|
|
Research and education at astronomical institutes of the Czech and German universities in Prague in years 1882-1945
Hyklová, Petra ; Šolc, Martin (vedoucí práce) ; Randa, Miroslav (oponent) ; Wolfschmidt, Gudrun (oponent)
Tématem předložené práce je vývoj astronomických institucí na univerzitách v českých zemích v letech 1882-1945. V tomto období kulminovalo české národní obrození a narůstal význam vznikající české vědy, což mělo za následek rozdělení tří českých unverzit do českých a německých institucí. Následně se definitivně rozdělily česká a německá astronomická komunita a nadále se vyvíjely odděleně. Tato práce zkoumá souvislosti a návaznosti vývoje a tradic výuky a výzkumu v obou komunitách, jejich vzájemnou interakci a míru izolace. Součásti práce jsou biografie velkých astronomických přístrojů a kolektivní biografie studentů Filozofické, resp. Přírodovědecké fakulty, kteří si zapisovali přednášky z astronomie. Výstupem práce je prohloubení poznání v oblasti historie české profesionální astronomie.
|
|
| |
|
|
Astronomický výzkum na Karlově univerzitě v Praze od roku 1882 do současnosti
Hyklová, Petra ; Šolc, Martin (vedoucí práce)
Ferdinandova byla v roce 1882 rozdělena na českou a německou část. Obě č l vyvíjely nezávisle na sobě. Astronomicky ustav německé univerzity v letech 1913 řídil Ladislaus Weinek, autor prvního atlasu Měsíce, v letech 1938 E. F. Freundlich, přítel Alberta Einsteina a první ředitel Einsteinova Německé univerzita zrušena. Česky astronomicky Po Seydlerově smrti převzal 1934 řídil Vanýsek. Statni hvězdárnu, která od roku 1918 vystupov vědecky ustav, řídil v letech 1920 František Link. Statni hvězdárna včetně observatoře v Ondřejově se stala v roce 1954 Astronomickým ústavem ČSAV.
|
|
|
Astronomický výzkum na Karlově univerzitě v Praze od roku 1882 do současnosti
Hyklová, Petra ; Šolc, Martin (vedoucí práce)
Ferdinandova byla v roce 1882 rozdělena na českou a německou část. Obě č l vyvíjely nezávisle na sobě. Astronomicky ustav německé univerzity v letech 1913 řídil Ladislaus Weinek, autor prvního atlasu Měsíce, v letech 1938 E. F. Freundlich, přítel Alberta Einsteina a první ředitel Einsteinova Německé univerzita zrušena. Česky astronomicky Po Seydlerově smrti převzal 1934 řídil Vanýsek. Statni hvězdárnu, která od roku 1918 vystupov vědecky ustav, řídil v letech 1920 František Link. Statni hvězdárna včetně observatoře v Ondřejově se stala v roce 1954 Astronomickým ústavem ČSAV.
|
|
|
Astronomický výzkum na Karlově univerzitě v Praze od roku 1882 do současnosti
Hyklová, Petra ; Šolc, Martin (vedoucí práce) ; Drozd, Zdeněk (oponent)
Univerzita Karlo -Ferdinandova byla v roce 1882 rozdělena na českou a německou část. Obě části se dál vyvíjely nezávisle na sobě. Astronomický ústav německé univerzity v letech 1883-1913 řídil Ladislaus Weinek, autor prvního atlasu Měsíce, v letech 1918 -1930 Adalbert Prey a 1936 -1938 E. F. Freundlich, přítel Alberta Einsteina a první ředitel Einsteinova institutu v Postupimi a za okupace v letech 1939- 1945 Werner Schaub. V roce 1945 byla Německé univerzita zrušena. Český astronomický ústav založil v roce 1887 August Seydler. Po Seydlerově smrti převzal ústav v roce 1892 Gustav Gruss. V letech 1919 -1934 řídil ústav Vladimír V. Heinrich, v letech 1953 -1967 Josef M. Mohr a v letech 1970 -1990 Vladimír Vanýsek. Státní hvězdárnu, která od roku 1918 vystupovala jako samostatný vědecký ústav, řídil v letech 1920- 1938 František Nušl, v letech 1938 -1948 Otto Seydl a v letech 1948 -1952 František Link. Státní hvězdárna včetně observatoře v Ondřejově se stala v roce 1954 Astronomickým ústavem ČSAV.
|
|
| |
host ::
RSS.