Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Maastricht fiscal criteria, their formation and problems with meeting the criteria in the EU
Mihalec, Lukáš ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Tato práce pojednává o Maastrichtských kritériích a analýze dodržování fiskálních pravidel dané smlouvy v letech 1995 až 2015 na vybraném vzorku zemí eurozóny: Slovensko, Belgie, Německo a Řecko. Vyhodnocení dodržování těchto pravidlech u daných států je cílem naší práce. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole najdeme základy teorie optimální měnové oblasti. Ve druhé kapitole na tuto teorii navazuje samotné obeznámení se s Maastrichtskými kritérií. Ve třetí kapitole je provedena analýza dodržování fiskálních kritérií na našem vzorku zemí.
Státní dluh ČR
Chung, Su Won ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat vývoj státního dluhu ČR od roku 1996 do 2015, jeho srovnání s EU a doporučení na jeho sníženi. Výsledky jsou zpracovány podle dokumentů Ministerstva financí ČR.
Vývoj zahraniční zadluženosti veřejného sektoru zemí EU a jeho udržitelnost
Střecha, Michal ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Šaroch, Stanislav (oponent) ; Křelinová, Jana (oponent)
Veřejné zadlužení je vnímáno jako důležitý ukazatel popisující makroekonomickou a finanční stabilitu domácí ekonomiky. Vypovídá o kvalitě fiskální politiky a udržitelnosti veřejných financí. Veřejnému zadlužení se začalo věnovat více pozornosti především v posledních letech v souvislosti s finanční a dluhovou krizí z roku 2008. Značné množství literatury se věnuje vlivům mezi makroekonomickým prostředím a bilancí veřejných financí. Nicméně, schodek veřejných financí je pouze důsledkem převisu veřejných výdajů nad veřejnými příjmy. Dluh je tedy pouhým alternativním zdrojem financování schodků veřejných financí. Jedna z hlavních myšlenek předložené dizertační práce je, že se liší makroekonomické dopady veřejného dluhu a dopady fiskální politiky reprezentované schodky veřejných financí. Zatímco aktivity fiskální politiky ovlivňují reálné ukazatele, jako je HDP, růst veřejného dluhu ovlivňuje měnové ukazatele, jako jsou měnový kurz, tržní úroková míra a nabídka peněz. Hlavním cílem doktorské dizertační práce je vyhodnocení vývoje zahraničního veřejného zadlužení včetně změn týkající se struktury veřejného dluhu; Dle dluhových instrumentů, měny, doby splatnosti a věřitelů. Dalším cílem je zhodnocení makroekonomických dopadů jednotlivých forem veřejného zadlužení; Se zaměřením na rozdíly v dopadech zahraničního a domácího veřejného zadlužení. Dizertační práce navrhuje nový pohled na analýzu makroekonomických dopadů veřejného zadlužení a jeho udržitelnost. Závěry práce mohou sloužit v rozhodovacím procesu týkajícího se veřejného zadlužení a sestavování rozpočtu veřejných financí; Zda se rozhodovat jen na základě nákladnosti dluhu, nebo popřípadě i mezi domácími a zahraničními věřiteli. Dále kromě dopadů změn ve výši veřejného zadlužení, jsou zkoumány i dopady změn ve struktuře veřejného zadlužení.
Výdaje na zdravotnictví-trendy a současnost
Škrobák, Martin ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Diplomová práce "Výdaje na zdravotnictví- trendy a současnost" se zaměřuje na tři dílčí oblasti výdajů na zdravotnictví členských zemí EU a USA. První z nich, financování výdajů na zdravotnictví, je věnována první kapitola, která shrnuje vývoj financování výdajů na zdravotnictví od počátků moderních systémů zdravotnictví až do roku 2014. Druhá část práce je postavena na testování statistických hypotéz o shodě podílu výdajů na zdravotnictví na HDP v letech 2000 a 2014 a o shodě podílu financování výdajů na zdravotnictví veřejnými zdroji v letech 2000 a 2014. Třetí kapitola se zaobírá demografickými faktory, jež ovlivňují výdaje na zdravotnictví, a metodou testování statistických hypotéz usuzuje o shodě struktury výdajů na zdravotnictví v letech 2004 a 2013.
Analýza výdajů na sociální zabezpečení
Jakubcová, Alžběta ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou výdajů na sociální zabezpečení v České republice. Od roku 1995 do roku 2014 jsou postupně analyzovány výdaje na tyto dávky plynoucí ze státního rozpočtu. Vedle samotné analýzy je dílčím cílem alespoň částečné seznámení čtenáře se strukturou a konstrukcí systému sociálního zabezpečení v České republice. Taktéž je v práci na základě míry ohrožení chudobou provedena komparace s vybranými státy. Tento ukazatel je porovnáván před a po vyplacení sociálních dávek v daných státech. V závěru práce je vytvořen regresní model na predikci výdajů na dávku podpory v nezaměstnanosti do roku 2018.
