|
| |
|
| |
|
|
Zpracování nářeční slovní zásoby v celonárodním slovníku
Ireinová, Martina
Slovník nářečí českého jazyka vznikající od roku 2011 v dialektologickém oddělení ÚJČ AV ČR. Tento slovník jako první v českém prostředí zpracovává lexikální zásobu všech dialektů českého národního jazyka. Slovníková hesla (s náslovím A–Č) jsou dostupná na internetových stránkách (https://sncj.ujc.cas.cz/). Materiálovou základnou je Archiv lidového jazyka, založený v roce 1952, v němž je uložen bohatý nářeční materiál. Nářeční slovník je propojen pomocí odkazů s výkladovými slovníky spisovné češtiny, s Českým jazykovým atlasem, se Slovníkem pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku a se Slovníkem pomístních jmen v Čechách.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mluva v českých městech a nivelizační procesy v tradičních dialektech.
Ireinová, Martina
Vedle komplexního zachycení územní diferenciace tradičních českých nářečí obrací čeští dialektologové svou pozornost též na nivelizační jazykové pocesy, které se projevují především v mluvě měst. Ve svých výzkumech navazují na programovou stať významného českého lingvisty Jaromíra Běliče Ke zkoumání městské mluvy (1962). V českém jazykovém prostředí městskou mluvu popisují jednak dílčí monografie, jednak jsou výsledky výzkumu představeny v Českém jazykovém atlase (1992–2011), ve vznikajícím Slovníku nářečí českého jazyka a v korpusech mluveného jazyka.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nadnárodní jazykové atlasy a česká dialektologie
Ireinová, Martina
Pracovníci dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR se věnují výzkumu tradičních teritoriálních dialektů v rámci českého národního jazyka: pět svazků Českého jazykového atlasu vyšlo v létech 1992-2005, obsáhlý svazek Dodatky je nyní v tisku. Podíleli se též na tvorbě Karpatského jazykového atlasu, spolupracují na vzniku jednotlivých svazků Evropského jazykového atlasu a Slovanského jazykového atlasu.
|
|
|
Účast české dialektologie v projektu Slovanský jazykový atlas
Ireinová, Martina
Slovanský jazykový atlas patří k nejvýznamnějším projektům slovanské jazykovědy, má mimořádný význam nejen pro lingvistiku, ale i pro řadu dalších vědních disciplín (např. historii, etnologii, kulturologii, religionistiku). Myšlenka celoslovanského atlasu pochází již z r. 1929, uskutečňovat se začala až na přelomu 50. a 60. let 20. století. Jedním ze zakladatelů Slovanského jazykového atlasu byl český lingvista B. Havránek. Z českých dialektologů má významný podíl na tvorbě tohoto jazykovězeměpisného díla J. Bělič, S. Utěšený, A. Vašek, K. Fic, J. Vojtová aj. V současné době česká národní komise zpracovává svazek foneticko-gramatické série Reflexy *tort, *tolt, *tert, *telt.
|
host ::
RSS.