Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mikroanatomické a mikrobiologické aspekty konzumace mikromycet druhem Tyrophagus putrescentiae (Acari: Acaridida)
Soukalová, Hana ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
Mycophagy should not be considered as a single and homogeneous category of nutritional biology due to the specific symbiotic chitinolytic bacteria associated with mites and fungi. To test interaction amongmites, fungi, and chitinolytic bacteria, experiments were conducted on the model species Tyrophagus putrescentiae (Schrank). Mucor sp, Alternaria alternata, Penicillium claviforme, P. griseofulvum, and Verticillium sp. were plated onto malt agar and offeredto T. putrescentiae in the laboratory. Mites were evaluated utilizing microanatomical examination based on histology, excrement analysis using fluorescence microscopy, bacterial plating, impact of mite homogenate on fungi in Petri dishes, reproduction of mites feeding upon each fungus, and isolation of associated bacteria inside mites. There were clear differences regarding the digested spores of different fungi passing through the gut and subsequently in the feces. Abundances of bacterial cells in excrement also corresponded to the fungi offered. The extracts from mites had chitinolytic activity, and the plated bacteria are known to produce exochitinases. The various feeding patterns observed were caused by differences in the cell wall structures of the tested fungi. The study illustrates that mycophagy in saprophagous mites does not consist of...
Bakterie asociované s čmelíkem kuřím (Dermanyssus gallinae)
Molva, Vít ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) (Acari: Mesostigmata) je hematofágní parazit drůbeže, okrasných ptáků, savců i lidí. Napadení drůbeže čmelíkem kuřím má negativní vliv na snášivost vajec, příbytky na váze a i fitness jedince. Při masivním napadení může dojít až k úhynu drůbeže. Za nebezpečí pro člověka se považuje možný přenos bakterií a virů čmelíkem. Předložená práce analyzuje čmelíka jako případného vektora bakterií a reviduje výskyt jednotlivých potenciálně patogenních nebo symbiotických bakterií asociovaných se čmelíkem. Čmelík je považován za vektora následujících druhů patogenních bakterií: Salmonella spp., původce salmonelózy, výskyt byl prokázán u čmelíka hned několikrát a to jak za pomocí PCR, tak i kultivačními metodami. Spojitost Listeria monocytogenes a čmelíka je popsána jako společný výskyt nikoliv jako výskyt L. monocytogenes v čmelíkovi. Přenos Erysipelothrix rhusiopathiae byl jednou studií potvrzen, ale v jiné studii se jeho přenos nepotvrdil. Nejistý je i přenos Bartonella quintana, původce zákopové horečky. Zde existuje jedna práce, ve které se současně vyskytuje čmelík v hnízdě vrabců u podkrovního bytu a zákopová horečka u rodiny s dobrým socioekonomickým postavením žijící v tomto bytě. Přestože je čmelík považován za vektora významných patogenních bakterií, přímo prokázaný...
Parazitická bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor
Hejdánková, Sylvie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Bakterie Arsenophonus je parazitická bakterie, která je přenášena jak vertikálně, tak horizontálně. Svůj přenos posiluje manipulací s hostitelem jevem zvaným zabíjení samců. Vyskytuje se u hmyzu, klíšťat a křižáka obecného (Araneus diadematus). Úlohou této diplomové práce byla detekce parazitické bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor. Zjistili jsme, že v obou hostitelských taxonech se nachází bakterie Arsenophonus, jež byla taxonomicky identifikována jako bakterie Arsenophonus nasoniae. Nález bakterie Arsenophonus v roztočích Varroa destructor je unikátním objevem. V dvojicích roztoč Varroa destructor a včela medonosná odebraných z jednoho úlu jsme prokázali signifikantně vyšší četnost výskytu bakterie Arsenophonus u roztočů Varroa destructor oproti včelám medonosným. Z našich poznatků můžeme usuzovat, že roztoč Varroa destructor může sloužit jako vektor pro přenos bakterie Arsenophonus mezi včelami medonosnými. Výsledky této diplomové práce by mohly vést k budoucímu využití bakterie Arsenophonus v biologické kontrole roztoče Varroa destructor.
