Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Kompozitní indikátory: konstrukce, využití, interpretace
Hudrlíková, Lenka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Čadil, Jan (oponent) ; Hužvár, Miroslav (oponent)
Cílem disertační práce je poskytnout komplexní pohled na konstrukci, využití a interpretaci kompozitních indikátorů. V práci se zabývám metodami a technikami, které lze při tvorbě kompozitního indikátoru použít a které přispívají k transparentnímu řešení problému korelace mezi ukazateli a kompenzace hodnot ukazatelů. Právě transparentnost konstrukce kompozitního ukazatele je stěžejní podmínkou pro získání věrohodných výsledků a jejich správnou interpretaci. Práce je rozdělena na dvě části. První část práce je orientována teoreticky. Na začátku se zabývám adekvačním problémem a kvantifikací pojmů pomocí statistických ukazatelů. Následuje úvod do problematiky kompozitních indikátorů. Postupně se zabývám metodami normalizace dat, metodami pro určení vah a metodami agregace. Tyto tři kroky v rámci konstrukce považuji za stěžejní, a tedy tvoří jádro předkládané práce. Cílem práce je prozkoumat metody, jež mohou být použity při konstrukci KI, a to zejména z hlediska jejich provázanosti, jelikož normalizace, stanovení vah a agregace nejsou nezávislé. Druhá část práce se skládá ze dvou komplexních příkladů, na nichž jsou dosažené teoretické poznatky aplikovány a empiricky ověřeny. Na souboru ukazatelů Evropa 2020 jsem prozkoumala robustnost kompozitního ukazatele v závislosti na zvolené kombinaci způsobu normalizace, agregace a váhového schématu. Zatímco v prvním příkladu se věnuji porovnání jednotlivých metod, druhý příklad je zaměřen úzce na jednu metodu při použití kompozitního indikátoru pro hodnocení kvality vysokých škol. Metoda, již navrhuji, reaguje na kritiku současných systémů porovnání vysokých škol a zohledňuje různá specifika jednotlivých škol i další exogenní charakteristiky. Hlavní přínos práce spočívá v přispění k diskuzi o zlepšení konstrukce a celkové kvality kompozitních indikátorů včetně jejich interpretace. Závěr přináší několik poznatků, jež mohou být využity při praktické konstrukci kompozitních indikátorů i při interpretaci výsledných hodnot. Práce může zároveň sloužit jako teoretický základ pro další rozvoj metodologie konstrukce kompozitních indikátorů.
Konstrukce burzovních indexů v ČR a porovnání jejich vývoje
Hřebejk, Jan ; Hudrlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Cílem této práce je teoreticky popsat různé matematické metody konstrukce burzovních indexů, zhodnotit silné a slabé stránky jednotlivých přístupů a na závěr dát doporučení, kdy kterou metodu použít. Zvláštní důraz kladu na metody konstrukce indexů v České republice a jí blízkých zemích. Dále popisuji pravděpodobnostní rozdělení výnosů (koeficientů růstu, relativních přírůstků) a porovnat ho s vhodným teoretickým rozdělením (normální, log-normální). Má práce se dělí na tři hlavní kapitoly. V první podávám teoretický výklad všech možných výpočtů burzovních indexů, různé jejich transformace a vztahy mezi nimi. Teoretický výklad je doplněn názornými příklady. Druhá kapitola je zaměřena na specifika výpočtu indexu PX Pražské burzy. V poslední kapitole provádím porovnání přístupu českých a vhodně zvolených zahraničních tvůrců indexu.
Kompozitní indikátory životní úrovně
Pelikánová, Radka ; Hudrlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Kompozitní indikátory jsou v poslední době stále rozšířenějšími a používanějšími ukazateli. Co však stojí za jejich mohutným rozvojem? Dá se jejich výsledkům věřit? Jak lze s jejich pomocí změřit životní úroveň? Práce se zabývá těmito a dalšími otázkami spojenými s kompozitními indikátory. Její první část je věnována teoretickému popisu indikátorů a jejich konstrukci. Další část popisu vybraných indikátorů, které se snaží kvantifikovat právě životní úroveň. Třetí a zároveň poslední část bakalářské práce se zaměřuje na analýzu vybraných ukazatelů a jejich případnou korelaci s nejznámějším a doposud nejužívanějším ukazatelem životní úrovně obyvatelstva, tedy s HDP.
Masarykova universita a rozvoj statistiky v meziválečném období
Sedláčková, Andrea ; Závodský, Prokop (vedoucí práce) ; Hudrlíková, Lenka (oponent)
Cílem mé práce je, po shromáždění a prostudování dostupné literatury, popsat dlouhý a nelehký vývoj univerzit na Moravě, který vyústil ve vznik Masarykovy univerzity v Brně. Snažím se shrnout život a analyzovat dílo pěti významných osobností, které jsou úzce spjaty s historií Masarykovy univerzity a svou činností nemálo přispěly k rozvoji statistiky v meziválečném období.
Odhad kapitálových služeb v České republice
Hudrlíková, Lenka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Ondruš, Vítězslav (oponent)
Práce se zabývá významem implementace kapitálových služeb do systému národních účtů. Cílem práce je provést odhad kapitálových služeb pro skutečná data České republiky. Provedený výpočet je první takto rozsáhlý odhad kapitálových služeb, který byl pro skutečná data České republiky učiněn. Práce je rozdělena na tři části. V první části práce je vysvětlena podstata konceptu kapitálových služeb a uvedeny metody odhadu a možné způsoby výpočtu potřebných údajů. Ve druhé části jsou již provedeny vlastní výpočty odhadu kapitálových služeb při užití metodiky doporučované OECD, avšak při respektování určitých úprav, které lépe odpovídají národním podmínkám. Z důvodu velkého objemu údajů jsou všechny výpočty uvedeny v příloze. V textu práce je ilustrační příklad pro jedno odvětví ekonomické činnosti a pro ekonomiku jako celek. V poslední části se zabývám experimentálním propočtem odhadu dopadu kapitálových služeb na makroekonomické agregáty, zejména na hrubý domácí produkt. Další využití získaného odhadu kapitálových služeb je možné při odhadování multifaktorové produktivity. Jelikož kapitálové služby lze použít pro ohodnocení vstupu kapitálu.
Mzdy v České republice v souvislosti s dosaženým vzděláním
Hudrlíková, Lenka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Mazouch, Petr (oponent)
Cílem práce je analyzovat mzdy v České republice v souvislosti s nejvyšším dosaženým vzděláním. Práce zahrnuje různé analytické pohledy na mzdy a dosažené vzdělání podle různých charakteristik. Vzdělání považuji za možný faktor zvýšení mezd. Podstatný vliv na rozhodování jedince o tom, zda bude investovat do získání dalšího, vyššího stupně vzdělání, mohou mít mzdové rozdíly související s dosaženým vzděláním.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.