|
|
Ironie hovoří aneb jak zobrazit skřítka s kloboukem, jenž ho činí neviditelným. Ironie v první kapitole prvního dílu Kierkegaardova spisu O pojmu ironie se stálým zřetelem k Sókratovi
Marková, Kateřina ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá ironií v textu Umožnění tohoto chápání - první kapitole prvního dílu disertace Sorena Kierkegaarda O pojmu ironie se stálým zřetelem k Sókratovi. Diplomová práce má dvě části. První část je příspěvkem do odborné diskuse na téma ironie u Kierkegaarda. Je ironickou interpretací uvedeného textu a zachycuje a popisuje způsob, jakým v něm Kierkegaard znázorňuje ironii. Prostřednictvím analýzy nesouladu mezi deklarovaným záměrem Umožnění tohoto chápání a faktickou realizací tohoto záměru dospívá první část diplomové práce k závěru, že třebaže znázornění ironie není jako záměr textu deklarováno, fakticky jeho záměrem je. Právě prostřednictvím této analýzy se ukáže, jak Kierkegaard v textu ironii znázorňuje. První část diplomové práce tak zároveň ukazuje, že v Umožnění tohoto chápání využívá Kierkegaard nepřímé sdělení. Druhá část diplomové práce je příspěvkem na pole literatury: tvoří ji český prvopřeklad Umožnění tohoto chápání, který ilustruje výklady první části.
|
|
|
Stopy italské renesance v díle Trpaslík Pära Lagerkvista
Mrva, Jan ; Stahr, Radka (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá románem Trpaslík švédského spisovatele Pära Lagerkvista. Román vydaný v roce 1944 se řadí mezi významná díla tzv. mobilizační literatury, která reflektuje politicko-sociální situaci Evropy v období 2. světové války. Lagerkvist do Trpaslíka nicméně zakomponoval mnohé odkazy na renesanční Itálii, na které se v této práci soustředíme. V první části je nastíněna autorova tvorba, a především motiv konfliktu dobra a zla, který je pro Lagerkvista napříč celou jeho tvorbou stěžejní. Následně v práci představujeme definici renesance na základě poznatků Jacoba Burckhardta a Václava Černého, které jsou využity při analýze renesančních odkazu v literárním prostoru, čase a také v případě vybraných románových postav. Cílem práce je ukázat, že román Trpaslík lze číst z několika perspektiv: na jedné straně představuje příspěvek k mobilizační literatuře, na straně druhé můžeme na dílo nahlížet jako na historický román plný faktografických údajů odkazujících právě na renesanční Itálii. Klíčová slova Pär Lagerkvist, Trpaslík, renesance, mobilizační literatura, švédská literatura
|
|
|
Analysis of narrative techniques in the novel Barabáš by Pär Lagerkvist and their employment in the articualation of the philosophy of existentialism
Michtalíková, Katarína ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Anotácia Bakalárska práca sa zameriava na problematiku naratívnych techník v románe Barabáš (Barabbas) od Pära Lagerkvista vydanom roku 1950. Prvým cieľom práce je naratívne techniky analyzovať a na základe tejto dôkladnej analýzy je druhým cieľom práce zistiť, či a do akej miery sa podieľajú na celkovom vyznení románu; konkrétne ako sa tieto techniky podieľajú na stvárnení ideí filozofie exis- tencie, ktorú Lagerkvist preukázateľne recipoval a ktorej niektoré tézy do románu Barabáš vtelil, ako sa na tom zhoduje valná časť sekundárnej literatúry, ktorá je o románe napísaná. Naratívne techniky sa teda pokúsime interpretovať v rámci myšlienok filozofie existencializmu. Pri analýze rozprávač- skej situácie sa budeme opierať o teóriu a terminológiu naratológie Franza Karla Stanzela. Výsledky analýzy porovnáme s rôznymi filozofiami existencializmu.
|
|
| |
|
|
Otázka identity v románu Johana Borgena "Jeg"
Zoubková, Eliška ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá otázku identity v románu "Jeg" norského spisovatele Johana Borgena. Pojednány jsou jednotlivé aspekty rozpadu identity hlavní postavy a jejich vzájemné souvislosti. Mezi tyto aspekty patří například problematika autentičnosti, viny, jednání a útěku. Práce rovněž rozebírá formální výstavbu textu s ohledem na existenciální tematiku díla. V závěru je Borgenovo ztvárnění identity v "Jeg" srovnáno s Procesem Franze Kafky.