Paenibacillus larvae jako patogen ničící populace včely medonosné (Apis mellifera)
Haltufová, Kristýna ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Kamler, Martin (oponent)
Paenibacillus larvae je Gram-pozitivní, sporulující bakterie tyčinkovitého tvaru. Tento nebezpečný patogen ohrožuje jednoho z nejvýznamnějších světových opylovačů - včelu medonosnou (Apis mellifera). Způsobuje chorobu včel zvanou mor včelího plodu. Přestože dokáže napadnout pouze včelí larvy, nejlépe první den jejich života, je schopný velice oslabit až vyhubit celou včelí kolonii. Dospělé včely nejsou náchylné vůči nákaze, avšak kvůli obrovské odolnosti spor P. larvae, zprostředkovávají roli hlavního přenašeče a šiřitele choroby. K většímu rozšíření napomáhají mnohdy i nedbalí a nezkušení včelaři. Choroby včel jsou vyšetřovány státní veterinární správou, jelikož je včela zařazována mezi hospodářská zvířata. Pokud se nemoc rozvine až do klinické fáze, nakažené včely a úl se všemi pomůckami je nařízeno spálit. Mor včelího plodu je jedna z nejvážnějších včelích chorob. Tato bakalářská práce pojednává o problematice celé choroby a zaměřuje se na interakce mezi bakterií Paenibacillus larvae, blanokřídlým hmyzem včelou medonosnou a lidským faktorem v podobě včelařů, státní veterinární správy i konkrétních zákonů. Klíčová slova: Paenibacillus larvae, mor včelího plodu, entomopatogenní bakterie, Apis mellifera, včela medonosná
The parasitic microorganisms in immunodeficient and healthy population of honebees (Apis mellifra)
Bičianová, Martina ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Titěra, Dalibor (oponent)
Oslabené včelstvá sú náchylné na napadnutie parazitmi. Aj napriek tomu v súčasnej dobe chýbajú údaje o výskyte parazitických prvokov vo včelstvách v ČR. Cieľom diplomovej práce bola detekcia eukaryotických parazitov (Nosema ceranae, Nosema apis, Crithidia mellificae a Apicystis bombi) vo vybraných českých včelstvách. Detekcia bola vykonaná v 9 lokalitách s rôznym počtom včelstiev a celkovo bolo študovaných 53 včelstiev v roku 2014 a 2015. Z každého včelstva boli odobrané vzorky dospelých včiel z krajného rámu plodového hniezda a vytvorené 3 vzorky po 10 jednincoch včely. V roku 2014 bol zistený liečebný spád roztoča Varroa destructor. Zo vzoriek včiel bola izolovaná DNA. Prítomnosť parazitov bola overená pomocou polymerázovej reťazovej reakcie (PCR) so špecifickými primermi. V prípade Crithidia mellificae bolo použitých 5 druhov detekčných primerov (SEF, SER; SSU, SSU rRNA, Cyt b, Tryp cyt b) a získané amplikóny boli klonované a sekvenované. Porovnaním sekvencií v GenBanku pri zhode 98-100% sekvenčnej identity bolo zistené, že sa jedná o druh Lotmaria passim, druh Crithidia mellificae zistený nebol. Druh Lotmaria passim bol prvýkrát preukázaný v Českej republike, s prevalenciou 79,2%. Pre detekciu Lotmaria passim vo včelách možno doporučiť primer Tryp cytb. Parazit Nosema ceranae bol detekovaný v...
Interakce "symbiotických" či "parazitických" bakterií Cardinium a Wolbachia s roztoči (Acari)
Hejdánková, Sylvie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Tato práce shrnuje literární údaje o interakcích bakterií Candidatus Cardinium hertigii (Sphingobacteriales: Flexibacteraceae) a Wolbachia pipientis (Rickettsiales: Rickettsiaceae) s roztoči (Acari). Tyto bakterie jsou označovány za symbionty či reprodukční parazity a nacházejí se v mnoha druzích členovců. V této práci jsou revidovány poznatky charakterizující tyto bakterie, popisující morfologii a lokalizaci v těle hostitele a interakce obou bakterií s roztoči. Dosud známé interakce zahrnují ovlivnění roztočů vedoucí k cytoplazmatické inkompatibilitě, partenogenezi, feminizaci a selhání hybridů (hybrid breakdown). Do práce jsou rovněž zahrnuty dvojité infekce těmito bakteriemi, kdy jsou roztoči napadeni jak bakterií Cardinium tak Wolbachia, a násobné infekce, kdy jsou roztoči nakaženi několika liniemi zmíněných bakterií. Tyto bakterie mají poteniconální uplatnění v kontrole škodlivých roztočů nebo jako vhodné modelové případy pro studium interakcí členovce symbiotická/parazitická bakterie.
