|
|
Horníci jako profese na pozadí ostravského regionu.
Hybešová, Kateřina ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce mapuje vývoj hornictví a hornických kolonií v ostravském regionu a zabývá se také interpretací rozhovorů s horníky vykonávajícími své povolání v ostravsko-karvinském revíru v letech 1950 až 1994. Soustředí se nejen na zmapování vývoje prostředí a podmínek hornictví v ostravském regionu, ale především na důvody a motivaci pro výběr fyzicky a psychicky náročného a často životu nebezpečného povolání, jakým hornictví je. Práce je řešena induktivní metodou, kdy procesy na úrovni jednotlivců vztahuji na širší skupiny. Takovéto zpracování mi vedle tradičních písemných pramenů umožňuje zpracování, tedy analýza a interpretace rozhovorů s pamětníky. Zjištěním práce je skutečnost, že existují tři hlavní motivy pro výběr hornického povolání, kterými jsou rodinný kontext a tradice, možnost nezúčastnit se povinného dvouletého vojenského výcviku a v neposlední řadě také nadstandardní finanční ohodnocení a materiální zajištění, které s sebou hornické povolání nese. Práce mimo jiné nabízí další z pohledů na to, jak žil dělník v socialistickém Československu.
|
|
|
Horníci jako profese na pozadí ostravského regionu.
Hybešová, Kateřina ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce mapuje vývoj hornictví a hornických kolonií v ostravském regionu a zabývá se také interpretací rozhovorů s horníky vykonávajícími své povolání v ostravsko-karvinském revíru v letech 1950 až 1994. Soustředí se nejen na zmapování vývoje prostředí a podmínek hornictví v ostravském regionu, ale především na důvody a motivaci pro výběr fyzicky a psychicky náročného a často životu nebezpečného povolání, jakým hornictví je. Práce je řešena induktivní metodou, kdy procesy na úrovni jednotlivců vztahuji na širší skupiny. Takovéto zpracování mi vedle tradičních písemných pramenů umožňuje zpracování, tedy analýza a interpretace rozhovorů s pamětníky. Zjištěním práce je skutečnost, že existují tři hlavní motivy pro výběr hornického povolání, kterými jsou rodinný kontext a tradice, možnost nezúčastnit se povinného dvouletého vojenského výcviku a v neposlední řadě také nadstandardní finanční ohodnocení a materiální zajištění, které s sebou hornické povolání nese. Práce mimo jiné nabízí další z pohledů na to, jak žil dělník v socialistickém Československu.
|
|
|
Mediální obraz komunistického režimu v porevolučním denním tisku
Hybešová, Kateřina ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Práce se zabývá mediálním obrazem komunistického režimu ve vybraných denících v raném období po listopadu 1989. Analýza se soustředí na zpravodajské články publikované na druhé straně deníku Mladá Fronta v období od 1. ledna 1990 do prvních svobodných voleb téhož roku a na články publikované na druhé straně deníku Mladá Fronta Dnes v období od 1. ledna do červnových voleb roku 1992. Vybranou metodou je prvotní kvantitativní obsahová analýza, zkoumající soubor článků vybraných podle konkrétních klíčových slov, která slouží především k přesnému výběru typických článků pro následnou analýzu sémiotickou, tedy kvalitativní, kterou se snažím na základě denotativního a konotativního rozboru co nejpřesněji přiblížit zkoumaný mediální obraz. Jako teoretická východiska pro tuto práci popisuji vliv médií na sociální realitu, uvádím základní zásady zpravodajství a popisuji historický kontext jak zkoumané doby, tedy období komunismu, tak i vybraných deníků.
|
host ::
RSS.