|
|
|
Ancestry and religiousness - the main theme of Sven Lidman's novels
Gabrielová, Anna ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Tematern diplomove praee j eromanove dilo v Ceehaeh praktieky zeela neznameho spisovatele a kazatele Svena Lidrnana (1882 1960) 79 Z eelkem sedmi autorovyeh romanu r vyehazejieieh mezi lety 1910 a 1920 r tvori prvnieh pet eyklus o sleehtiekem rode Silfversthlu. Vromanovem dile se ve stale vetsi mire dostava ke slovu nabozenska problematika jakozto odraz postupujiei osobnostni promeny samotneho autora r ktera vreholi jeho konverzi v roee 1917. Po tomto prelomu dokoncuje Lidman svuj dnes nejviee eeneny roman Dum se s t a rym i slecnami (Huset med de gamla fröknarna r 1918) a roman Jako ohnem (Ssom genom eld) z roku 1920 jeho beletristiekou drahu uzavira. Obe dila projevuji j iz otevrenou nabozenskou tendenei a svym stylem mist y predznamenavaji autorovu pozdejsi kazatelskou drahu. Predehozi badani zabyvaj iei se Lidmanem ma az na vy j imky biografieky ci religionistieky eharakteri podrobna literarnevedna analyza jeho romanoveho dila zeela ehybi. Z tohoto duvodu jsem ve sve praei zvolila pomerne siroky uhel pohledu poj imaj iei toto dilo jako jeden eelek. Jelikoz se vetsina predehoziho bdani zabyva predevsim prubehem a dusledky autorovy konverze r chtela jsem se naopak soustredit na konstantni aspekt y Lidmanovy romanove tvorby a pokusit se nalezt a definovat j ej i ustredni tema a myslenku.
|
|
|
Opakování jako výrazový prostředek v dramatech Jona Fosseho
Maxová, Pavla ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu opakování v dramatech norského spisovatele Jona Fosseho. Princip opakování je uchopen v širších souvislostech, které odhalují, že opakování v těchto textech není jen zdobnou estetickou figurou, ale hloubkovou strukturou, která se promítá do všech složek díla. Projevuje se na různých úrovních, od roviny grafickozvukové po kompoziční, přesahuje i hranice jednotlivých děl. Jako materiál pro praktickou analýzu posloužilo drama Ein sommars dag, které bylo zkoumáno v kontextu Fosseho kompletní dramatické produkce.
|
|
|
Categories language and its future implementation is an interesting view of the Danish
Haušildová, Kateřina ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Gammelgaard, Karen (oponent) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Cilem teto pnice je podat uceleny pohled na kategorii budoucnosti a jeji jazykovou realizaci ve skandinavskych jazycich. V prvni casti disertace, ktera se zabYva filozofickym pojetim kategorie budoucnosti, vytvafim s vychodiskem v jedne ze dvou stezejnich teorii o metafyzice casu, dynamicke A-teorii, intuitivni a z lingvistickeho hlediska relevantni model casu, ktery je na rozdil od tradicnich modelu schopen postihnout temporaini asymetrii charakteristickou pro radu evropskych i mimoevropskych jazyku. Misto tradieni easove pfimky je budoucnost v tomto modelu znazornena jako rozvetveny system potencialnich sledu udalosti, z nichZ nektere jsou pravdepodobnejsi nez jine. Druh east prace je venovana popisu budoucich konstrukci v danstine, norstine a svedstine, tedy jazycich naldejicich k takzvane oblasti bez futura v severni Evrope (jf. Dahl 2000). Konstrukce jsou zde pojednany systematicky podle zpusobu jejich gramatikalizace z lexikalnich prostredku vyjadfujicich modalitu, ze sloves pohybu nebo z gramatickych ryrazu oznaeujicich aspekt. Za ustredni typy gramatickych prostredku pro vyjadreni budoucnosti jsou ve skandinavskych jazycich povaZovany konstrukce s modalnimi slovesy vil a skal (danstina a norstina), ska (svedstina), de-venitivni konstrukce s kommer til at (danstina), kommer til (norstina) a kommer...
|
|
| |
|
|
Kolektivní román v dánské literatuře: pokus o definici literárního žánru na základě děl H.C. Brannera, H. Kirka, M.A. Hansena a H. Scherfiga
Neumannová, Tereza ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Kolektivní román je skandinávský literární žánr, který se hojně vyskytoval především ve třicátých letech dvacátého století. Hlavní postavou je skupina s minimálně jedním výrazným jednotícím prvkem, který zaručuje každodenní kontakt jednotlivých členů kolektivu a vytváří pevně semknuté společenství, jež je geograficky a časově jednoznačně vymezeno vůči svému okolí. Velikost uskupení není zpravidla větší než několik desítek osob. Autoři kolektivních románů zobrazují člověka jako sociální bytost a hlavním tématem se tak stává soudobá společnost a její problémy. Všechny kolektivní romány se tím či oním způsobem vyjadřují k myšlenkám kolektivismu a jeho možné realizaci v soudobé společnosti. Podle toho, zda spisovatelé zaujímají pozitivní nebo negativní postoj ke kolektivnímu způsobu života, rozlišujeme dva základní typy: kolektivní kolektivní román a antikolektivní kolektivní román. Typickými zástupci prvně jmenovaného typu jsou Kirkovy romány Rybáři nebo Nádeníci. Do druhé skupiny řadíme např. tato díla: Martin A. Hansen: Teď to vzdává, Hans Scherfig: Promeškané jaro, H. C. Branner: Hračky.
|
host ::
RSS.