|
|
Studium botnavosti a biologické aktivity hydrogelů huminových kyselin
Kozelková, Aneta ; Hynšt, Jaroslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem biologické aktivity huminových látek. Na základě literární rešerše byly optimalizovány metody přípravy hydrogelových aplikačních forem s obsahem huminových látek a biopolymerů s vysokou bobtnavostí a byla navržena a otestována metodika pro rychlé a experimentálně nenáročné posouzení biologické aktivity získaných materiálů v laboratorních podmínkách. Náplní experimentální části je charakterizace hydrogelových vzorků základními fyzikálně-chemickými metodami, hlavní pozornost byla věnována sorpci vody a uvolňování huminové složky. Poté byly připravené hydrogelové materiály otestovány z hlediska jejich vlivu na růst kukuřice seté v půdě. Byl také studován vliv připravených hydrogelových forem na vstřebávání minerálních živin kořeny rostlin. Motivace této práce je založena na využití těchto hydrogelových materiálů v zemědělství a současně i v ochraně životního prostředí, neboť je snahou navrátit do půdy chybějící přirozenou organickou složku v podobě materiálu s postupným uvolňováním aktivní látky a zastavit tak pozvolnou degradaci půd.
|
|
|
Produkce CO2 na polích obdělávaných orbou a půdoochrannými technologiemi
Červinská, Taťána ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hynšt, Jaroslav (oponent)
Byla sledována respirace půdy in situ pomocí přístroje Li 8000 a dále potenciální mikrobiální respirace, mikrobiální biomasa, enzymatická aktivita a obsah organických látek v různých hloubkách půdy na dvou typech ploch: na polích obdělávaných klasickou orbou a na polích, na kterých se hospodařilo pomocí půdoochranných technologií, zde byly použity minimalizační a bezzásahová technologie. Na těchto plochách byly pěstované řepka olejka v prvním roce a hrách setý v druhém roce sledování (2010 a 2011). Sledování probíhalo na experimentálních plochách VÚRV, založených v r 1995 v Praze Ruzyni s cílem odhadnout, jaký je vliv těchto zemědělských technologií na akumulaci, či ztrátu uhlíku z půdy. Bylo zjištěno, že plochy obdělávané orbou, byl signifikantně vyšší tok CO2 z půdy, než na plochách s půdoochrannými technologiemi. Tok CO2 byl také ovlivněn vnějšími podmínkami, především teplotou. Z hlediska celkového obsahu mikrobiální biomasy se plochy nelišily. Ovšem lišily se z hlediska organických látek. Plochá obdělávaná minimalizací měla signifikantně vyšší obsah organického uhlíku, než zbývající pole. Plochy se rovněž lišily i z hlediska huminových látek. Plochy obdělávané půdoochrannými technologiemi měly signifikantně vyšší obsah huminových kyselin. Pole obdělávané orbou, nebo půdoochrannými technologiemi se...
|
|
|
Studium botnavosti a biologické aktivity hydrogelů huminových kyselin
Kozelková, Aneta ; Hynšt, Jaroslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem biologické aktivity huminových látek. Na základě literární rešerše byly optimalizovány metody přípravy hydrogelových aplikačních forem s obsahem huminových látek a biopolymerů s vysokou bobtnavostí a byla navržena a otestována metodika pro rychlé a experimentálně nenáročné posouzení biologické aktivity získaných materiálů v laboratorních podmínkách. Náplní experimentální části je charakterizace hydrogelových vzorků základními fyzikálně-chemickými metodami, hlavní pozornost byla věnována sorpci vody a uvolňování huminové složky. Poté byly připravené hydrogelové materiály otestovány z hlediska jejich vlivu na růst kukuřice seté v půdě. Byl také studován vliv připravených hydrogelových forem na vstřebávání minerálních živin kořeny rostlin. Motivace této práce je založena na využití těchto hydrogelových materiálů v zemědělství a současně i v ochraně životního prostředí, neboť je snahou navrátit do půdy chybějící přirozenou organickou složku v podobě materiálu s postupným uvolňováním aktivní látky a zastavit tak pozvolnou degradaci půd.
