Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metodika nové metodologie výzkumu artefaktů pomocí pokročilých metod
Hrubý, Petr ; Bartůněk, Vilém ; Martinec, Marek ; Palounek, David ; Bíšková, Jarmila ; Gašpar, Adam ; Havlíková, Markéta ; Hons, David ; Kapusta, Jaroslav ; Kmošek, Matěj ; Malý, Karel ; Zavřel, Jan
Metodika předkládá analytické metody pokročilého zkoumání archeologických nálezů z různorodých materiálů. Zaměřuje se jak na finančně, časově i instrumentálně více či méně náročné metody, které přinášejí, největší informační přínos pro zkoumání movitých nálezů z různých hledisek. Názorným a přehledným způsobem předkládá u jednotlivých materiálových skupin výzkumné otázky, které lze pomocí pokročilých laboratorních analýz klást, a odpovídajícím způsobem i zodpovídat. Předložená metodika plynule navazuje na „Metodiku předlaboratorní selekce vzorků pro analýzy z velkých souborů“, vytvořenou a certifikovanou v roce 2021 shodným týmem v rámci projektu NAKI II (č. DG20P02OVV007) s názvem „Pokročilé archeometrické metody získávání kvalitních dat k velkým souborům artefaktů“. Předložená metodika se oproti předcházející však neomezuje pouze na nejschůdnější a nejpřístupnější analytické metody, ale naopak zahrnuje převážně pokročilejší a tím pádem finančně, časově, personálně i instrumentálně nákladnější metody, umožňující zisk co největšího množství informací z individuálních vhodně zvolených nálezů, i na úkor případné destruktivity vůči předmětu/vzorku. Informace získané pokročilými metodami slouží například k identifikaci charakteru předmětu, jeho provenience, způsobu jeho výroby a užívání. V mnoha případech je nutné jednotlivé analytické metody vzájemně kombinovat, a tím prohlubovat míru poznání předmětu. Pro řádné vyhodnocení a interpretaci je nutné získané výsledky konfrontovat s dalšími analytickými výstupy obdobných nálezů. Kvalita získaných informací se zásadně odvíjí nejen od vhodně zvolených a kvalitně provedených analýz, ale také od vhodně stanovených a artikulovaných výzkumných otázek, na které mají analýzy pomoci odpovídat. S nevhodně zvolenou výzkumnou otázkou se i sebevětší počet nákladných analýz bude míjet účinkem a neposkytne kýžené výsledky. Proto je nutné apelovat na řádné promyšlení výzkumných otázek před prováděním analýz a až na jejich základě zvolit a nechat provést příslušné analytické zkoumání. Cílovou skupinou předložené metodiky jsou převážně pracovníci archeologických institucí, provádějících terénní archeologické výzkumy a vědecký výzkum založený na studiu archeologického materiálu, dále pracovníci sbírkotvorných institucí v podobě muzeí i univerzit pracující s archeologickými nálezy ve výuce, vědě a výzkumu. Zvláště těm má metodika posloužit jako podklad pro volbu nejvhodnějších a informačně nejpřínosnějších metod, vzhledem k příslušným výzkumným otázkám. Dalšími uživateli jsou techničtí pracovníci a operátoři analytických přístrojů, kteří provádějí základní vyhodnocení surových dat. Pro ně má tato metodika sloužit k alespoň základnímu seznámení se specifiky jednotlivých materiálových skupin archeologických nálezů a výpovědním možnostem v rámci archeologického zkoumání.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF
Phenomenon of water in mining - gold panning, findings of ore mills in Slovakia.
