Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
One Health approach to understand emerging zoonotic pathogens in the Trichophyton benhamiae complex
Čmoková, Adéla ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Buchta, Vladimír (oponent) ; Gené, Josepa (oponent)
Komplex druhů Trichophyton benhamiae zahrnuje několik zoonotických patogenů, které vědeckou komunitu stále více znepokojují kvůli svému epidemickému šíření mezi domácími zvířaty a jejich majiteli. Zvláštní obavy vzbuzuje náhlé objevení a rychlé šíření kmenů se žlutým fenotypem druhu T. benhamiae v Evropě. U patogenů z tohoto komplexu byla zjištěna značná genetická a fenotypová variabilita, avšak druhové hranice a hostitelské spektrum nebyly dosud jasně objasněny. Abychom prozkoumali rozmanitost, epidemiologii a taxonomii komplexu T. benhamiae, vytvořili jsme s kolegy mezinárodní mezioborový tým a uplatnili holistický "One Health" přístup. Shromáždili jsme rozsáhlý set kmenů z několika kontinentů spolu se souvisejícími údaji o hostitelích, klinickém obrazu a lokalitě. Vzhledem k vysoké míře klonality u běžně používaných DNA markerů jsem vyvinula nové typizační schéma založené na deseti mikrosatelitních a čtyřech sekvenčních markerech. Pro zjištění druhových hranic v komplexu T. benhamiae jsme využili polyfázický přístup, ve kterém jsme zohlednili data z fylogenetických, a populačně-genetických, fenotypových a fyziologických analýz spolu s charakterizací příslušnosti k jedné ze dvou křížících idiomorf a s ekologickými údaji. Díky našemu přístupu se nám podařilo uvnitř komplexu popsat čtyři nové...
Implementing modern species delimitation techniques into fungal taxonomy: Aspergillus charting the course
Sklenář, František ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Haelewaters, Danny (oponent) ; Janko, Karel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na implementaci moderních metod a přístupů pro delimitaci druhů u hospodářsky významného rodu Aspergillus, který je také využíván jako modelový organismus. Dosavadní taxonomické studie v rámci rodu Aspergillus zahrnovali několik lokusů DNA (obvykle čtyři) a samotná fylogenetická analýza většinou spočívala ve výpočtu fylogenetického stromu na základě jednotlivých lokusů a konkatenovaného souboru dat, v některých případech také vyhodnocení na principu genealogické konkordance. Použité soubory dat navíc obvykle obsahovaly pouze omezený počet kmenů od každého druhu. Doplnění sofistikovanějších metod fylogenetické delimitace druhů (většinou založených na modelu mnohodruhové koalescence) do taxonomie rodu Aspergillus dává analýze nový rozměr a přináší mnohem vyšší objektivitu taxonomických rozhodnutí. Každý z osmi prezentovaných článků obsahuje taxonomickou revizi určité části rodu s fylogenetickými analýzami založenými na souborech dat obsahujících DNA sekvence ze tří až šesti lokusů nebo data z celého genomu (série Nigri). Dostupná molekulární data jsou analyzována pomocí neustálé vylepšovaného a aktualizovaného souboru metod pro delimitaci druhů, který odráží pokrok dosažený v tomto oboru mezi roky 2017 a 2022. Jednotlivé práce se věnují také některým specifickým znakům, které...
Taxonomický přehled rodu Arthroderma se zaměřením na druhy izolované z plazů a netopýrů
Kolarczyková, Daniela ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Dobiáš, Radim (oponent)
Rod Arthroderma patří do skupiny geofilních dermatofytů, které primárně rozkládají keratin v půdě a příležitostně působí infekce u člověka a zvířat. Tomuto druhově bohatému rodu byla v minulých letech věnována pozornost zejména z hlediska druhů vyskytujících se v lidském klinickém materiálu, nebo klinických vzorcích odebraných z hlodavců a dalších savců, což bylo spojeno s výrazným nárustem počtu jeho druhů. V této diplomové práci byla prozkoumána druhová diverzitu rodu Arthroderma v materiálu izolovaného z hadů, netopýrů a jeskynního sedimentu, což je dosud téměř neprobádaný substrát z hlediska výskytu tohoto rodu. Zkoumané kmeny byly izolovány během výzkumu onemocněné netopýrů "white nose syndromu" a hadů "snake fungal disease". Rod Arthroderma byl v minulosti zkoumán jako celek buď pouze na základě morfologie nebo po nástupu molekulárních metod z hlediska mnohagenové fylogeneze. Žádná monografie však nekombinovala současně fenotypová a molekulárně-genetická kritéria pro hodnocení druhových hranic napříč rodem nebo jeho významnou částí. I to je jedním z důvodů, proč jsou hranice druhů často nejasně definované. Dalším z cílů této práce bylo tedy zdokonalit mnohagenovou fylogenezi rodu začleněním nových kmenů, nově popsaných druhů a doplněním chybějících sekvenčních dat. Pro revizi druhových hranic...
