Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ruská literatura v edici Světová četba nakladatelství Odeon v letech 1955-1970 a translatologická analýza románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové
Procházková, Barbora ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tématem mé diplomové práce je ediční politika nakladatelství Odeon, a to se zaměřením na vydávání ruské literatury v edici Světová četba. Cílem této práce je doplnění a upřesnění některých informací o ediční praxi tohoto našeho nejvýznamnějšího nakladatelského domu předlistopadové éry v oblasti vydávání překladové literatury. Translatologický rozbor jednoho z děl poslouží jako ukázka úrovně překladů zařazených do této edice. Diplomová práce je tedy strukturována do dvou částí. V první části, která má historicko-empirický charakter, se zabývám rusistickou produkcí zmíněného nakladatelství v edici Světová četba v období let 1955-1970, které v souvislosti s uvolněním kulturní politiky v šedesátých letech u nás může být v oblasti překladové tvorby považováno za nejpřínosnější a stále do jisté míry inspirativní. Druhá část má charakter spíše kriticko-empirický a je věnována translatologické analýze románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové, jejíž osobnost je také pojítkem obou částí diplomové práce. (...)
Evžen Oněgin v českých překladech
Rubáš, Stanislav ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Král, Oldřich (oponent) ; Honzík, Jiří (oponent)
Práce mapuje pět českých překladů Puškinova Evžena Oněgina od Václava Čeňka Bendla, Václava Aloise Junga, Josefa Hory, Olgy Maškové a Milana Dvořáka. Hlavním kritériem pro stanovení míry "óspěšnosti" jednotlivých překladatelských pojetí je skutečnost, do jaké hloubky otevírají významový potenciál předlohy. Jejich rozbor probíhá na pozadí nejrůznějších zvukových, metaforických, myšlenkových a strukturních principů, kterými se Puškinův román ve verších vyznačuje, přičemž jeden překlad často tvoří kontrastní pozadí druhému, včetně některých překladů torzovitých, především od Jana Evangelisty Purkyně. Z dobového kontextu, v němž analyzované překlady vznikaly, vyplývá, že většina z nich souvisela s nějakým rozhodujícím společensko-politickým zlomem novodobých českých dějin (1860, 1937 a 1966) a odráží "ducha své doby". Bendl uvádí strukturu Oněgina do pohybu rozšířením původně čtyřstopého jambického metra o jednu stopu. Větší prostor ve verši mu umožnil svobodněji rozvinout myšlenky a obrazy originálu na straně jedné a vedl k jistému uvolnění napětí mezi slovy na straně druhé. Řadu míst předlohy Bendl také narušil různými sémantickými posuny. ...
Evžen Oněgin v českých překladech
Rubáš, Stanislav ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Král, Oldřich (oponent) ; Honzík, Jiří (oponent)
Práce mapuje pět českých překladů Puškinova Evžena Oněgina od Václava Čeňka Bendla, Václava Aloise Junga, Josefa Hory, Olgy Maškové a Milana Dvořáka. Hlavním kritériem pro stanovení míry "óspěšnosti" jednotlivých překladatelských pojetí je skutečnost, do jaké hloubky otevírají významový potenciál předlohy. Jejich rozbor probíhá na pozadí nejrůznějších zvukových, metaforických, myšlenkových a strukturních principů, kterými se Puškinův román ve verších vyznačuje, přičemž jeden překlad často tvoří kontrastní pozadí druhému, včetně některých překladů torzovitých, především od Jana Evangelisty Purkyně. Z dobového kontextu, v němž analyzované překlady vznikaly, vyplývá, že většina z nich souvisela s nějakým rozhodujícím společensko-politickým zlomem novodobých českých dějin (1860, 1937 a 1966) a odráží "ducha své doby". Bendl uvádí strukturu Oněgina do pohybu rozšířením původně čtyřstopého jambického metra o jednu stopu. Větší prostor ve verši mu umožnil svobodněji rozvinout myšlenky a obrazy originálu na straně jedné a vedl k jistému uvolnění napětí mezi slovy na straně druhé. Řadu míst předlohy Bendl také narušil různými sémantickými posuny. ...
Ruská literatura v edici Světová četba nakladatelství Odeon v letech 1955-1970 a translatologická analýza románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové
Procházková, Barbora ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tématem mé diplomové práce je ediční politika nakladatelství Odeon, a to se zaměřením na vydávání ruské literatury v edici Světová četba. Cílem této práce je doplnění a upřesnění některých informací o ediční praxi tohoto našeho nejvýznamnějšího nakladatelského domu předlistopadové éry v oblasti vydávání překladové literatury. Translatologický rozbor jednoho z děl poslouží jako ukázka úrovně překladů zařazených do této edice. Diplomová práce je tedy strukturována do dvou částí. V první části, která má historicko-empirický charakter, se zabývám rusistickou produkcí zmíněného nakladatelství v edici Světová četba v období let 1955-1970, které v souvislosti s uvolněním kulturní politiky v šedesátých letech u nás může být v oblasti překladové tvorby považováno za nejpřínosnější a stále do jisté míry inspirativní. Druhá část má charakter spíše kriticko-empirický a je věnována translatologické analýze románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové, jejíž osobnost je také pojítkem obou částí diplomové práce. (...)
Evžen Oněgin v českých překladech
Rubáš, Stanislav ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Král, Oldřich (oponent) ; Honzík, Jiří (oponent)
Práce mapuje pět českých překladů Puškinova Evžena Oněgina od Václava Čeňka Bendla, Václava Aloise Junga, Josefa Hory, Olgy Maškové a Milana Dvořáka. Hlavním kritériem pro stanovení míry "óspěšnosti" jednotlivých překladatelských pojetí je skutečnost, do jaké hloubky otevírají významový potenciál předlohy. Jejich rozbor probíhá na pozadí nejrůznějších zvukových, metaforických, myšlenkových a strukturních principů, kterými se Puškinův román ve verších vyznačuje, přičemž jeden překlad často tvoří kontrastní pozadí druhému, včetně některých překladů torzovitých, především od Jana Evangelisty Purkyně. Z dobového kontextu, v němž analyzované překlady vznikaly, vyplývá, že většina z nich souvisela s nějakým rozhodujícím společensko-politickým zlomem novodobých českých dějin (1860, 1937 a 1966) a odráží "ducha své doby". Bendl uvádí strukturu Oněgina do pohybu rozšířením původně čtyřstopého jambického metra o jednu stopu. Větší prostor ve verši mu umožnil svobodněji rozvinout myšlenky a obrazy originálu na straně jedné a vedl k jistému uvolnění napětí mezi slovy na straně druhé. Řadu míst předlohy Bendl také narušil různými sémantickými posuny. ...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.