|
|
Změny objemové aktivity radonu v půdním vzduchu v závislosti na meteorologických parametrech
Hrušková, Gloria ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Jáně, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá radonem v půdním plynu, měřením jeho objemové aktivity a atmosférickými vlivy na jeho objemovou aktivitu. Atmosférickými (či meteorologickými) vlivy jsou tlak, teplota a vlhkost vzduchu, vítr a rychlost větru, stav oblohy a úhrn srážek. K posouzení vztahů byla využita měření z období 2000-2012 provedená Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy (Ústav inženýrské geologie, hydrogeologie a užité geofyziky, Oddělení užité geofyziky) na radonových referenčních plochách Cetyně, Bohostice a Buk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Záchyt produktů přeměny radonu filtry
Šálek, Ondřej ; Jáně, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
Práce se zabývá vlivem dceřiných produktů rozpadu radonu s krátkým poločasem přeměny na měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Pevné produkty rozpadu radonu 214 Po a 218 Po se rozpadají α přeměnou a ovlivňují měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Tento vliv je posouzen na základě experimentálního měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu na radonové referenční ploše Buk. Na jednotlivých bodech radonové referenční plochy byly změřeny trojice hodnot objemové aktivity radonu při převodu půdního vzduchu do detekční komory přístroje bez filtru, s automobilovým benzinovým filtrem a s mikrovláknitým filtrem typu AFPC. Výsledky terénního měření ukázaly, že oba zkoumané filtry se svými účinky záchytu pevných produktů přeměny radonu na měřené hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu téměř neliší. Rozdíl v hodnotách objemové aktivity radonu naměřených bez filtru a s filtry je nevýrazný, v řádu chyb měření. Experiment neprokázal nutnost použití filtru pro měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Nejistotu do získaných výsledků vnáší chyby měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, které se pohybují v řádu jednotek kBq m-3 . Nepřítomnost teoreticky možného vysokého obsahu pevných dceřiných produktů rozpadu radonu ve vzorcích půdního vzduchu lze vysvětlit...
|
|
|
Změny objemové aktivity radonu v půdním vzduchu v závislosti na meteorologických parametrech
Hrušková, Gloria ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Jáně, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá radonem v půdním plynu, měřením jeho objemové aktivity a atmosférickými vlivy na jeho objemovou aktivitu. Atmosférickými (či meteorologickými) vlivy jsou tlak, teplota a vlhkost vzduchu, vítr a rychlost větru, stav oblohy a úhrn srážek. K posouzení vztahů byla využita měření z období 2000-2012 provedená Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy (Ústav inženýrské geologie, hydrogeologie a užité geofyziky, Oddělení užité geofyziky) na radonových referenčních plochách Cetyně, Bohostice a Buk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Záchyt produktů přeměny radonu filtry
Šálek, Ondřej ; Jáně, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
Práce se zabývá vlivem dceřiných produktů rozpadu radonu s krátkým poločasem přeměny na měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Pevné produkty rozpadu radonu 214 Po a 218 Po se rozpadají α přeměnou a ovlivňují měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Tento vliv je posouzen na základě experimentálního měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu na radonové referenční ploše Buk. Na jednotlivých bodech radonové referenční plochy byly změřeny trojice hodnot objemové aktivity radonu při převodu půdního vzduchu do detekční komory přístroje bez filtru, s automobilovým benzinovým filtrem a s mikrovláknitým filtrem typu AFPC. Výsledky terénního měření ukázaly, že oba zkoumané filtry se svými účinky záchytu pevných produktů přeměny radonu na měřené hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu téměř neliší. Rozdíl v hodnotách objemové aktivity radonu naměřených bez filtru a s filtry je nevýrazný, v řádu chyb měření. Experiment neprokázal nutnost použití filtru pro měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Nejistotu do získaných výsledků vnáší chyby měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, které se pohybují v řádu jednotek kBq m-3 . Nepřítomnost teoreticky možného vysokého obsahu pevných dceřiných produktů rozpadu radonu ve vzorcích půdního vzduchu lze vysvětlit...
|
|
|
Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Komplexní geofyzikální výzkum na lokalitách Labská louka, Pančavská louka a Modrý důl v Krkonoších
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Oddělení užité geofyziky ; Správa KRNAP, Vrchlabí ; Zima, Ladislav ; Vilhelm, Jan ; Kněz, Jaroslav ; Jáně, Zdeněk ; Dohnal, Jiří
Cíl projektu: Popsání vodního režimu půd včetně znečištění těžkými kovy a distribuce radonu, dynamika tundrových ekosystémů v závislosti na změnách prostředí, sledování vývoje vegetačních a klimatických změn v krkonošské tundře v holocénu, rozbor příčin ohrožení populací vybraných krkonošských rostlinných druhů a sledování klíčivosti dominant travních dominant tundrových ekosystémů. Získané poznatky využit pro předvídání ekologických katastrof, navrhování účinných postupů revitalizace krajiny, začlenění území do sítě Natura 2000 a programu ITEX a v neposlední řadě pro rozhodování v činnosti státní správy. Výsledky projektu bude možné v některých parametrech srovnávat s projektem DART (Dynamic response of the forest - tundra, ecotone to environmental change) řešeným ve Skandinávii. Zpráva přináší informace o výsledcích části subprojektu 2 v roce 2003: Přehled geologických poměrů; Metodika - měření metodou pulzní reflektometrie, radonový průzkum na Labské a Pančavské louce, detailizační měření na profilech M50 a M60 na Labské louce, profil P na Pančavské louce, ověření charakteru zdroje magnetické anomálie v severozápadní části Labské louky - chemické a mineralogické analýzy; Výsledky měření - měření metodou pulzní reflektometrie, radonový průzkum na Labské a Pančavské louce, detailizační měření na profilech M50 a M60 na Labské louce, profil P na Pančavské louce, mikroplocha na severním úpatí Studničné hory, ověření charakteru zdroje magnetické anomálie v severozápadní části Labské louky - chemické a mineralogické analýzy.
|
|
|
Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Komplexní geofyzikální výzkum na lokalitách Luční - Studniční hora, Labská louka a Modrý důl v Krkonoších
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Oddělení užité geofyziky ; Správa KRNAP, Vrchlabí ; Vilhelm, Jan ; Kněz, Jaroslav ; Jáně, Zdeněk ; Dohnal, Jiří
Zpráva obsahuje informace o terénních pracích, které byly vykonané v roce 2004. Přehled geologických poměrů. Metodika a výsledky měření - geoelektrický průzkum v sedle mezi Luční a Studničnou horou, seismický průzkum na severovýchodním úbočí Luční hory, radonové měření na profilu M50 na Labské louce, měření metodou pulzní reflektometrie.
|
|
|
Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Komplexní geofyzikální výzkum a monitoring svahových pohybů na tundrových lokalitách v Krkonoších
Vysoké učení technické v Brně, Ústav geodézie ; Geofyzikální ústav AV ČR, Praha ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Oddělení užité geofyziky, Praha ; Správa KRNAP, Vrchlabí ; Dvořák, Jan ; Weigel, Josef ; Kapička, Aleš ; Zima, Ladislav ; Vilhelm, Jan ; Kněz, Jaroslav ; Jáně, Zdeněk ; Dohnal, Jiří
Zpráva je syntézou prací na projektu Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry v rámci subprojektu 2, který byl zaměřen na využití geofyzikálních a geodetických metod včetně metody GPS k získání poznatků o strukturní stavbě a geologických vlastnostech prostředí zvětralinového pláště a jeho podloží se zřetelem na hydrologii.
|
host ::
RSS.