Daňové systémy v kontextu evropského vnitřního trhu
Bušovská, Monika ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Jareš, Martin (oponent)
Jednou z jeho hlavních priorit v procesu integrace Evropské unie je vytvoření společného vnitřního trhu, který bude fungovat bez distorzních tlaků. Pro dosažení tíženého cíle je nutné, aby došlo ke koordinaci činností všech členů společenství, což by mělo vést k evropské integraci a konvergenci. Hlavním cílem této práce je tak ověření, zda i daňová politika přispívá k tvorbě vnitřního trhu, a to formou konvergence daňového zatížení. Cíl sekundární se pak zaměřuje na otázku, jaký vliv na konvergenci mají jednotlivé složky daňového mixu a daňová konkurence. Za tímto účelem jsou využita data z let 1965 - 2011, a to v kombinaci s metodami Betakonvergence, Sigmakonvergence a panelové regresní analýzy s fixními efekty. Výsledky přinesly důkazy o sbližování daňových soustav a jeho rychlosti nejen v oblasti složených daňových kvót, ale i daňových mixů, implicitních sazeb daní a některých statutárních sazeb. Panelová regresní analýza s fixními efekty následně potvrdila pozitivní dopad sbližování téměř všech složek daňových mixů na konvergenci složených daňových kvót, kdy mezi nejvýznamnější patří daňová konkurence a daně majetkové. Všechny modely splňují diagnostické testy a jsou ekonometricky robustní. Bylo potvrzeno, že Evropská unie naplňuje svůj prvotní cíl i prostřednictvím daňové politiky a za stanovených předpokladů mají na tento efekt nejvyšší vliv daňová konkurence a daně majetkové.
Financování rozpočtových deficitů v Eurozoně
Hrušková, Karolína ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fiskálními deficity v eurozóně a důsledky jejich existence. Stav veřejných financí způsobený nedostatečnou fiskální odpovědností členských států je postaven do kontextu finanční a dluhové krize a souvisejícího jednání Evropské centrální banky. Ekonomická stabilita eurozóny je posouzena z hlediska teorie optimální měnové oblasti. S použitím monetárního přístupu je prezentováno, za jakých okolností je možný vznik silných inflačních tlaků také v souvislosti s monetizací dluhu. V závěru práce je diskutován možný vývoj v oblasti zadluženosti eurozóny a je poukázáno na body, které jsou kritické pro udržitelnost veřejných financí.
Příčiny růstu rozpočtových deficitů USA
Davtyan, Emil ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Cílem této práce je analýza příčin růstu rozpočtových deficitů Spojených států amerických. V úvodu se práce zabývá teorii veřejných financí a fiskální politiky a o samotném státním rozpočtu a jeho bilanci. Ve druhé části se již práce soustředí na konkrétní situaci ve Spojených státech amerických, na historický vývoj fiskálních politik, vývoj federálního dluhu, popis sestavování rozpočtu, ale i výčet problémů, které představují největší výzvy pro budoucí vývoj veřejného rozpočtu Spojených států. Následně, na základě dat od Rozpočtového úřadu Kongresu, je popsán odhadovaný budoucí vývoj federálního dluhu vč. polemizování nad udržitelností současného stavu veřejných financí Spojených států amerických. Také se práce v závěru pokouší ověřit, pomocí ekonometrické analýzy časových řad bilance běžného účtu platební bilance a rozpočtové bilance, platnosti hypotézy o dvojitém deficitu v podmínkách Spojených států amerických.
Trendy daňových reforem v zemích EU (komparace nových a starých členských zemí EU)
Kadavá, Jana ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou hlavní trendy daňových reforem v zemích Evropské unie. Práce analyzuje směr vývoje od přímých k nepřímým daním a snaží se nalézt případné shodné trendy v daňové oblasti mezi vybranými státy skupiny nových a starých členských zemí Evropské unie v letech 1995 - 2011. Práce nejprve uvádí čtenáře do základů daňové problematiky a definuje optimální podobu daňového systému. Dále se zaměřuje na problematiku daňové politiky v zemích Evropské unie. Popisuje hlavní výzvy daňové politiky a možné podoby daňových reforem. Diplomová práce nás seznamuje s globálním makroekonomickým modelem QUEST III, který je dnes široce využíván mezinárodními institucemi pro kvantitativní posouzení možných dopadů daňových politik. Dále je v práci analyzován vývoj a struktura daňových mixů, celkového daňové zatížení a zdanění práce v nových a starých členských zemích Evropské unie. V závěru práce je komentována stanovená hypotéza, že v posledních letech je kladen stále větší důraz na nepřímé daně, zatímco přímé daně se snižují.
