|
|
Vliv intonačního rozpětí na vnímání afektivní valence u dvou věkových skupin dětí
Hubertová, Andrea ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Černá, Martina (oponent)
Schopnost inference afektivních stavů je pro úspěch komunikační situace často klíčová. Řečové podněty posluchači užívané pro tento účel bývají shrnovány pod pojmem afektivní prozodie, jejímž nejčastěji zkoumaným akustickým korelátem je intonační rozpětí. Citlivost dítěte na prozodii je zdánlivě oslabena okolo pátého roku života. Počátek opětovné orientace na prozodi bývá datován okolo devátého roku, kdy ji začíná dítě užívat k určování afektivních stavu. Cílem této práce bylo pokusit se potvrdit tento vývojový rozdíl na dětských mluvčích češtiny a ověřit předpoklad, že afektivní valence často koresponduje s šířkou intonačního rozpětí (např. radost koreluje s širším rozpětím). Materiál k experimentu tvořilo 8 promluv 2 mluvčích - ženy a muže, jejichž intonační rozpětí bylo manipulováno - expandováno a komprimováno. Experiment byl proveden na 18 předškolních a 20 školních dětech. Respondenti v percepčním testu hodnotili dvojici mluvčích, přičemž rozpětí promluvy jednoho z nich bylo expandované a rozpětí druhého z nich komprimované. Úkolem dítěte bylo rozhodnout o tom, který z mluvčích "zní veseleji" a který "zní smutněji", a umístit oba na afektivní škálu: negativní - střed - pozitivní. Hlavní hypotézou výzkumu bylo kromě přítomnosti vývojového rozdílu mezi věkovými skupinami také to, že promluvy s...
|
host ::
RSS.