|
|
Vyšetření významu peptidů regulujících příjem potravy a nutriční stav u dětí a adolescentů
Bronský, Jiří ; Průša, Richard (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Hyánek, Josef (oponent)
Úvod: Regulace příjmu potravy a nutričního stavu je komplexní děj zprostředkovaný vzájemnou souhrou řady regulačních peptidů centrálního nervového systému, gastrointestinálního traktu a tukové tkáně. Tyto systémy jsou propojeny zpětnými vazbami, které informují o příjmu potravy a množství energetických zásob v organismu. Porucha v některé z těchto oblastí může vést ke změně nutričního stavu organismu. Metody: Radioimunoanalýzou byly stanoveny plazmatické hladiny orexinu A, celkového ghrelinu a sérové hladiny leptinu a enzymovou imunoanalýzou byly stanoveny sérové hladiny adiponektinu u zdravých jedinců a u dětských pacientů s obezitou, mentální anorexií, Crohnovou nemocí a celiakální sprue a byl popsán vliv nutriční intervence na tyto hladiny. Dále byl zhodnocen vztah jednotlivých regulačních peptidů k základním biochemickým a antropometrickým ukazatelům nutričního stavu. Metodou enzymové imunoanalýzy s imunofluorescenční detekcí jsme stanovili plazmatické hladiny celkového a neredukovaného amylinu u dospělých pacientů s osteoporózou, diabetem II. typu a u kontrolní skupiny. Výsledky: Během redukce tělesné hmotnosti u dětských a adolescentních pacientů s obezitou došlo ke statisticky významným změnám plazmatických hladin orexinu A a celkového ghrelinu, zatímco sérové hladiny adiponektinu se významně...
|
|
|
Studium mitochondriální ultrastruktury a funkcí u vybraných mitochondriálních a lysosomálních střádacích chorob
Kostková, Olga ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Šmíd, František (oponent) ; Hyánek, Josef (oponent)
Disertační práce byla vypracována v Laboratoři pro studium mitochondriálních poruch, Kliniky dětského a dorostového lékařství, 1. LF UK v Praze a ve spolupráci s Ústavem dědičných metabolických poruch, 1. LF UK v Praze. Práce vychází z dlouhodobého zaměření pracoviště na studium mitochondriálních onemocnění a spojuje problematiku primárně mitochondriálních onemocnění a sekundárních mitochondriálních poruch u vybraných lysosomálních střádacích onemocnění. Mitochondriální onemocnění představují skupinu závažných onemocnění s nástupem od novorozeneckého věku až do dospělosti a u většiny pacientů mají velmi vážný průběh. Mitochondrie jsou hlavním producentem energie v savčí buňce a poruchy systému OXPHOS mají zásadní dopady především na tkáně s vysokou energetickou náročností. Obdobný fenotyp je společný i pro řadu lysosomálních střádacích onemocnění. I při známé molekulární podstatě mitochondriálních i lysosomálních onemocnění je stále obtížné odhadnout klinický průběh onemocnění i prognózu. Funkce mitochondrií se neomezuje pouze na produkci energie, ale hraje i významnou úlohu ve spouštění apoptózy, v produkci volných radikálů, je významným místem vápníkového metabolismu a poškozené mitochondrie se stávají cílem autofagie kontrolované lysosomy. Naše výsledky umožňují: 1. lépe porozumět tkáňově specifickému...