Ekologické interakce skladištních členovců a patogenů ve skladovaných potravinách vedoucí k ohrožení člověka jako konečného spotřebitele
Wofková, Gabriela ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Stejskal, Václav (oponent)
Ekologické interakce mezi skladištními členovci a patogeny vyúsťují v poškození skladovaných rostlinných komodit určených ke konzumaci lidmi a hospodářskými zvířaty. Poškození vede ke kvalitativním i ke kvantitativním ztrátám. Patogeny, vyskytujícími se ve skladovaných rostlinných komoditách, jsou mikroskopické houby produkující mykotoxiny a mnoho druhů bakterií. Členovci jsou schopni při spásání mikroskopické houby po skladech roznášet a nekontrolovatelně zvyšovat množství mykotoxinů v potravinách a krmivech. Taktéž dochází k roznosu bakterií, které mají patogenní vliv na člověka a bakterií, které mají schopnost přenášet a předávat si geny pro antibiotickou rezistenci. Práce shrnuje možná ohrožení člověka jako koncového spotřebitele způsobená patogeny a členovci a jejich interakcemi.
Struktura společenstva půdních saprofágních roztočů a jejich potravní výběr
Jourová, Barbora ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
Struktura společenstva půdních saprofágních roztočů je velmi významným ukazatelem nejen diverzity, ale v širším pohledu i typu a zachovalosti biotopu. Reakce společenstva na změny pak také zahrnují i historii vývoje biotopu vzad i do budoucnosti. Nejedná se tedy o bodový, okamžitý parametr ale i o ukazatel dynamiky. K tomu přistupuje i potravní biologie, která se ukazuje být významným faktorem nejen biologickým, ale i ekologickým. Tato práce přináší shrnutí dosavadních poznatků o studiu potravní biologie a struktury společenstev půdních saprofágních roztočů. Je zde také zahrnuto kritické zhodnocení metod studia půdních roztočů. Klíčová slova: pancířníci, struktura společenstva, potravní selekce. vii
Metodika pro hodnocení rezistence škůdců k zoocidům pomocí biologických metod a antirezistentní strategie pro zabránění výskytu rezistence
Kocourek, František ; Stará, Jitka ; Zichová, Tereza ; Hubert, Jan ; Nesvorná, Marta
Předkládaná metodika obsahuje popis biologických metod pro hodnocení rezistence škůdců k zoocidům zpracované podle světových standardů. Metodiky jsou ověřeny na případových studiích škůdců, u kterých je rezistence k insekticidům prokázána nebo je vysoké riziku selekce rezistence na území ČR, kterými jsou blýskáček řepkový, mandelinka bramborová, krytonosec šešulový, dřepčík olejkový a obaleč jablečný. Metodika dále obsahuje přehled obecných zásad řízení hmyzí rezistence a návrhy na antirezistentní strategie pro druhy škůdců, pro něž byly provedeny případové studie. Metody hodnocení rezistence jsou využitelné pro monitoring rezistence jak orgány státní správy, tak dalšími organizacemi. Doporučení uváděná v antirezistentních strategiích jsou využitelná pro řízení ochrany proti škůdcům u pěstitelů řepky, brambor a jablek.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Vliv pancířníků na složení společenstva hub v opadu borovice lesní
Černá, Kristýna ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda pancířníci ovlivňují druhové spektrum hub v opadu borovice lesní (Pinus sylvestris), a zda schopnost disperze částic hub souvisí s druhem pancířníka. Za tímto účelem jsem připravila polopřirozené systémy, ve kterých jsem sledovala samovolné šíření hub vs. šíření hub v přítomnosti dvou druhů pancířníků, Adoristes ovatus a Phthiracarus sp. Přítomnost hub v systémech jsem vyhodnocovala dvěma způsoby, a to kultivací hub z povrchově ošetřených jehlic na agarovém médiu a přímým určování hub na jehlicích v systémech pod binokulární lupou. V další části práce jsem izolovala částice hub přítomné na povrchu a v exkrementech pancířníků druhů Adoristes ovatus, Porobelba spinosa a Spatiodamaeus verticillipes a porovnávala je s druhem pancířníka. Nejčetnějšími druhy hub, které se v přítomnosti pancířníků šířily na jehlice, byly Oidiodendron maius var. maius, Oidiodendron muniellense, Oidiodendron setiferum, Umbelopsis ramanniana, Mucor hiemalis f. hiemalis a Mortierella hyalina. Na povrchu pancířníků jsem s nejvyšší četností zaznamenala druhy Beauveria bassiana, Umbelopsis ramanniana, Cladosporium cladosporioides s.l., Cladosporium herbarum s.l. a neurčený druh z rodu Penicillium. V exkrementech převládaly druhy Acrodontium crateriforme, Umbelopsis ramanniana a Beauveria...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.