Fajta, Martin ; Labuda, Jozef (vedoucí práce) ; Hrubý, Petr (oponent)
Fajta, M. 2015: Fenomén vody v baníctve - ryžovanie zlata, nálezy rudných mlynov na Slovensku [Diplomová práca] Voda bola vždy úzko spojená s ťažbou a spracovaním drahých kovov. Buď slúžila ako sekundárny zdroj, z ktorého sa ryžovaním získavalo zlato alebo ako nástroj k ďalšej úprave primárne ťažených rúd. Práca je tak rozdelená na dve časti popisujúce obe z týchto možnosti. V prvej časti práca pojednáva o ryžovaní, prameňom k jeho štúdiu, histórii tejto činnosti na Slovensku a predkladá súčasný stav bádania. Na základe dobových poznatkov od G. Agricolu (1556) sú predstavené jednotlivé druhy splavov, ktoré sa na ryžovanie používali. Súčasťou tejto časti sú aj exkurzy o montánnej archeológii a o pôvode výskytoch zlata na území Slovenska. V druhej časti práca popisuje jednotlivé kroky pri spracovávaní primárne vyťažených rúd. Keďže stredoveké zariadenia určené k tomuto spracovávaniu neboli na Slovensku ešte predmetom výskumu, v práci sú prezentované dva z takýchto skúmaných areálov z územia Českej republiky. V rámci spracovávania rúd je najväčšia pozornosť venovaná rudným mlynom. Najčastejšími dokladmi existencie takýchto mlynov sú mlynské kamene. Tie sa svojimi sústredenými ryhami, ako aj svojou mohutnosťou líšia od stredovekých kameňov k mletiu obilia. Posledné kapitoly práce sú venované takýmto...
Metodika předlaboratorní selekce vzorků pro analýzy z velkých souborů
HRUBÝ, Petr ; MALÝ, Karel ; BÍŠKOVÁ, Jarmila ; GAŠPAR, Adam ; HAVLÍKOVÁ, Markéta ; HONS, David ; KAPUSTA, Jaroslav ; KMOŠEK, Matěj
Metodika nabízí přístupy předlaboratorní selekce vzorků umožňující finančně, časově i instrumentálně schůdné analýzy velkých souborů nálezů z archeologických výzkumů či nálezů v muzejních sbírkách.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF
Změny částic strusky během její alkalické aktivace
Petrů, Ludmila ; Hrubý, Petr (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá změnami částic strusky během její alkalické aktivace. Změny částic strusky a průběh alkalické aktivace se mění v závislosti na použitém aktivátoru, a proto byly připraveny suspenze vysokopecní strusky v hydroxidu sodném, vodním skle, uhličitanu sodném a pro srovnání i ve vodě. Z těchto suspenzí byly ve zvolených časových intervalech (5 min, 30 min, 1 hod, 2 hod, 5 hod a 24 hod) izolovány vzorky strusky pro analýzy velikosti částic a měrného povrchu metodou BET. Před i po zatuhnutí byla mikrostruktura vzorků pozorována elektronovým mikroskopem. Pro lepší představu o reakčních procesech byl ze suspenzí izolován pórový roztok, jehož složení bylo analyzováno optickou emisní spektrometrií v indukčně vázaném plazmatu, a hydratace byla sledována pomocí izotermické kalorimetrie.
Utilization of lignosulfonate plasticizer in alkali-activated materials
Zetocha, Martin ; Hrubý, Petr (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the use of lignosulfonate-based plasticizers in alkali-activated materials. The effect on the paste mixture of activated blast furnace slag using sodium hydroxide, water glass with different modulus and sodium carbonate was monitored. The effect of a mixed lignosulfonate-based plasticizer into different mixtures, on workability, mechanical properties and rheology of the mixture was monitored. Activators in the mixtures were found to be an important factor. The mixture which showed the best reaction with lignosulfonate was using NaOH as activator. In attempts to understand the rheological properties of the studied mixtures, a zeta potential was observed as a key factor in the behaviour of these mixtures. It manifested interesting trends. The zeta potential values gave us a closer look at the surface charge of the blast furnace slag particles. This has been shown to be a key factor in assessing the effectiveness of the plasticizer. These findings will be taken into account and further discussed in this work.