Azolová rezistence u Aspergillus fumigatus: genetický podklad a mechanismy šíření v České republice
Holíková, Kristýna ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Chrenková, Vanda (oponent)
Aspergillus fumigatus je široce rozšířená saprofytická houba, která se často uplatňuje jako oportunní patogen. Způsobuje onemocnění aspergilózu, která se může projevovat i jako život ohrožující infekce u imunokompromitovaných pacientů. Azolové deriváty patří mezi léky první volby v terapii aspergilózy, ale celosvětově se zvyšující výskyt azol-rezistentních kmenů A. fumigatus představuje závažný klinický problém. Studie posledního desetiletí ukázaly, že především důsledkem používání azolových fungicidů v zemědělství dochází k selekci rezistentních kmenů, které většinou nesou mutace v genu cyp51A. Právě to následně komplikuje i léčbu pacientů s aspergilózou. Přestože incidence infekcí nereagujících na léčbu azolovými antimykotiky narůstá, nebyla prevalence azolové rezistence v České republice dosud studována. Prvním cílem této diplomové práce proto bylo zjistit prevalenci azolové rezistence u klinických kmenů A. fumigatus v ČR a studovat molekulárně-genetický podklad této rezistence. Druhým cílem bylo zjistit prevalenci rezistence a její genetické mechanismy v půdním prostředí a zkoumat vztahy mezi půdními a klinickými rezistentními izoláty. Pro tyto účely bylo ze tří zdravotnických zařízení shromážděno v letech 2019-2021 celkem 301 klinických izolátů A. fumigatus. Dále bylo získáno 300 půdních...
Vymezení druhových hranic v sekci Candidi rodu Aspergillus
Glässnerová, Kateřina ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Caboň, Miroslav (oponent)
Aspergillus sekce Candidi zahrnuje bíle nebo žlutě sporulující druhy izolované většinou z vnitřního prostředí budov, jeskynního prostředí, půdy, potravin, krmiv, klinického materiálu a trusu. Identifikace zástupců této sekce není jednoduchá, protože jsou si morfologicky velmi podobní. Tato práce si klade za cíl provést revizi druhových hranic v sekci Candidi a předložit přehled všech akceptovaných druhů společně s informacemi o jejich ekologii. Do práce bylo zahrnuto celkem 113 kmenů izolovaných na různých kontinentech a z různých substrátů. Základem pro molekulární analýzy byly DNA sekvence genu pro β-tubulin (benA), kalmodulin (CaM) a velkou podjednotku RNA polymerázy II (RPB2). Pro fylogenetické vymezení druhů byly použity metody založené na modelu mnohadruhové koalescence, jejichž výsledky byly porovnány s klasickými fylogenetickými metodami a přístupem GCPSR (genealogical concordance phylogenetic species recognition) a také s fenotypovými znaky. Analýza fenotypu zahrnovala porovnání makromorfologie na čtyřech kultivačních médiích, růstových parametrů při teplotách od 10 do 45 řC a sedmi mikromorfologických znaků. Pro výsledné rozhodnutí o druhových hranicích byl definován integrativní přístup sestávající ze čtyř kritérií, na jehož základě bylo podpořeno sedm stávajícíh a dva dosud nepopsané...
Taxonomy, diversity and clinical relevance of the genus Aspergillus
Hubka, Vít ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Labuda, Roman (oponent) ; de Beer, Wilhelm (oponent)
Aspergillus je druhově bohatý rod zahrnující téměř 400 druhů, který má velký ekonomický význam v oblastech medicíny, potravinářství, farmakologii a biotechnologických disciplínách. Výzkum zahrnutý v této práci se zaměřuje na aktuální problémy týkající se rodového konceptu, podrodové klasifikace a delimitace druhů. Práce reaguje na potřebu taxonomických revizí některých sekcí a druhových komplexů, a poskytuje nové informace o etiologii aspergilózy. Citlivosti k běžně užívaných antimykotikům jsou poskytnuty pro některé méně běžné oportunní patogeny. Taxonomická část práce přispěla k taxonomické stabilitě a novému konceptu rodu Aspergillus, který se změnil v reakci na přerušení duální nomenklatury u hub. Byl shromážděn dostatek argumentů (např. ověření monofilie, jednotící fenotypové znaky) pro zachování širokého pojetí rodu a vyhnutí se jeho rozdělení na několik rodů. Všechny rody typifikované jmény teleomorf a mající anamorfu Aspergillus byly synonymizovány s rodem Aspergillus, a byla vybrána vhodná jména podle pravidel priority; byly vytvořeny nové kombinace pro teleomorfní druhy, které postrádaly příslušná jména v rodě Aspergillus. Tato práce také přispěla ke zdokonalení podrodového členění prostřednictvím návrhu čtyř nových sekcí v podrodu Circumdati, které byly vytvořeny pro druhy s dosud...
