|
|
Spisová služba v exekutorském úřadu
Bambulová, Karolina ; Brádlerová, Daniela (vedoucí práce) ; Hrebiková, Anežka (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce ve svém úvodu čtenáře seznámí se základy exekučního řízení. Primárně se ale v této práci budu zabývat analýzou spisové služby u exekutorského úřadu. Zaměřím se na výkon a způsob spisové služby v exekutorském úřadu. A následně spisovou službu soudních exekutorů představím na konkrétním exekutorském úřadu. Zmapuji současný stav spisové služby daného úřadu, vyzdvihnu pozitiva, poukážu na negativa a navrhnu řešení do budoucna. Klíčová slova (česky) Spisová služba, exekutorský úřad, analýza, výkon spisové služby, elektronická spisová služba, správa dokumentů
|
|
|
Snahy o formování občanské společnosti v Ruském impériu na přelomu 18. a 19. století.
Hrebiková, Anežka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Cílem práce je analýza ruské vzdělané společnosti - inteligence bez rozdílu v původu - v době, kdy získávala vlastní identitu, vymezovala si své ideové základy a imperativy a měla fragmentární tendence vytvářet občanskou společnost. Na institucionálních i individuálních příkladech z řad šlechtické i raznočinské inteligence je analyzováno spolčování se, a to nejprve privátní, uzavřené a posléze veřejné. S tím souvisí popis vytváření počátků veřejného prostoru a s ním spojeného veřejného mínění. Práce se proto zabývá jednotlivými společenskými platformami, v nichž se tehdejší ruská inteligence angažovala, především zednářskými lóžemi, společenskými salony či kluby. Výsledkem má být rozbor vývoje vzdělané společnosti v období před děkabristickým povstáním, analýza jejího intelektuálního potenciálu, její myšlenkové emancipace a různorodých aktivit. Práce čerpá z nevydaných archivních materiálů, edic a nejnovější odborné literatury. Metodologicky se opírá o koncepty sociálních, kulturních a intelektuálních dějin na pozadí biografické metody a s marginálním využitím konceptů dějin mentalit a gender history. Klíčová slova Ruské impérium, inteligence, občanská společnost, salony, kluby
|
|
|
Štěpán Vilém Kinský jako císařský vyslanec v Rusku Petra Velikého v letech 1721-1722. Acta Legationis Moscoviticae aneb Diplomatické relace jako raně novověký pramen.
Hrebiková, Anežka ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou diplomatických relací Acta Legationis Moscoviticae. Jedná se o zprávy, které zasílal do Vídně císařský vyslanec Štěpán Vilém Kinský během svého působení na carském dvoře v Petrohradu a v Moskvě v letech 1721-1722. Na základě tohoto pramene je zájem soustředěn na průběh diplomatické mise Kinského a na úkoly, které měl v rámci své funkce splnit. Práce si mimojiné klade za úkol zhodnotit diplomatické relace jako pramen k dějinám diplomacie a mezinárodních vztahů. Představen je život a kariéra Štěpána Viléma Kinského a jeho osobnost. Prostor je rovněž věnován nejdůležitějším krokům Petra I. ve vymezeném období, především uzavření Nystadského míru, prohlášení se za imperátora a vydání nástupnického manifestu. Práce se rovněž snaží vykreslit přelomové období v Ruském impériu po konci severní války a zaměřuje se na atmosféru tehdejší dvorské společnosti. Kladena je otázka, jaké body instrukcí od vídeňského dvora se českému šlechtici podařilo splnit, a v jakých neuspěl. Kinského mise je zde pojímána jako součást procesu vyjednávání habsburské monarchie a Ruského impéria o vzájemném spojenectví.
|
|
|
Z pramenů ke vztahu českých spisovatelů k Rusku v druhé polovině 19. století: Příklad Julia Zeyera a Josefa Holečka
Hrebiková, Anežka ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat vztah dvou předních českých spisovatelů k ruské carské říši v druhé polovině devatenáctého století na základě jejich návštěv v Rusku. Diplomantka se zaměří na práci s primárními prameny, uloženými v Památníku národního písemnictví (korespondence ve fondu Julius Zeyer, Josef Holeček a ve fondech příjemců korespondence) a sekundárními prameny, především literární povahy (Zeyerův Ondřej Černyšev, Holečkův Zájezd na Rus a Ruskočeské kapitoly). Na základě analýzy pramenů - s důrazem na prameny osobní povahy (korespondence) - se tak soustředí na osobní zkušenosti obou spisovatelských osobností, jejich angažovanost v Rusku a názor na tamější politické události. Přihlédnuto bude též k tomu, jak se postoj spisovatelů k carské říši odrazil v jejich vlastní tvorbě.
|
|
|
Intelektuálové na dvoře Kateřiny II. Veliké
Hrebiková, Anežka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je přiblížit případnému čtenáři stav intelektuální vyspělosti ruského impéria během vlády Kateřiny II. Veliké prostřednictvím analýzy působení představitelů inteligence (intelektuálů) v okolí dvora a na dvoře carevny. Pozornost je věnována ústřední postavě samotné carevny jako intelektuálky, dále činnosti důležitých vědeckých institucí a hlavním vědeckým disciplínám. Práce se zaměřuje rovněž na původ a národnostní složení intelektuálů (Rusové, Němci, další národnosti), rozvoj školství a jednotlivých kulturních odvětví. Představena je činnost svobodných zednářů a jejich kontakty a vztah s dvorem a rovněž žen - intelektuálek. Důraz je kladen na otázky sociálního původu ruské inteligence a míry její závislosti na státu.
|
host ::
RSS.