Efektivní systém odměňování ve veřejné správě
Picka, Jakub ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Malý, Ivan (oponent)
Výdaje na odměnu za vykonanou práci (OVP) zaměstnanců veřejného sektoru tvoří velmi významnou složku veřejných výdajů, když se v současné době v ČR pohybují okolo 200 mld. Kč ročně. Úprava systému odměňování zaměstnanců ve veřejné správě (sektoru) je tedy významnou možností zefektivnění využívání veřejných prostředků. Na zhodnocení současného stavu a představení některých konkrétních možností efektivního nastavení tohoto systému je zaměřena tato práce. Jejím primárním cílem je provést analýzu systému odměňování zaměstnanců veřejného i soukromého sektoru a to jak kvalitativně, tak kvantitativně. V rámci primárního cíle je také provedena dekompoziční analýza, která naznačí, zda jsou zaměstnanci některého ze sektorů diskriminováni. Sekundárním cílem práce je uvést doporučení pro nastavení systému odměňování zaměstnanců veřejného sektoru za účelem zvýšení jeho efektivnosti z pohledu veřejných výdajů při zachování jeho motivační funkce. Práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola s názvem "Teoretická východiska" uvádí přehled relevantní literatury, základní východiska v oblasti ekonomické teorie, problematiku Mincerovy mzdové rovnice, která později slouží jako východisko regresní i dekompoziční analýzy a především podrobně popisuje dekompoziční metody sloužící k vysvětlení rozdílu ve výši OVP v soukromém a veřejném sektoru. Tyto dekompoziční metody představují spolu s kvantilovou regresí hlavní nástroj sloužící ke splnění cíle této práce. Druhá kapitola s názvem "Systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru" popisuje konstrukci systému odměňování zaměstnanců veřejného sektoru a na datech ukazuje, že tato konstrukce přináší výsledky v podobě OVP, které neodpovídají trhu. Třetí kapitola s názvem "Regresní model" navazuje na analýzu provedenou na datech z ISPV v druhé části předchozí kapitoly a jejím smyslem je připravit podklady pro ověření a prohloubení jejích závěrů. Čtvrtá kapitola s názvem "Regresní a dekompoziční analýza" vychází z regresního modelu sestaveného v předchozí kapitole a popisuje výsledky regresních a dekompozičních analýz provedených na popsaném vzorku dat. Kapitola ověřuje hypotézy stanovené v úvodu práce a odpovídá na položené výzkumné otázky. Poslední, pátá kapitola s názvem "Interpretace výsledků a doporučení" je rozdělena do tří částí a zaměřuje se na interpretaci výsledků, návrhy úpravy systému odměňování a doporučení pro další výzkum. Hlavním zjištěním práce je, že systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru je nastaven tak, že sice na celkovém průměru přináší zcela srovnatelné výsledky v podobě OVP jako celý trh práce, mimo průměr tomu tak ale není. Provedená regresní analýza ukázala, že veřejný i soukromý sektor hodnotí stejné věci rozdílně (liší se hodnoty regresních koeficientů proměnných) a to jak na průměru, tak podél celého rozdělení. Lze tedy říci, že mechanizmus odměňování zaměstnanců veřejného sektoru je od toho tržního odlišný. Tuto skutečnost potvrzuje i významně vyšší koeficient determinace regresního modelu veřejného sektoru. Ohledně možné diskriminace provedené analýzy ukázaly, že zaměstnanci ve veřejném sektoru mohou v rozporu s očekáváními být pozitivně diskriminováni pouze do přibližně patnáctého percentilu, od této hodnoty pak negativně. To potvrdily i dekompoziční analýzy provedené na průměru, kde se ukazuje, že zaměstnanci veřejného sektoru jsou na této úrovni diskriminováni negativně (pokud by měli zaměstnanci veřejného sektoru stejné regresní koeficienty jako zaměstnanci soukromého sektoru, jejich výdělek by vzrostl). V neposlední řadě tento závěr potvrdila dummy proměnná SFERA, která reprezentuje příslušnost k soukromému sektoru, když hodnota jí odpovídajících regresních koeficientů se při kvantilové regresní analýze podél rozdělení vyvíjí od záporných hodnot ke kladným a je významně rostoucí. Práce také ukázala, jak lze systém odměňování zaměstnanců veřejného sektoru upravit tak, aby odměňoval zaměstnance srovnatelně s trhem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.