Hybridní pojiva s obsahem portlandského slinku
Kratochvilová, Lucie ; Hrubý, Petr (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím cementárenských bypassových odprašků v kombinaci s portlandským slínkem. Bypassové odprašky jsou jemný sypký materiál, který kvůli svému nevhodnému chemickému složení není dobré dále mísit s cementem. Cílem bakalářské práce je ověřit možnosti použití tohoto sekundárního materiálu jako potencionální složky hybridních pojiv. Experimentováno bylo s několika bypasovými produkty z různých zdrojů. Hodnocení připravených pojiv bylo obdobné jako u portlandského cementu, zkoušky byly prováděny podle ČSN EN 196.
Zjišťování početnosti prasete divokého v lesním prostředí
Hrubý, Petr
V poslední době přibývá problémů s prasetem divokým. Jejich přemnožení a určení počtů je problém, na který se vážou další problémy. Z tohoto důvodu byla vytvořena databáze z vědeckých prací zabývajících se danou problematikou, díky níž byly zvoleny metody sčítání vhodné pro zkoumanou oblast. V zájmové lokalitě CHKO Litovelské Pomoraví byl realizován výzkum na ověření sčítacích metod pro prase divoké (Sus scrofa) v lesním prostředí. Zvolenou metodou přímého pozorování naháňkou, byla zjištěna denzita 128 ks/1000 ha. Druhou zvolenou metodou byla metoda sčítání trusu na jednorázových pruhových transektech. Tato metoda byla modifikována a transekty byly rozmístěny na 21 zkusných plochách, které byly rovnoměrně rozmístěny v zájmové lokalitě. Touto metodou byla zjištěna denzita 124 ks/1000 ha. Z výsledků práce vyplývá, že pro získání přesného odhadu početnosti prasete divokého v lesním prostředí je vhodné využití dvou nezávislých metod sčítání.
Zhodnocení prostorového chování a početnosti prasete divokého v lesním prostředí na základě analýzy distribuce trusu
Hrubý, Petr
Prase divoké (Sus scrofa) je vysoce adaptabilní. To dokazuje tím, že prospívá v dnešní kulturní a intenzivně využívané krajině. V letním období se zdržuje v polích, kde nachází dostatek potravy, klid a způsobuje škody na plodinách. Na zimní období se přesunuje do lesů, kde jsou podmínky méně příznivé. V těchto lokalitách je intenzivně loveno, ale i rušeno těžbou lesa, turistickým ruchem a dalšími lidskými aktivitami. V zimním období má v lesích jen omezené zdroje potravy, a proto vyhledává a navštěvuje krmeliště. Stupňující se problémy ohledně prasete divokého byly podnětem ke studiu jeho chování. Chování bylo studováno pomocí analýzy distribuce trusu v lesním komplexu Bradlo o rozloze 11,59 km2. Komplex leží na severovýchodě České republiky a je obklopen zemědělskou krajinou. Distribuce trusu byla hodnocena na 617 výzkumných plochách (každá o rozloze 100 m2), které byly rovnoměrně rozloženy v celém lesním komplexu. V prvním roce (2017) bylo nasčítáno 20,4 jedinců na km2. Ve druhém roce (2018) po intenzivním lovu během roku bylo nasčítáno 15,1 jedinců na km2. Při výzkumu byl zkoumán vztah mezi množstvím trusu na jednotlivých plochách a jednotlivými faktory jako jsou geomorfologické charakteristiky, vzdálenosti od krmelišť, zdroje vody, okraje lesa, cest, turistických stezek a intravilánů. Byl zkoumán vliv lesního prostředí a příslušnosti k honitbě. Bylo potvrzeno, že nejvíce prasat se zdržuje v mladých hustých lesních porostech bez ohledu na příslušnost k honitbě, vzdálenost od cest, turistických stezek, intravilánů a oblastí s intenzivní těžbou lesa. S rostoucí vzdáleností od okraje lesa se zvyšovalo množství trusu, a naopak s rostoucí vzdáleností od krmelišť množství trusu klesalo. Vliv geomorfologických vlastností a vzdálenost od vodních toků nebyl prokázán.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
7 HRUBÝ, Pavel
14 HRUBÝ, Petr
2 Hrubý, Patrik
7 Hrubý, Pavel
14 Hrubý, Petr
2 Hrubý, Přemysl
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.