|
|
Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů
Hrendash, Taras ; Jurajda, Štěpán ; Münich, Daniel ; Doleželová, P. ; Mrázek, P.
Od počátku nového století došlo v ČR k dynamickému růstu VŠ vzdělané pracovní síly. V ČR k tomu nejdříve přispěl vznik a rozvoj soukromých vysokých škol na konci 90. let a posléze výrazné otevírání veřejných vysokých škol po roce 2005. Podíl VŠ vzdělaných ve věkové skupině 30–34 let se tak během tří dekád více než zdvojnásobil. Nemáme už v Česku z ekonomického pohledu příliš mnoho vysokoškolsky vzdělaných? Odpověď na otázku je důležitá pro rozhodování, do jaké míry by měl stát finančně či jinak podporovat další růst počtu VŠ studentů a absolventů a nakolik by měl občany k počátečnímu a celoživotnímu VŠ studiu motivovat. Odpověď je důležitá i do debaty o potřebě posílení dnes velmi nízké úrovně a rozsahu finanční podpory VŠ studentů. V předkládané studii vytváříme popisné statistiky o mzdách a platech zaměstnanců, které jsou užitečným podkladem pro diskusi o této důležité otázce. Srovnáváme vývoj úrovně mezd a platů vysokoškoláků pro kohorty narozené v letech 1960, 1970, 1980 a 1990. Tyto kohorty se výrazně liší co do zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Zároveň pro tyto kohorty sledujeme vývoj mzdového (platového) poměru mezi absolventy vysokých a středních škol (VŠ/SŠ), tj. procentního rozdílu průměrných, resp. mediánových mezd (platů) středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců.
|
|
|
Essays in Economics of Innovations
Hrendash, Taras ; Gaule, Patrick (vedoucí práce) ; Ganguli, Ina (oponent) ; de Rassenfosse, Gaetan (oponent)
Tato dizertace se skládá ze tří kapitol. První kapitola navrhuje nový víceúrovňový shlukovací algoritmus určený k rozpoznávání shluků technologií na základě sítě kolaborací mezi inovátory s geokódovanou polohou. Za použití tohoto nového algoritmu identifikuji inovační shluky v databázi U.S. Patent Inventor Database současným zkoumáním dvou rozměrů: prostorového rozložení vynálezců a vzorců ve vazbách mezi nimi. Na základě identifikovaných shluků ukazuji, že kombinace fyzické blízkosti a vazeb mezi vynálezci je spojená s vyšší kvalitou inovací v rámci shluků než mimo ně. Ve druhé kapitole využívám zavedení programu Prioritního průzkumu (Track One) Patentovým úřadem USA k tomu, abych odhadl dopad zkrácené doby projednávání na pravděpodobnost, že posuzovaný či udělený patent nalezne obchodní využití formou přenosu vlastnických práv. Zjišťuji, že program Track One významně zvýšil pravděpodobnost přenosu vlastnických práv u patentových žádostí, které měly větší pravděpodobnost, že budou označeny za prioritní. Ve třetí kapitole společně s Christianem Fons-Rosenem a Patrickem Gaulé zkoumáme příčiny stárnutí vědecké pracovní síly v USA. Za použití nových dat z USA, pokrývajících populaci akademických pracovníků v oblasti chemie v letech 1960-2010, zjišťujeme, že pozorované zvýšení věku akademické pracovní...
|
|
|
Prioritized examination and its impact on commercialization of patents
Hrendash, Taras
Patents play an important role in facilitating transfers of knowledge, and enable commercialization of innovative ideas by reducing information asymmetry between potential buyers and sellers on the market for technology. The crucial question, however, is how quickly innovative ideas can be patented. Previous research has shown that the probability of commercialization for pending\napplications peaks immediately after the patent allowance event (Gans, Hsu & Stern, 2008). But does the length of pendency of an application at a patent office also affect the overall saleability of a technology and create some frictions on the market for technology? In this paper, we exploit the introduction of the USPTO’s Prioritized Examination (Track One) Program to capture the impact of shortened pendency on the likelihood that a pending or granted patent will be commercialized via the transfer of property rights. Using the differencein-differences approach, we compare the average saleability of patents, which we assign into three groups according to their predicted propensity for prioritization before and after the program start date. We find that introduction of the Track One program has significantly increased the probability of commercial reassignment of applications that were more likely to be prioritized. Our results suggest that the policy implemented by the USPTO and shortened pendency of applications, in general, may reduce frictions on the market for technology and facilitate commercialization of innovations.
|
host ::
RSS.