|
|
Úloha adrenergního systému v genetické hypertenzi
Loučková, Anna ; Kadlecová, Michaela (vedoucí práce) ; Husková, Zuzana (oponent)
Adrenergní systém hraje významnou roli v regulaci krevního tlaku. U spontánně hypertenzního potkana, nejvíce studovaného modelu esenciální hypertenze, je mnoho součástí adrenergního systému změněno. Změny v úrovni exprese některého z enzymů biosyntetické dráhy katecholaminů nebo některého podtypu adrenergních receptorů by mohly být jednou z příčin vzniku hypertenze. V této práci byla měřena exprese genů adrenergního systému v nadledvině, kůře ledvin a dřeni ledvin u třináctitýdenních spontánně hypertenzních (SHR), Wistar-Kyoto a Brown Norway potkanů. V nadledvině SHR byla snížená exprese všech enzymů biosyntetické dráhy katecholaminů (tyrosinhydroxylasy, DOPA-dekarboxylasy, dopamin-β-hydroxylasy a fenyletanolamin-N-metyltransferasy) a téměř všech podtypů adrenergních receptorů (kromě Adra1a a Adra1d). Toto celkové snížení exprese v nadledvině SHR naznačuje, že alespoň část regulace exprese genů adrenergního systému je společná. Mechanismem útlumu exprese u SHR může být zpětná vazba přes adrenergní receptory stimulované vysokou plasmatickou koncentrací noradrenalinu. V ledvině SHR nebyl zjištěn rozdíl v expresi většiny podtypů adrenergních receptorů s výjimkou Adrb1 a Adra2c, jejichž exprese byla zvýšená. Tento rozdíl v expresi je spíše důsledkem nebo průvodním jevem než příčinou vzniku hypertenze.
|
|
|
Úloha sukcinátu v ischemické toleranci srdce potkanů
Kordač, Petr ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Husková, Zuzana (oponent)
Sukcinát je jedním z meziproduktů Krebsova cyklu u kterého se v posledních letech ukazuje, že zasahuje i do množství buněčných dějů, z nichž některé ovlivňují odolnost srdce k ischemicko-reperfuznímu poškození. Cílem této práce bylo objasnit vliv extracelulárně podávaného sukcinátu v ischemické toleranci srdce u laboratorního potkana. Odolnost srdce k akutní ischemii (velikost infarktu a výskyt a závažnost ischemických a reperfuzních arytmií) byla analyzována za použití metody izolovaného perfundovaného srdce dle Langendorfa za konstantního průtoku s akutním podáváním sukcinátu. Lokální ischemie srdce byla navozena podvazem sestupné větve levé koronární arterie. Akutní podávání 1 mM sukcinátu před 60minutovou ischemií nebo jen před reperfuzí mělo příznivý vliv na snížení rozsahu infarktu myokardu o 25-30 % oproti kontrolní skupině. Zároveň však zvýšilo výskyt i závažnosti ischemických a reperfuzních arytmií. Klíčová slova: Sukcinát, srdce, potkan, infarkt myokardu, komorové arytmie
|
|
| |
|
| |
|
|
Úloha adrenergního systému v genetické hypertenzi
Loučková, Anna ; Kadlecová, Michaela (vedoucí práce) ; Husková, Zuzana (oponent)
Adrenergní systém hraje významnou roli v regulaci krevního tlaku. U spontánně hypertenzního potkana, nejvíce studovaného modelu esenciální hypertenze, je mnoho součástí adrenergního systému změněno. Změny v úrovni exprese některého z enzymů biosyntetické dráhy katecholaminů nebo některého podtypu adrenergních receptorů by mohly být jednou z příčin vzniku hypertenze. V této práci byla měřena exprese genů adrenergního systému v nadledvině, kůře ledvin a dřeni ledvin u třináctitýdenních spontánně hypertenzních (SHR), Wistar-Kyoto a Brown Norway potkanů. V nadledvině SHR byla snížená exprese všech enzymů biosyntetické dráhy katecholaminů (tyrosinhydroxylasy, DOPA-dekarboxylasy, dopamin-β-hydroxylasy a fenyletanolamin-N-metyltransferasy) a téměř všech podtypů adrenergních receptorů (kromě Adra1a a Adra1d). Toto celkové snížení exprese v nadledvině SHR naznačuje, že alespoň část regulace exprese genů adrenergního systému je společná. Mechanismem útlumu exprese u SHR může být zpětná vazba přes adrenergní receptory stimulované vysokou plasmatickou koncentrací noradrenalinu. V ledvině SHR nebyl zjištěn rozdíl v expresi většiny podtypů adrenergních receptorů s výjimkou Adrb1 a Adra2c, jejichž exprese byla zvýšená. Tento rozdíl v expresi je spíše důsledkem nebo průvodním jevem než příčinou vzniku hypertenze.
