|
|
Vzájemné ovlivňování angličtiny a druhého cizího jazyka a jejich vliv na jazykovou úroveň studentů na českých středních školách
Humhalová, Tereza ; Mikuláš, Martin (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohuslav (oponent)
Má diplomová práce se zabývá možnými dopady jazykového transferu mezi osvojenými jazyky Českého gymnazijního studenta, jmenovitě mezi jeho Anglickým jazykem a Německým či Francouzským jazykem, na jeho výkonnost v těchto jazycích. Diplomová práce byla napsána na pozadí Českého Vzdělávacího Systému. Systém Kurikulárních Dokumentů a s ním spojené dokumenty které předurčují studentův jazykový vývoj jsou představeny, přičemž jsou zdůrazněny jejich nejdůležitější důsledky pro vývoj studentova prvního a druhého cizího jazyka. Cizí jazyky, kterými se tato práce zejména zabývá, jmenovitě Anglický, Francouzský a Německý jazyk, jsou analyzovány z diachronického, synchronního a typologického hlediska, abych poukázala na jejich hlavní principy, podobnosti a rozdíly mezi nimi, které mohou být možným zdrojem jazykového transferu. Dále jsou představeny kognitivní procesy ovlivňující vývoj cizího a druhého cizího jazyka v kontextu Českého Vzdělávacího Systému a relevantní teorie, včetně proměnných, které určují do jisté míry vývoj těchto jazyků a mohou mít dopad na možné případy jazykového transferu. Hypotézy a výzkumné otázky plynoucí z teoretického výzkumu, na již míním najít odpovědi pomocí kvantitativně-kvalitativního výzkumu, jsou poté předloženy. Výzkum provedu na dvou gymnáziích, kde budu testovat studenty...
|
|
| |
|
|
Bezmembránové buněčné organely - funkce a metody studia
Bašta, Miroslav ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Humhalová, Tereza (oponent)
Bezmembránové organely, také nazývané jako biomolekulární kondenzáty nebo proteinové kapénky, jsou kapalné, sférické útvary tvořící se ve všech buněčných kompartmentech se složením jen o málo odlišným od svého okolí. Obsahují zpravidla stovky různých typů proteinů a nukleových kyselin a plní v buňce mnoho významných funkcí. Vznikají procesem zvaným fázová separace dvou kapalin, kdy se v roztoku vytvoří fázové rozhraní za účelem snížení celkové volné energie systému. Takový proces může být iniciován vnějším stresem, vnitřními procesy buňky nebo mutacemi v DNA. Existuje mnoho známých typů bezmembránových organel a každým rokem přibývají další. Jejich funkce zahrnují především lokalizaci jednotlivých makromolekul a biochemických reakcí s nimi spojených, regulaci biochemických reakcí a transport makromolekul v buňce. Tato práce představuje stručné shrnutí tématiky bezmembránových organel s několika konkrétními příklady a velmi stručně popisuje několik vybraných metod jejich studia.
|
|
|
Charakterizace proteinu SWIP, jednoho z členů WASH komplexu
Humhalová, Tereza ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Lánský, Zdeněk (oponent)
Komplex WASH reguluje dynamiku aktinové sítě na endozómech prostřednictvím aktivace komplexu Arp2/3, který nukleuje polymeraci větvených aktinových vláken. Pro správnou recyklaci řady důležitých transmembránových proteinů je komplex WASH nepostradatelný. Přestože obecná fyziologická funkce celého komplexu je známá, role jeho jednotlivých podjednotek stále ještě nejsou plně specifikovány. Tato práce se zabývá jednou z nich, proteinem SWIP. V hlence Dictyostelium discoideum je SWIP potřebný pro lokalizaci dalších podjednotek komplexu WASH na membrány váčků. Bodová mutace v proteinu SWIP způsobuje závažné neurodegenerativní onemocnění - autozomálně recesivní intelektuální poruchu (ARID). Z našich výsledků vyplývá, že zkrácení proteinu SWIP způsobuje jeho neschopnost vázat se do komplexu WASH, a že jeho C-koncová část je schopna lokalizovat na intracelulární váčky. Tato práce také ukazuje, že bodová mutace zapříčiňující ARID neovlivňuje schopnost vazby SWIPu do komplexu WASH, ani lokalizaci celého komplexu.
|
host ::
RSS.