|
|
Evropská unie jako zahraničně-politická síla na sankční scéně: případ Barmy
Růžičková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Evropská unie bývala v souvislosti se svou zahraniční politikou do roku 2003 označována za aktéra nedisponujícího v podstatě žádnou "tvrdou" silou a často jí bývala přisuzována označení jako "normativní síla", "civilní síla" atp. Skupina autorů v čele s Ianem Mannersem však začala v souvislosti s přijetím Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003 tvrdit, že Unie své "měkké" charakteristiky pozbyla a posunula se blíže tradiční vojenské síle. Právě údajné militarizaci charakteru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) po přelomu let 2003 a 2004 se tato práce věnuje, přičemž se soustředí na jednu specifickou oblast SZBP - totiž na politiku omezujících opatření neboli sankcí. Ta je jedinečná už samotným charakterem, neboť sankce představují ze své podstaty "tvrdý", donucovací nástroj zahraniční politiky, jenž Unie samostatně užívá již od 80. let. Nabízí se proto otázka, co o charakteru Unie stále častější užívání sankcí vypovídá a zdali politika omezujících opatření z principu nestojí v opozici proti bytí "měkkou" silou. Pomocí diskurzivní analýzy oficiálních unijních dokumentů a pomocí případové studie Barmy, která zde figuruje jako tzv. "typický případ", se tak práce snaží prokázat, kterému ze tří zvolených typů síly (tj. normativní, civilní a vojenské) charakter Unie jako aktéra na...
|
|
|
Evropská politika sousedství v kontextu východní dimenze a vztahů EU-Rusko
Loskotová, Lucie ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent) ; Rak, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Evropská politika sousedství v kontextu východní dimenze a vztahů EU-Rusko" pojednává o jedné ze současných priorit vnější politiky Evropská unie - politiky vůči sousedním zemím EU. Evropská politika sousedství (EPS) vznikla v souvislosti s rozšířením Unie o země střední a východní Evropy a jejím cílem je zabránit vzniku nových dělících čar mezi rozšířenou EU a jejími sousedy posilováním stability, prosperity a bezpečnosti v těchto zemích. Práce se v rámci sousedské politiky zaměřuje na východní sousedy rozšířené Evropské unie - Ukrajinu, Bělorusko, Moldávii a země jižního Kavkazu Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán. První část rigorózní práce poskytuje obecnější pohled na Evropskou politiku sousedství, její cíle, principy a nástroje. Druhá část se zaměřuje konkrétně na východní sousedské země, jejich vztahy s EU a aspirace na členství. Pojednává také o roli Polska v prosazování východní dimenze ve vnějších vztazích EU a nejnovější iniciativě Evropské komise na posílení EPS. Poslední část zkoumá možné důvody ruského odmítnutí účasti na Evropské politice sousedství a je zaměřena na problematiku vztahů EU a Ruské federace v rámci společného sousedství. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Evropská unie jako zahraničně-politická síla na sankční scéně: případ Barmy
Růžičková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Evropská unie bývala v souvislosti se svou zahraniční politikou do roku 2003 označována za aktéra nedisponujícího v podstatě žádnou "tvrdou" silou a často jí bývala přisuzována označení jako "normativní síla", "civilní síla" atp. Skupina autorů v čele s Ianem Mannersem však začala v souvislosti s přijetím Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003 tvrdit, že Unie své "měkké" charakteristiky pozbyla a posunula se blíže tradiční vojenské síle. Právě údajné militarizaci charakteru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) po přelomu let 2003 a 2004 se tato práce věnuje, přičemž se soustředí na jednu specifickou oblast SZBP - totiž na politiku omezujících opatření neboli sankcí. Ta je jedinečná už samotným charakterem, neboť sankce představují ze své podstaty "tvrdý", donucovací nástroj zahraniční politiky, jenž Unie samostatně užívá již od 80. let. Nabízí se proto otázka, co o charakteru Unie stále častější užívání sankcí vypovídá a zdali politika omezujících opatření z principu nestojí v opozici proti bytí "měkkou" silou. Pomocí diskurzivní analýzy oficiálních unijních dokumentů a pomocí případové studie Barmy, která zde figuruje jako tzv. "typický případ", se tak práce snaží prokázat, kterému ze tří zvolených typů síly (tj. normativní, civilní a vojenské) charakter Unie jako aktéra na...
|
|
|
Evropská politika sousedství v kontextu východní dimenze a vztahů EU-Rusko
Loskotová, Lucie ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Diplomová práce "Evropská politika sousedství v kontextu východní dimenze a vztahů EU-Rusko" pojednává o jedné ze současných priorit vnější politiky Evropská unie - politiky vůči sousedním zemím.EU. Evropská politika sousedství (EPS) vznikla v souvislosti s rozšířením Unie o země střední a východní Evropy a jejím cílem je zabránit vzniku nových dělících čar mezi rozšířenou EU a jejími sousedy posilováním stability, prosperity a bezpečnosti v těchto zemích. Práce se v rámci sousedské politiky zaměřuje na východní sousedy rozšířené Evropské unie - Ukrajinu, Bělorusko, Moldávii a země jižního Kavkazu Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán. První část diplomové práce poskytuje obecnější pohled na Evropskou politiku sousedství, její cíle, principy a nástroje. Druhá část se zaměřuje konkrétně na východní sousedské země, jejich vztahy s EU a aspirace na členství. Pojednává také o roli Polska v prosazování východní dimenze ve vnějších vztazích EU a nejnovější iniciativě Evropské komise na posílení EPS. Poslední část zkoumá možné důvody ruského odmítnutí účasti na Evropské politice sousedství a je zaměřena na problematiku vztahů EU a Ruské federace v rámci společného sousedství. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.