|
|
|
L-serine induced effects on blood pressure in normotensive and hypertensive rats: the influence of anesthesia
Bencze, Michal ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Husková, Zuzana (oponent)
Anestetika výrazně ovlivňují respirační a kardiovaskulární soustavu. Naše pokusy ukázaly, že různá aneststetika působí na jednotlivé komponenty regulující krevní tlak odlišně. Úloha jednotlivých systémů regulujících krevní tlak byla určena pomocí selektivních inhibitorů - sympatický nervový systém byl zablokován pomocí pentolinia (periferní gangliová blokáda), renin-angiotenzinový systém pomocí captoprilu (inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu) a produkce oxidu dusnatého pomocí L-NAME (inhibice syntázy oxidu dusnatého). Jednotlivé komponenty regulující krevní tlak u normotenzních Wistar potkanů a spontánně hypertenzních potkanů byli porovnané se čtyřmi skupinami potkanů anestezovaných pentobarbitalem, ketaminem-xylazinem, chloralozou-uretanem a izofluranem. Každé z použitých anestetik způsobilo odlišné hemodynamické změny. Pro potřeby měření za podmínek co nejpodobnějších bdělému stavu, pentobarbitalová anestézie se jeví jako nejvhodnejší. L-serinem-indukované účinky na krevní tlak představují odpověď zprostředkovanou endoteliálním hyperpolarizačním faktorem, což je na endotelu závislá regulace cévního tonu, která je nezávislá na produkci oxidu dusnatého a prostacyklinu. Výrazné účinky L-serinu byly prokázány u NO-deficientní hypertenze. Naše výsledky ukázaly jeho zvýšené účinky u Dahlových potkanů s...
|
|
|
Úloha intrarenálního renin-angiotenzinového systému v rozvoji hypertenze u Ren-2 transgenních potkanů
Husková, Zuzana ; Červenka, Luděk (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Tesař, Vladimír (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Historie renin-angiotenzinového systému (RAS) sahá až do 19. století. Za nejúčinnější složku RAS je stále považován ANG II. Tento oktapeptid hraje důležitou roli v kontrole objemu tělních tekutin, v regulaci krevního tlaku a v kardiovaskulárním remodelingu prostřednictvím přímých účinků na syntézu proteinů, na buněčný růst a diferenciaci buněk, na indukci růst-podporujících genů a na utlumení syntézy kyslíkových radikálů, prostanoidů či cytokinů. Hlavním cílem této dizertační práce bylo zjistit, jakou úlohu hraje interakce mezi systémovým a intrarenálním RAS v rozvoji hypertenze. Vycházeli jsme z následující hypotézy: u transgenních potkanů dochází v období rozvoje hypertenze k urychlené intrarenální tvorbě ANG II, která není následována přiměřeným útlumem exprese AT1 receptorů v renálním řečišti a v oblasti tubulárního systému ledvin. Kombinace těchto dvou faktorů je odpovědná za zvýšenou renální vaskulární rezistenci, zvýšenou tubulární reabsorpci sodíku a celkové zhoršení funkce tlakově-natriuretického mechanismu ledvin a následný rozvoj hypertenze. Celá práce je rozdělena do několika kapitol. První část je zaměřena na klasický RAS, na jeho známé i nově objevené hlavní složky a na jednotlivé lokální tkáňové RAS. Hlavním tématem druhé části jsou zvířecí modely hypertenze. Jsou zde popsány čtyři modely...
|
host ::
RSS.