|
|
Percepce zdravotních rizik vyplývajících ze životního stylu a pracovní zátěže u učitelů různých typů škol
Papršteinová, Markéta ; Šmejkalová, Jindra (vedoucí práce) ; Hrubá, Drahoslava (oponent) ; Dohnal, Karel (oponent)
Souhrn Percepce zdravotních rizik vyplývajících ze životního stylu a pracovní zátěže u učitelů různých stupňů škol Úvod: Je obecně známo, že učitelská profese je svázána s řadou zdravotních rizik. Pedagogové jsou exponováni nadměrné pracovní psychické a senzorické zátěži, pracují dlouhodobě ve vynucené poloze, ve zvýšeném riziku hluku, infekcí a poruch hlasivek. Ve srovnání s běžnou populací se u nich častěji vyskytují onemocnění, která souvisí s pracovním stresem. Cíl práce: Zjištění percepce zdravotních rizik vyplývajících ze zdravotního stavu, životního stylu a pracovní zátěže u učitelů různých stupňů škol. Metodika: V rámci průřezové epidemiologické studie jsme metodou anonymního dotazníkového šetření získali údaje od 484 respondentů, a to od 201 učitelů základních škol, 227 učitelů škol středních a 56 vysokoškolských učitelů. Zjišťovali jsme přítomnost rizikových faktorů a jejich percepci učiteli s ohledem na stupeň školy, věk a pohlaví respondentů. Pracovní psychická zátěž byla hodnocena Meisterovým dotazníkem a byla provedena klasifikace zátěže. Výsledky: Zjistili jsme, že řada respondentů byla exponována několika rizikovým faktorům současně. Nejčastěji se jednalo o závažná onemocnění u blízkých příbuzných a zvýšenou pracovní psychickou zátěž. Této jsou zvýšeně exponováni zejména učitelé základních...
|
|
|
Kouření sester jako jeden z významných rizikových faktorů této profese
Drozdová, Radomila ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrubá, Drahoslava (oponent) ; Králíková, Eva (oponent)
Kouření populace je závažný celospolečenský problém. Kouření zdravotníků je o to závažnější, že se paradoxně týká právě těch, kteří mají kuřákům pomoci s kouřením přestat, jejichž profesionální povinností je podpora výchovy populace k nekuřáctví, edukace pacientů o důsledcích kouření. Platí, že nemůže pomoci ten, kdo s daným problémem není sám vyrovnán. O to víc to platí o závislostech - včetně závislosti na nikotinu. Proč je tolik kuřaček právě u zdravotních sester? Není logické, že sestry - (s nejméně středoškolským a specializačním zdravotnickým vzděláním) kouří víc (39 % ze zkoumaného souboru 337 respondentů), než jiné profesní skupiny a ženy běžné populace (asi 25 %). V době šetření (r. 2005) 3/4 kouřících sester kouřilo i na pracovišti ve zdravotnických zařízeních, vedoucí pracovníci kouření tolerovali, dokonce někde kouřili současně. Tato skutečnost je alarmující. Jde o profesní etický problém. Sváteční kuřáci uvádějí, že si nejčastěji zapálí cigaretu u šálku kávy a ve službě, nejvíce kuřáků uvádí, že hlavně kouří ve společnosti (62,5 %), polovina skupiny kouřících sděluje, že kouření patří ke kávě, dále kouřící uvádějí, že kouří z důvodu pocitu uvolnění ve stresových situacích (44,5 %) a ve službě. Převážná většina kouřících respondentů vykazuje známky sociální závislosti na kouření. Ukázalo se, že...
