jílek, Daniel
2 Jílek, David
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.