|
|
|
Koncentrace plazmatického cysteinu ve fyziologickém těhotenství a těhotenství s následným rozvojem preeklampsie
Belošovičová, Hana ; Calda, Pavel (vedoucí práce) ; Hyánek, Josef (oponent) ; Kvasnička, Jan (oponent)
Souhrn Cíl: Stanovit hladiny celkového plazmatického cysteinu, homocysteinu, cysteinylglycinu a glutathionu u normotenzních primigravid ve druhém a třetím trimestru a porovnat je s hladinami u těhotných s následným rozvojem preeklampsie. Metodika: Do studie bylo zařazeno 65 zdravých primipar. U každé těhotené byl nabrán vzorek krve v 19.-21. a 30.-32. týdnu těhotenství. Hladiny celkového plazmatického cysteinu, homocysteinu, cysteinylglycinu a glutathionu byly stanoveny HPLC metodou. Hladiny aminothiolů v druhém a třetím trimestru byly porovnány pomocí párového t testu. Hladiny cysteinu u těhotných byly porovnány s hladinami cysteinu u kontrolního souboru netěhotných žen. Výsledky: Hladina celkového plazmatického cysteinu u normotenzních těhotných byla signifikantně nižší ve třetím trimestru v porovnání strimestrem druhým (medián 176.1 |amol/l [163.0, 189.4] versus 187.4 |amol/l [178.7, 205.2], P < 0.001). Hladiny ostatních aminothiolů se nelišily. U třech z 65 těhotných došlo k rozvoji mírné preeklampsie. Hodnoty t-Cys ve třetím trimestru u těhotných s následným rozvojem preeklampsie vykazovaly nárůst nebo menší pokles než u normotenzních těhotných. Závěr: Celkový plazmatický cystein je signifikantně nižší ve třetím trimestru než v trimestru druhém. Tento pokles je pravděpodobně dán spotřebou cysteinu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Biochemical and molecular studies of cytochrome c oxidase and ATP synthase deficiencies
Fornůsková, Daniela ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Hyánek, Josef (oponent) ; Stiborová, Marie (oponent)
Mgr. Daniela Fornůsková Disertační práce Studium poruch cytochrom c oxidasy a ATP synthasy na biochemické a molekulární úrovni ABSTRAKT Savčí organismus je plně závislý na systému oxidativní fosforylace (OXPHOS) jako hlavním zdroji produkce energie (ATP) v buňce. Poruchy OXPHOS mohou být způsobeny mutacemi v genech kódovaných mitochondriální DNA nebo jadernou DNA. Část výzkumné práce je zaměřena na roli raně a pozdně se asemblujících, jaderně kódovaných, strukturních podjednotek cytochrom c oxidasy (CcO) a Oxa1l, lidského homologu kvasinkové mitochondriální Oxa1 translokasy, v biogenezi cytochrom c oxidasy a její funkci s využitím stabilní RNA interference COX4, COX5A, COX6A1 a OXA1L a ektopické exprese epitopově značených podjednotek Cox6a, Cox7a a Cox7b v buněčné linii HEK (lidské embryonální ledviny)-293. Naše výsledky ukazují, že zatímco podjednotky Cox4 a Cox5a jsou nezbytné pro asemblaci funkčního komplexu CcO, Cox6a podjednotka je důležitá pro její stabilitu. V buňkách se sníženou expresí OXA1L byla překvapivě zjištěna normální aktivita i hladina holoenzymu CcO, přestože inaktivace OXA1 u kvasinek vyvolá kompletní ztrátu aktivity CcO. Při studiu poruch OXPHOS v izolovaných mitochondriích kosterního svalu, srdce, jater a frontálního kortexu získaných od pacientů s Leigh syndromem (mtDNA mutace...
|
|
|
Pokročilá lipidomika u vybraných klinických stavů.
Staňková, Barbora ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Hyánek, Josef (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Poruchy metabolismu lipidů jsou rizikovými faktory kardiovaskulárních, metabolických a nefrologických onemocnění i některých nádorů. Pro snížení kardiovaskulární mortality a zlepšení prognózy těchto pacientů se v současnosti věnuje značné úsilí studiu nových rizikových faktorů a surogátních markerů patogeneze těchto chorob. Cílem disertační práce bylo podat ucelený přehled o lipidové problematice, o vlastnostech, funkci a metabolismu lipidů za fyziologických a různých patologických stavů a o možnosti využití vybraných lipidových parametrů v diagnostice těchto patologických stavů. Vybrané lipidové parametry byly sledovány v několika různých studiích zaměřených na konkrétní patologickou jednotku. Kromě konvenčních lipidových parametrů bylo sledováno zastoupení mastných kyselin, a to u zdravých kontrol a dále u pacientů s metabolickým syndromem, chronickou pankreatitidou a karcinomem pankreatu. Markery oxidačního stresu (oxidačně modifikované LDL a konjugované dieny v precipitovaných LDL) a aktivita paraoxonasy 1 byly opět měřeny u zdravých kontrol, u osob s metabolickým syndromem, u probandů s různou koncentrací apoB-48 a u pacientů s chronickou pankreatitidou a karcinomem pankreatu. Stanovení subfrakcí částic LDL bylo provedeno u zdravých kontrol, pacientů s konečným stádiem onemocnění ledvin a u...