|
|
|
Percepce zdravotních rizik vyplývajících ze životního stylu a pracovní zátěže u učitelů různých typů škol
Papršteinová, Markéta ; Šmejkalová, Jindra (vedoucí práce) ; Hrubá, Drahoslava (oponent) ; Dohnal, Karel (oponent)
Souhrn Percepce zdravotních rizik vyplývajících ze životního stylu a pracovní zátěže u učitelů různých stupňů škol Úvod: Je obecně známo, že učitelská profese je svázána s řadou zdravotních rizik. Pedagogové jsou exponováni nadměrné pracovní psychické a senzorické zátěži, pracují dlouhodobě ve vynucené poloze, ve zvýšeném riziku hluku, infekcí a poruch hlasivek. Ve srovnání s běžnou populací se u nich častěji vyskytují onemocnění, která souvisí s pracovním stresem. Cíl práce: Zjištění percepce zdravotních rizik vyplývajících ze zdravotního stavu, životního stylu a pracovní zátěže u učitelů různých stupňů škol. Metodika: V rámci průřezové epidemiologické studie jsme metodou anonymního dotazníkového šetření získali údaje od 484 respondentů, a to od 201 učitelů základních škol, 227 učitelů škol středních a 56 vysokoškolských učitelů. Zjišťovali jsme přítomnost rizikových faktorů a jejich percepci učiteli s ohledem na stupeň školy, věk a pohlaví respondentů. Pracovní psychická zátěž byla hodnocena Meisterovým dotazníkem a byla provedena klasifikace zátěže. Výsledky: Zjistili jsme, že řada respondentů byla exponována několika rizikovým faktorům současně. Nejčastěji se jednalo o závažná onemocnění u blízkých příbuzných a zvýšenou pracovní psychickou zátěž. Této jsou zvýšeně exponováni zejména učitelé základních...
|
|
|
The assessment of occupational stress and quality of life in teachers of the 2nd level of elementary schools
Šušoliaková, Oľga ; Šmejkalová, Jindra (vedoucí práce) ; Hrubá, Drahoslava (oponent) ; Provazníková, Hana (oponent)
(in Czech language) Hodnocení pracovní psychické zátěže a kvality života učitelů 2. stupně základních škol Úvod: Problematika posuzování pracovně psychické zátěže patří ke klíčovým otázkám ochrany veřejného zdraví Cíl: Hlavním cílem práce bylo zhodnotit pracovní psychickou zátěž u učitelů 2. stupňů základních škol (ZŠ) standardní dotazníkovou metodou s vyšetřením slinného kortizolu. Dalším záměrem bylo zhodnotit kvalitu života (KŽ) učitelů. Metodika: Provedli jsme anonymní dotazníkové šetření (průřezová studie) u 142 učitelů 2. stupně ZŠ (sledovaný soubor) a 136 hasičů (srovnávací soubor). Míru pracovního stresu jsme hodnotili pomocí Meisterova dotazníku. Subjektivně percipovaný stres jsme následně objektivizovali stanovením slinného kortizolu. Pro posouzení kvality života jsme použili zkrácenou verzi dotazníku WHO QoL- BREF 26. Výsledky: Naše šetření prokázalo, že učitelé vnímají míru pracovní psychické zátěže hůře než hasiči. Provedená klasifikace psychické zátěže prokázala, že učitelé dosahují stupně 2 (může docházet k dočasnému ovlivnění zdraví), hasiči stupně 1. Vyšetření slinného kortizolu zcela odpovídalo výsledkům zjištěným dotazníkovou metodou. Dosažené diurnální křivky kortizolu (ranní hodnoty, večerní hodnoty, plocha pod křivkou) byly ve všech případech u učitelů signifikantně vyšší než u...
|
|
|
Hodnocení zdravotních rizik chemických látek při likvidaci starých zátěží
Pelikánová, Denisa ; Fiala, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Hrubá, Drahoslava (oponent)
Souhrn Hodnocení zdravotních rizik chemických látek při likvidaci starých zátěží Úvod: Nebezpečné odpady z rafinérií, uložené v lagunách, představují staré ekologické zátěže. Jedním ze způsobů sanace je těžba a přepracování odpadů na alternativní palivo. Emise škodlivých látek, uvolňované do ovzduší během těžby a zpracování odpadů, mohou negativně ovlivňovat zdraví exponovaných osob Cíl: Cílem práce bylo hodnocení potenciální míry zdravotních rizik ze sanace staré ekologické zátěže na základě zjištěných úrovní koncentrací vybraných látek v ovzduší a sestavení zobrazení stratifikace zdravotních rizik v rámci širšího území. Metody: Mezi sledované látky byl zahrnut oxid siřičitý, sirovodík, toluen a 16 zástupců polycyklických aromatických uhlovodíků - PAU (acenaften, acenaftylen, antracen, benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)perylen, benzo(a)pyren, dibenzo(ah)antracen, fenantren, fluoranten, fluoren, chrysen, indeno(1,2,3-cd)pyren, naftalen a pyren). Byla využita kombinace měření koncentrací látek v ovzduší a modelu rozptylu v prostředí. Měření kontaminantů bylo provedeno u staré ekologické zátěže a v blízké obydlené lokalitě. Zóny koncentrací těchto látek byly modelovány pomocí programu pro výpočet rozptylu v ovzduší "SYMOS'97". Výsledné údaje o stratifikaci hladin zdravotních...