|
|
| |
|
| |
|
|
Projevy nadbytku dusíku v půdě
Hynšt, Jaroslav ; Šimek, Miloslav
Nedostatek a nadbytek dusíku mohou mít různý význam v odlišných ekosystémech. Proto je třeba hledat obecné projevy nedostatku a nadbytku dusíku v půdě. Ve 3 rozdílných půdách byla testována hypotéza, že rostoucí nasycení půdy dusíkem zvyšuje podíl minerálního dusíku na úkor rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. Vzorky půdy byly odebrány v porostu bezu černého, na orné půdě a v extenzivním sadu. Půdy byly inkubovány 14 dní a byl sledován obsah NH.sub.4./sub..sup.+./sup., NO.sub.3./sub..sup.-./sup., rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. V souladu s hypotézou byl celkový obsah stanovovaných forem dusíku a nejvyšší podíl minerálního dusíku nejvyšší v nitrofilním keřovém porostu bezu černého a nejnižší v půdě nehnojeného extenzivního sadu, ve které byla většina dusíku vázána v mikrobní biomase a obsah minerálního dusíku byl nízký. Půdy se také výrazně lišily vývojem během inkubace.
|
|
|
Procesy přeměn dusíku a uhlíku v půdě trvalých pastvin - výzkum na zimovišti skotu
Šimek, Miloslav ; Hynšt, Jaroslav ; Čuhel, Jiří ; Elhottová, Dana ; Chroňáková, Alica ; Němcová, Anna ; Jirout, Jiří ; Krištůfek, Václav
Zemědělské půdy jsou významným zdrojem tzv. skleníkových plynů (oxidu uhličitého, oxidu dusného a methanu). Pastevní půdy a zvláště zimoviště skotu se vyznačují velkými vstupy živin ve formě exkrementů. To spolu s dalšími vlivy chovaných zvířat vytváří předpoklady pro intenzivní přeměny dusíku a uhlíku a také pro jejich relativně velké ztráty ve formě plynných metabolitů. Příspěvek seznamuje s výzkumem modelového ekosystému zimoviště skotu. Pozornost je zaměřena jak na strukturu mikrobiálního společenstva pastevní půdy, tak na jeho aktivity včetně tvorby plynů a jejich emise z půdy do atmosféry.
|
|
| |
|
|
Emise tzv. skleníkových plynů (N2O a CO2) z pastevní půdy jako výsledek aktivity mikrobiálního společenstva - předběžné výsledky
Šimek, Miloslav ; Hynšt, Jaroslav ; Brůček, Petr ; Čuhel, Jiří
Zimoviště skotu je specifickým typem ekosystému, v němž je vliv skotu na půdu oproti běžné pastvině zesílen. Na lokalitě je patrný gradient vlivu zvířat od nejvíce zatížené plochy poblíž kravína, kde probíhá krmení a krávy se zde zdržují nejvíce, k nejméně zatížené protilehlé části pastviny, na které je pohyb a pobyt zvířat minimální. Emise N2O ze zimoviště jsou velmi proměnlivé a píky emisí mají krátkodobý charakter, protože většina N2O vzniká během jednoho až několika krátkých období aktivity, která nastávají při dobré zásobenosti půdy dusíkem při vhodné souhře podmínek prostředí, zejména při určité vlhkosti a teplotě půdy; emise N2O jsou vysoké zejména v jarním období; velikost emisí přímo souvisí se zatížením půdy zvířaty. Emise CO2 mají během roku zcela odlišný charakter než emise N2O, neboť víceméně kopírují chod teploty přízemní vrstvy vzduchu nebo svrchní vrstvy půdy; emise CO2 jsou vysoké zejména v letním období; velikost emisí přímo nesouvisí se zatížením půdy zvířaty.
|
|
|
Dynamika emisí N2O po přídavku C a N do půdy na zimovišti skotu
Hynšt, Jaroslav ; Brůček, Petr ; Čuhel, Jiří ; Šimek, Miloslav
Po aplikaci dusíku v nitrátové formě a uhlíku ve formě glukózy do půdy zimoviště skotu došlo k intenzivnímu krátkodobému zvýšení produkce N2O. Celkové množství N2O uvolněné z půdy záviselo na množství dodaných živin a během 3 dnů měření dosahovalo 1-15 kg N.ha-1 (0,2-3% aplikovaného dusíku) při přídavku 10-1000 kg N a C.ha-1, což zhruba odpovídá odhadované roční produkci N2O z půdy neovlivněné přídavky. Emise N2O byly velmi heterogenní, což ilustrují velké rozdíly mezi jednotlivými komorami, a proměnlivé v čase. Průběh emisí souvisel s dobou měřění během dne a noci, a tedy velmi pravděpodobně s průběhem teplot vzduchu a svrchní vrstvy půdy; maximální emise byly však vždy změřeny 6 h po přídavku živin.
|
host ::
RSS.