Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Aktuoekologie krytének ve sladkovodním a půdním prostředí v interakci s houbami a jejich analýza novými mikroskopickými technikami.
Burdíková, Zuzana ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Jansa, Jan (oponent) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
3 Abstrakt Tato disertační práce se zabývá studiem krytének ve vztahu k jejich p irozenému biotopu a možností analýzy krytének pokročilými mikroskopickými technikami. Hlavní výzkum se opírá o p vodní publikované v decké články, ty jsou za azeny do t í samostatných kapitol (ýást I, ýást II & ýást III) a každá je opat ena úvodem. (ýást I) Metodická část disertační práce se v nuje využití pokročilých mikroskopických technik používaných k rozší ení rozsahu ekologických analýz. Zejména p esné rozlišení živých a mrtvých jedinc ve vzorku, p esné m ení biomasy uvnit schránky či vizualizace cytoplazmy mohou výrazn ovlivnit výsledky ekologických studií. Jako hlavní metody analýzy krytének byly použity nov konfokální a dvoufotonová mikroskopie. Tyto pokročilé mikroskopické metody umožnily zkoumat podrobn morfologii krytének. Údaje mohou mít vliv na taxonomii a ekofyziologii, včetn využití krytének jako bioindikátoru znečišt ní. (ýást II) Aktuoekologická analýza se zam uje na výkyvy v druhovém složení společenstva krytének ve sladkovodním ekosystému, jmenovit Komo anských t kách v Praze, v pr b hu roku. Zm ny v druhovém složení krytének jsou korelovány se současn zaznamenávanými limnologickými parametry jako je teplota, pH, koncentrace t žkých kov (Ni, Cd, Pb, Mn, As) nebo polycyklických aromatických uhlovodík a...
Odraz klimatických změn po středně miocénním klimatickém optimu v mořském prostředí karpatské předhlubně
Suchánek, Vladimír ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
Teoretická část práce je rozčleněna do třech větších kapitol, které se věnují problematice bouřkových sedimentů a jejich přítomnosti v sedimentárním záznamu vrtu HR-1. Jedna z kapitol je věnována foraminiferovým schránkám, jakožto tafonomickým indikátorům, které mají stratigrafický a paleoekologický význam. V rámci této diplomové práce bylo na foraminifery nahlíženo více sedimentologicky nežli paleontologicky, respektive samotné schránky foraminifer byly považovány za specifické částice, které se na mořském dně nebo ve vodním sloupci pohybovaly podobně jako třeba zrnka písků. Za klíčové parametry byly zvoleny velikost schránky, mechanické opracování a způsob života (bentické formy žijící při dně a planktonické formy žijící v rámci celého nebo jen v některých částech vodního sloupce). Druhá kapitola teoretické části je věnována samotným tempestitům, obzvláště podmínkách jejich vzniku, problematice identifikace a záměnností za uloženiny turbiditních proudů, hřbítkovému zvrstvení a spojitosti tempestitů se změnou klimatu či obsahem CO2 v atmosféře. Poslední teoretická kapitola je věnována geologickému přehledu vzniku karpatské předhlubně a jejímu vývoji během neogénu. Tato část je také doplněna o popis lokality a vrtu včetně charakteristiky litofacií sedimentárního záznamu (Nehyba - ústní sdělení...
Aktuoekologie krytének ve sladkovodním a půdním prostředí v interakci s houbami a jejich analýza novými mikroskopickými technikami.
Burdíková, Zuzana ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Jansa, Jan (oponent) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
3 Abstrakt Tato disertační práce se zabývá studiem krytének ve vztahu k jejich p irozenému biotopu a možností analýzy krytének pokročilými mikroskopickými technikami. Hlavní výzkum se opírá o p vodní publikované v decké články, ty jsou za azeny do t í samostatných kapitol (ýást I, ýást II & ýást III) a každá je opat ena úvodem. (ýást I) Metodická část disertační práce se v nuje využití pokročilých mikroskopických technik používaných k rozší ení rozsahu ekologických analýz. Zejména p esné rozlišení živých a mrtvých jedinc ve vzorku, p esné m ení biomasy uvnit schránky či vizualizace cytoplazmy mohou výrazn ovlivnit výsledky ekologických studií. Jako hlavní metody analýzy krytének byly použity nov konfokální a dvoufotonová mikroskopie. Tyto pokročilé mikroskopické metody umožnily zkoumat podrobn morfologii krytének. Údaje mohou mít vliv na taxonomii a ekofyziologii, včetn využití krytének jako bioindikátoru znečišt ní. (ýást II) Aktuoekologická analýza se zam uje na výkyvy v druhovém složení společenstva krytének ve sladkovodním ekosystému, jmenovit Komo anských t kách v Praze, v pr b hu roku. Zm ny v druhovém složení krytének jsou korelovány se současn zaznamenávanými limnologickými parametry jako je teplota, pH, koncentrace t žkých kov (Ni, Cd, Pb, Mn, As) nebo polycyklických aromatických uhlovodík a...
Aktuoekologie jezerních krytenek Šumavy
Lorencová, Markéta ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Bubík, Miroslav (oponent) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
7 SOUHRN Disertačnípráce pojednává o společenstvech krytenek nacházejících Se v pěti ledovcových jezerech Národního parku Šumavaa ve vodní nádrži Lipno s ohledem na jejich charakteristiku a distribuci v závislosti na různorodosti prostředí. Snryslem práce je nalezení příčinnýclrvztahůvýskytu krytenek v přírodě, kteréby by|y využitelnépro rekonstrukci fosilních společenstev v paleoekologii. Krytenky (Thecamoebina) jsou skupina sladkovodních prvoků'jejichŽ společnýmiznaky jsou amoeboidní buňka s pseudopodii různéhodruhu a pevná organická nebo anorganická schránka jednoduchého kloboukovitého čivakovitého tvaru. Práce se zabývá krytenkami s anorganickou schránkou, neboť mají lepšíschopnost fosilizovat. Krýenky se v oblastech monitoringu přírodníchzměn v 21. století a biogeografie prezentuji jako slibný taxon. Ve fosilním záznamu mohou bý nositelem uŽitečných ir-rformací o sladkovodním bentickém paleoprostředí. Druhové sloŽení subrecentníclr společenstev je citlivé na člověkem podmíněnézměny jezerního prostředí jako je acidifikace a eutrofizace ,lezet. skupina se ukazuje být dobrým indikátorem změn prostředí. V šumavských jezerech byl v roce 2002 odebírán povrchový sediment o mocnosti cca l cm, v nalezených 44 společenstvech bylo určeno celkem 12 druhů krytenek. NeičastěiŠími druhy by|i Difflugia globulus,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.