Geny β-tubulinových paralogů u rodu Aspergillus: taxonomický význam a markery použitelné v jejich rozlišení
Hubka, Vít ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Bunček, Martin (oponent)
Gen pro beta-tubulin (benA) patří k nejvíce využívaným genům v taxonomii a identifikaci druhů u rodu Aspergillusi u ostatních hub. Napříč druhy rodu Aspergillus se v genomech gen pro beta-tubulin vyskytuje buď v podobějediného genu (benA), nebo může být přítomen ještě paralogní gen tubC. Jak bylo zjištěno, oba paralogy bylyv taxonomii rodu Aspergillus opakovaně použity v kombinovaném datasetu společně. Tato práce charakterizujeoba geny u řady druhů Aspergillus, reviduje v současnosti používané primery pro beta-tubulin a předkládá nové primery pro použití u rodu Aspergillus, které jsou více specifické pro gen benA. Navíc se snaží řešitnepřehlednou situaci kolem paralogů navržením řady markerů, které více či méně specificky odliší oba paralogy- parametry hodnotící "codon usage", složení bazí, délka intronů, sekvenční motivy. Součástí práce je i rozsáhlástudie molekulární diversity 349 izolátů Aspergillus (PCR-fingerprint, sekvenace - ITS, benA, rpb2, caM)pocházejících z českých sbírek a klinického materiálu mezi nimiž bylo nalezeno celkem 82 druhů. Na jejím základě bude navrženo devět nových taxonů, které byly odhaleny i v ekonomicky velmi významných sekcíchjako jsou sekce Nigri, Fumigati nebo Aspergillus (Eurotium spp.). Pět druhů v sekci Aspergillus budesynonymizováno s již popsanými druhy. Studie...
In-vivo a ex-vivo modely povrchových mykóz
Míková, Ivana ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent)
12. 5. 2016 In vivo a ex vivo modely povrchových mykóz (bakalářská práce) Ivana Míková Abstrakt V bakalářské práci jsem se zabývala významem využití laboratorních zvířat (in vivo modely) a uměle vytvořených tkání (ex vivo modely) pro studium povrchových mykóz. Účelem použití těchto modelů je zejména objasnění patogeneze onemocnění (průnik patogena do organizmu, klinické, histopatologické a imunologické změny) nebo testování nových metod léčby. Pro úspěšné založení experimentu je stěžejní výběr vhodného a citlivého modelu, metodika přípravy inokula a příprava modelu před inokulací. Mezi nejrozšířenější in vivo a ex vivo modely patří malí hlodavci (morče, myš, potkan), kožní ekvivalenty a keratinové filmy vyrobené z lidských vlasů, nehtů nebo zvířecích kopyt. Práce shrnuje jejich výhody a nevýhody. Dále se práce zabývá tím, kterými dermatofyty a dimorfními patogeny byly modely úspěšně inokulovány a za jakým konkrétním účelem byly použity. Nejčastěji zkoumaní původci povrchových mykóz patří do skupiny dermatofytů (Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, Arthroderma) nebo dimorfních hub (Blastomyces a Sporothrix). Obě tyto skupiny houbových patogenů způsobují u zvířat a člověka povrchové mykózy, Blastomyces a Sporothrix mohou být i původci systémových onemocnění. Jejich morfologie a ekologie jsou shrnuty v...
Objasnění druhových hranic v sekci Restricti rodu Aspergillus na základě multigenové fylogeneze a analýzy fenotypu
Sklenář, František ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Sekce Restricti je jednou z posledních sekcí rodu Aspergillus, která dosud nebyla revidována v moderní taxonomické éře. Jedná se o osmofilní druhy s jednoduchou morfologií, jejichž hlavní význam spočívá ve znehodnocování potravin, krmiva a osiva, navíc některé druhy negativně ovlivňují vnitřní ovzduší budov. Při poslední taxonomické revizi z roku 2008 založené pouze na molekulárně genetických datech zahrnovala sekce sedm druhů. V této práci bylo studováno celkem 126 izolátů této sekce, pocházejících ze čtyř kontinentů, včetně ex- typových kmenů. Revize sekce byla provedena přístupem kombinujícím molekulárně fylogenetické analýzy s tradičními taxonomickými metodami. Pro rekonstrukci fylogeneze byly využity moderní metody vymezení druhů založené na modelu mnohodruhové koalescence (multispecies coalescent model). Z tradičních metod byla zahrnuta analýza morfologie (makro- a mikromorfologie, včetně skenovací elektronové mikroskopie) a fyziologie (růst v osmotickém gradientu při několika kultivačních teplotách). Kromě sedmi popsaných druhů bylo analýzou odhaleno osm nových, dosud nepopsaných druhů. Nejvíce nových druhů bylo nalezeno v rámci komplexu Aspergillus penicillioides. Klíčová slova: Aspergillus restrictus, osmofilní houby, delimitace druhů, model mnohodruhové koalescence, multigenová...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.