Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války
Hubený, David ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války David Hubený Československo získalo Podkarpatskou Rus zcela nečekaně po první světové válce. Republika se obětavě snažila pomoci tamějšímu slovanskému národnostně nevyhraněnému obyvatelstvu vymanit se z chudoby a nevzdělanosti, ale Podkarpatská Rus nezapadala do koncepce československé státnosti. Někteří českoslovenští politici (např. Karel Kramář) vnímali republiku a její misi na Podkarpatské Rusi jen jako roli "věrného správce", který, až přijde čas, předá Podkarpatskou Rus Rusku. Naopak již od dvacátých let 20. století českoslovenští komunisté nazývali toto území Zakarpatskou Ukrajinou a tvrdili, že místní slovanské obyvatelstvo jsou Ukrajinci. Republika sama nijak nechtěla zasahovat do národnostního vývoje. Za druhé republiky se moci na Podkarpatské Rusi zmocnili ukrajinští nacionalisté paktující se s nacisty. První viděli Podkarpatskou Rus jako ukrajinský Piemont, jenž sjednotí všechny Ukrajince v jednom státě, druzí jako ideální nástroj pro destabilizaci SSSR otevřením citlivé ukrajinské otázky. Vztahy československých bezpečnostních složek k ukrajinským nacionalistům byly velmi špatné. Ukrajinští nacionalisté byli oprávněně vnímáni jako obdivovatelé a kolaboranti nacistů, osoby neštítící se vyhrožovat pogromy českého obyvatelstva a povstání...
V pozadí a ve stínu: generál Antonín Hasal (1893-1960)
Hubený, David ; Maršálek, Zdenko (oponent) ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá životem významného československého generála Antonína Hasala (1893- 1960), který zanechal významnou stopu jak ve vojenské, tak i politické oblasti československého státního života. První kapitola se zabývá jeho mládím, školním vzděláním a zráním. Střední školu vychodil v Rakovníku, odkud se krátce před první světovou válkou odstěhoval do Ruska, kde v průběhu světové války vstoupil jako vojín do České Družiny. Kapitola se věnuje pozornost růstu a vývoji československých sil v Rusku a sleduje i některé bojové akce, jichž se Hasal zúčastnil. Jednou ze sledovaných oblastí se stala i občanská válka v Rusku, do níž Hasal zasáhl již jako velitel 2. pluku Jiřího z Poděbrad. Kapitola končí návratem československých legií do Československa. Celá druhá kapitola je věnována Hasalově kariéře v první Československé republice. Začíná popisem neklidného prosince 1920, kdy propuklo vření mezi umírněnými sociálními demokraty a státní mocí na jedné a radikálními sociálními demokraty, pozdějšími komunisty. Následují pasáže věnované kariérnímu růstu, včetně studia na vysokých vojenských školách, a založení rodiny. Od třicátých let sleduje autor Hasala jako velitele 6. pěší divize a později III. sboru v Brně, který měl zachytit nacistický úder směřující k rozdělení československého území a odříznutí jeho...
Generál Antonín Hasal (1893-1960)
Hubený, David ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Práce se zabývá životem významného československého generála Antonína Hasala (1893-1960), který zanechal významnou stopu jak ve vojenské, tak i politické oblasti československého státního života.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.