|
|
| |
|
|
Biochemical and molecular studies of cytochrome c oxidase and ATP synthase deficiencies
Fornůsková, Daniela ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Hyánek, Josef (oponent) ; Stiborová, Marie (oponent)
Mgr. Daniela Fornůsková Disertační práce Studium poruch cytochrom c oxidasy a ATP synthasy na biochemické a molekulární úrovni ABSTRAKT Savčí organismus je plně závislý na systému oxidativní fosforylace (OXPHOS) jako hlavním zdroji produkce energie (ATP) v buňce. Poruchy OXPHOS mohou být způsobeny mutacemi v genech kódovaných mitochondriální DNA nebo jadernou DNA. Část výzkumné práce je zaměřena na roli raně a pozdně se asemblujících, jaderně kódovaných, strukturních podjednotek cytochrom c oxidasy (CcO) a Oxa1l, lidského homologu kvasinkové mitochondriální Oxa1 translokasy, v biogenezi cytochrom c oxidasy a její funkci s využitím stabilní RNA interference COX4, COX5A, COX6A1 a OXA1L a ektopické exprese epitopově značených podjednotek Cox6a, Cox7a a Cox7b v buněčné linii HEK (lidské embryonální ledviny)-293. Naše výsledky ukazují, že zatímco podjednotky Cox4 a Cox5a jsou nezbytné pro asemblaci funkčního komplexu CcO, Cox6a podjednotka je důležitá pro její stabilitu. V buňkách se sníženou expresí OXA1L byla překvapivě zjištěna normální aktivita i hladina holoenzymu CcO, přestože inaktivace OXA1 u kvasinek vyvolá kompletní ztrátu aktivity CcO. Při studiu poruch OXPHOS v izolovaných mitochondriích kosterního svalu, srdce, jater a frontálního kortexu získaných od pacientů s Leigh syndromem (mtDNA mutace...
|
|
|
Koncentrace plazmatického cysteinu ve fyziologickém těhotenství a těhotenství s následným rozvojem preeklampsie
Belošovičová, Hana ; Calda, Pavel (vedoucí práce) ; Hyánek, Josef (oponent) ; Kvasnička, Jan (oponent)
Souhrn Cíl: Stanovit hladiny celkového plazmatického cysteinu, homocysteinu, cysteinylglycinu a glutathionu u normotenzních primigravid ve druhém a třetím trimestru a porovnat je s hladinami u těhotných s následným rozvojem preeklampsie. Metodika: Do studie bylo zařazeno 65 zdravých primipar. U každé těhotené byl nabrán vzorek krve v 19.-21. a 30.-32. týdnu těhotenství. Hladiny celkového plazmatického cysteinu, homocysteinu, cysteinylglycinu a glutathionu byly stanoveny HPLC metodou. Hladiny aminothiolů v druhém a třetím trimestru byly porovnány pomocí párového t testu. Hladiny cysteinu u těhotných byly porovnány s hladinami cysteinu u kontrolního souboru netěhotných žen. Výsledky: Hladina celkového plazmatického cysteinu u normotenzních těhotných byla signifikantně nižší ve třetím trimestru v porovnání strimestrem druhým (medián 176.1 |amol/l [163.0, 189.4] versus 187.4 |amol/l [178.7, 205.2], P < 0.001). Hladiny ostatních aminothiolů se nelišily. U třech z 65 těhotných došlo k rozvoji mírné preeklampsie. Hodnoty t-Cys ve třetím trimestru u těhotných s následným rozvojem preeklampsie vykazovaly nárůst nebo menší pokles než u normotenzních těhotných. Závěr: Celkový plazmatický cystein je signifikantně nižší ve třetím trimestru než v trimestru druhém. Tento pokles je pravděpodobně dán spotřebou cysteinu...
|
host ::
RSS.