|
|
|
Kouření sester jako jeden z významných rizikových faktorů této profese
Drozdová, Radomila ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrubá, Drahoslava (oponent) ; Králíková, Eva (oponent)
Kouření populace je závažný celospolečenský problém. Kouření zdravotníků je o to závažnější, že se paradoxně týká právě těch, kteří mají kuřákům pomoci s kouřením přestat, jejichž profesionální povinností je podpora výchovy populace k nekuřáctví, edukace pacientů o důsledcích kouření. Platí, že nemůže pomoci ten, kdo s daným problémem není sám vyrovnán. O to víc to platí o závislostech - včetně závislosti na nikotinu. Proč je tolik kuřaček právě u zdravotních sester? Není logické, že sestry - (s nejméně středoškolským a specializačním zdravotnickým vzděláním) kouří víc (39 % ze zkoumaného souboru 337 respondentů), než jiné profesní skupiny a ženy běžné populace (asi 25 %). V době šetření (r. 2005) 3/4 kouřících sester kouřilo i na pracovišti ve zdravotnických zařízeních, vedoucí pracovníci kouření tolerovali, dokonce někde kouřili současně. Tato skutečnost je alarmující. Jde o profesní etický problém. Sváteční kuřáci uvádějí, že si nejčastěji zapálí cigaretu u šálku kávy a ve službě, nejvíce kuřáků uvádí, že hlavně kouří ve společnosti (62,5 %), polovina skupiny kouřících sděluje, že kouření patří ke kávě, dále kouřící uvádějí, že kouří z důvodu pocitu uvolnění ve stresových situacích (44,5 %) a ve službě. Převážná většina kouřících respondentů vykazuje známky sociální závislosti na kouření. Ukázalo se, že...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvalita života a životní styl českých dětí ve městě a na vesnici
Hlaváčková, Eva ; Hodačová, Lenka (vedoucí práce) ; Benešová, Veronika (oponent) ; Hrubá, Drahoslava (oponent)
Souhrn Kvalita života je multidimenzionální koncept, který se stal předmětem zkoumání v mnoha vědních oborech. Důležitou pozici si získal především v medicíně, sociologii a v psychologii. Cílem práce bylo sledovat specifické ukazatele kvality života (KŽ) a životního stylu u reprezentativního vzorku českých dětí v rámci mezinárodní studie Světové zdravotnické organizace (WHO) The Health Behaviour in School Aged Children: A WHO Cross National Study (HBSC), analyzovat KŽ českých dětí podle věku, pohlaví a místa bydliště a posoudit ji ve vztahu k dalším významným faktorům souvisejícím s životním stylem (formální struktura rodiny, množství společně stráveného volného času v rodině, adaptace na školu, subjektivně vnímaná míra nároků na školní výkon, sociální vztahy, pití alkoholu a kouření tabáku). Data byla získána prostřednictvím dotazníku na 86 náhodně vybraných základních školách a víceletých gymnáziích ČR. Metodika výzkumu vycházela z doporučení WHO. Cílovou populací pro výzkum byl reprezentativní vzorek českých dětí ve věku 11, 13 a 15 let, celkem 4782 dětí. Sledovali jsme subjektivně vnímanou KŽ na základě subjektivního hodnocení zdravotního stavu, pocitu štěstí a celkové KŽ na čtyřech rozdílných škálách (Cantrilův index, Huebnerova škála, Kidscreen-10 Index, Životní spokojenost). Kombinace uvedených...
|
|
| |
host ::
RSS.