|
Ruská literatura v edici Světová četba nakladatelství Odeon v letech 1955-1970 a translatologická analýza románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové
Procházková, Barbora ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tématem mé diplomové práce je ediční politika nakladatelství Odeon, a to se zaměřením na vydávání ruské literatury v edici Světová četba. Cílem této práce je doplnění a upřesnění některých informací o ediční praxi tohoto našeho nejvýznamnějšího nakladatelského domu předlistopadové éry v oblasti vydávání překladové literatury. Translatologický rozbor jednoho z děl poslouží jako ukázka úrovně překladů zařazených do této edice. Diplomová práce je tedy strukturována do dvou částí. V první části, která má historicko-empirický charakter, se zabývám rusistickou produkcí zmíněného nakladatelství v edici Světová četba v období let 1955-1970, které v souvislosti s uvolněním kulturní politiky v šedesátých letech u nás může být v oblasti překladové tvorby považováno za nejpřínosnější a stále do jisté míry inspirativní. Druhá část má charakter spíše kriticko-empirický a je věnována translatologické analýze románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové, jejíž osobnost je také pojítkem obou částí diplomové práce. (...)
|
|
Evžen Oněgin v českých překladech
Rubáš, Stanislav ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Král, Oldřich (oponent) ; Honzík, Jiří (oponent)
Práce mapuje pět českých překladů Puškinova Evžena Oněgina od Václava Čeňka Bendla, Václava Aloise Junga, Josefa Hory, Olgy Maškové a Milana Dvořáka. Hlavním kritériem pro stanovení míry "óspěšnosti" jednotlivých překladatelských pojetí je skutečnost, do jaké hloubky otevírají významový potenciál předlohy. Jejich rozbor probíhá na pozadí nejrůznějších zvukových, metaforických, myšlenkových a strukturních principů, kterými se Puškinův román ve verších vyznačuje, přičemž jeden překlad často tvoří kontrastní pozadí druhému, včetně některých překladů torzovitých, především od Jana Evangelisty Purkyně. Z dobového kontextu, v němž analyzované překlady vznikaly, vyplývá, že většina z nich souvisela s nějakým rozhodujícím společensko-politickým zlomem novodobých českých dějin (1860, 1937 a 1966) a odráží "ducha své doby". Bendl uvádí strukturu Oněgina do pohybu rozšířením původně čtyřstopého jambického metra o jednu stopu. Větší prostor ve verši mu umožnil svobodněji rozvinout myšlenky a obrazy originálu na straně jedné a vedl k jistému uvolnění napětí mezi slovy na straně druhé. Řadu míst předlohy Bendl také narušil různými sémantickými posuny. ...
|
|
Evžen Oněgin v českých překladech
Rubáš, Stanislav ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Král, Oldřich (oponent) ; Honzík, Jiří (oponent)
Práce mapuje pět českých překladů Puškinova Evžena Oněgina od Václava Čeňka Bendla, Václava Aloise Junga, Josefa Hory, Olgy Maškové a Milana Dvořáka. Hlavním kritériem pro stanovení míry "óspěšnosti" jednotlivých překladatelských pojetí je skutečnost, do jaké hloubky otevírají významový potenciál předlohy. Jejich rozbor probíhá na pozadí nejrůznějších zvukových, metaforických, myšlenkových a strukturních principů, kterými se Puškinův román ve verších vyznačuje, přičemž jeden překlad často tvoří kontrastní pozadí druhému, včetně některých překladů torzovitých, především od Jana Evangelisty Purkyně. Z dobového kontextu, v němž analyzované překlady vznikaly, vyplývá, že většina z nich souvisela s nějakým rozhodujícím společensko-politickým zlomem novodobých českých dějin (1860, 1937 a 1966) a odráží "ducha své doby". Bendl uvádí strukturu Oněgina do pohybu rozšířením původně čtyřstopého jambického metra o jednu stopu. Větší prostor ve verši mu umožnil svobodněji rozvinout myšlenky a obrazy originálu na straně jedné a vedl k jistému uvolnění napětí mezi slovy na straně druhé. Řadu míst předlohy Bendl také narušil různými sémantickými posuny. ...
|
|
Ruská literatura v edici Světová četba nakladatelství Odeon v letech 1955-1970 a translatologická analýza románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové
Procházková, Barbora ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tématem mé diplomové práce je ediční politika nakladatelství Odeon, a to se zaměřením na vydávání ruské literatury v edici Světová četba. Cílem této práce je doplnění a upřesnění některých informací o ediční praxi tohoto našeho nejvýznamnějšího nakladatelského domu předlistopadové éry v oblasti vydávání překladové literatury. Translatologický rozbor jednoho z děl poslouží jako ukázka úrovně překladů zařazených do této edice. Diplomová práce je tedy strukturována do dvou částí. V první části, která má historicko-empirický charakter, se zabývám rusistickou produkcí zmíněného nakladatelství v edici Světová četba v období let 1955-1970, které v souvislosti s uvolněním kulturní politiky v šedesátých letech u nás může být v oblasti překladové tvorby považováno za nejpřínosnější a stále do jisté míry inspirativní. Druhá část má charakter spíše kriticko-empirický a je věnována translatologické analýze románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové, jejíž osobnost je také pojítkem obou částí diplomové práce. (...)
|
|
Evžen Oněgin v českých překladech
Rubáš, Stanislav ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Král, Oldřich (oponent) ; Honzík, Jiří (oponent)
Práce mapuje pět českých překladů Puškinova Evžena Oněgina od Václava Čeňka Bendla, Václava Aloise Junga, Josefa Hory, Olgy Maškové a Milana Dvořáka. Hlavním kritériem pro stanovení míry "óspěšnosti" jednotlivých překladatelských pojetí je skutečnost, do jaké hloubky otevírají významový potenciál předlohy. Jejich rozbor probíhá na pozadí nejrůznějších zvukových, metaforických, myšlenkových a strukturních principů, kterými se Puškinův román ve verších vyznačuje, přičemž jeden překlad často tvoří kontrastní pozadí druhému, včetně některých překladů torzovitých, především od Jana Evangelisty Purkyně. Z dobového kontextu, v němž analyzované překlady vznikaly, vyplývá, že většina z nich souvisela s nějakým rozhodujícím společensko-politickým zlomem novodobých českých dějin (1860, 1937 a 1966) a odráží "ducha své doby". Bendl uvádí strukturu Oněgina do pohybu rozšířením původně čtyřstopého jambického metra o jednu stopu. Větší prostor ve verši mu umožnil svobodněji rozvinout myšlenky a obrazy originálu na straně jedné a vedl k jistému uvolnění napětí mezi slovy na straně druhé. Řadu míst předlohy Bendl také narušil různými sémantickými posuny. ...
|