Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti využití nových metod batymetrie vodních nádrží
Kundratová, Františka ; Roub, Radek (vedoucí práce) ; Hradilek, Václav (oponent)
Pravidelné měření hloubek vodních toků, nádrží, rybníků a jezer je potřeba z mnoha důvodů, ať už pro hydrologické modelování, mapování biotopů, monitoring splaveninového režimu nebo mapování topografie dna pro archeologické účely. Z toho důvodu dochází k rozvoji vědního oboru batymetrie pro potřeby mapování mělkých vod a objevují se stále přesnější metody. Snahou je najít ve všech ohledech výhodnější způsob měření, aby se minimalizovaly časové i finanční náklady měření a zvýšila se přesnost. V současné době je v České republice patrně nejrozšířenější metodou měření hloubek pomocí ADCP zařízení, což je sice velmi přesná metoda, nicméně stále časově náročná. Letecké laserové skenování s využitím vlnové délky 532 nm v rozsahu zeleného záření má naproti tomu velký potenciál pro měření hloubek v mělkých vodách. Tato diplomová práce se zabývá využitím leteckého laserového skenování pro potřeby batymetrie vodních nádrží a toků v podmínkách České republiky. V literární rešerši jsou popsány metody, jak lze batymetrická data získat a principy jejich fungování. Vlastní práce se zabývá využitím leteckého laserového skenování pro sběr batymetrických dat. Pomocí laserového skeneru Riegl VQ-880-G byly zaměřeny hloubky na vybraném úseku řeky Vltavy a VD Hracholusky. Ze zaměřených dat jsou vytvořeny digitální modely terénu. Následně jsou porovnány s digitálními modely terénu, které byly vytvořeny ze srovnávacích sonarových dat. Výsledky jsou prezentovány formou mapových výstupů v příloze. Cílem práce je zjistit potenciál leteckého laserového skenování pro batymetrické účely v podmínkách ČR a ověřit jeho přesnost. Tato metoda by mohla být velmi přínosnou pro měření mělkých vod, neboť šetří čas i ekonomické náklady.
Vyšetření morfometrických charakteristik a odtokových cest pro povodí Litovicko-Šáreckého potoka v prostředí GIS
Prágr, Vítězslav ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Hradilek, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vyšetřením morfometrických charakteristik a odtokových cest pro povodí Litovicko-Šáreckého potoka v prostředí GIS. V první části jsou popsané pojmy z oblasti geometrických a terénních charakteristik povodí a způsoby jejich výpočtu v prostředí GIS i mimo něj. To zahrnuje i popis digitálního modelu terénu a k němu nejvíce používaných interpolačních metod. Zjištěné charakteristiky povodí a odtokové cesty poslouží ke zhodnocení soustavy malých vodních nádrží a míst jejich potencionálního zanášení. K tomuto posouzení se využije datové sady ZABAGED a druhé, přesnější datové sady DMR 5G.
Batymetrie malé vodní nádrže Velký rybník v povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Zvonárová, Eva ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Hradilek, Václav (oponent)
Najdôležitejšia časť práce je vykonať meranie na vybranej vodnej nádrži na Litovicko Šáreckom potoku. Vybraná malá vodná nádrž je Veľký rybník, nazývaná tiež Dolejšák. Meranie bolo uskutočnené prístrojom RiverSurveyor M9 a data boli spracované pomocou programu ESRI ArcGIS Desktop do digitálneho modelu terénneho reliéfu, ktorý vyhodnotí zanesenie nádrže v jednotlivých miestach. Toto zanesenie ohrozuje život v nádrži, ale aj okolie nádrže. Teoretická časť obsahuje tému s malými vodnými nádržami, ich rôzne delenie a využitie. Ďalej sú popísané metódy batymetrie, digitálny model terénneho reliéfu a interpolácia a jej metódy. V metodike bakalárskej práce je spracované samotné meranie a napokon vo výsledkoch zhodnotené celé meranie. Na konci práce je diskusia a záver, kde sa navrhnú riešenia pre tento problém.
Změny reliéfu dna a objemu VD Fojtka vlivem zanášení
Vlasák, Tomáš ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Hradilek, Václav (oponent)
Sedimentace je přirozený proces, který je závislý na mnoha faktorech za působení času. Množství usazených sedimentů na dně vodních nádrží má vliv jednak na celkový objem a plochu vodního díla, ale také na reliéf dna. Tato práce se zabývá množstvím sedimentu ve vodní nádrži Fojtka a změnou reliéfu jejího dna za 109 let fungování nádrže. Pro účely této práce bylo na přehradě provedeno měření dna pomocí echosounderu z lodi, jehož výstupem byla bodová vrstva o 5500 bodech. Dále byla změřena břehová linie pomocí GPS přístroje. Zpracování dat proběhlo v programu ArcGIS, kde byla data nejdříve zredukována a upravena k použití pro interpolační nástroje ze sady ArcToolbox. Pro vybrání nejpřesnější interpolace byla vytvořena validační data, která byla porovnávána s interpolovanými. Nejlepší výsledky poskytovala interpolace Kriging a TIN v rozlišení 0,5 m. Pro srovnání se současným stavem byly vektorizovány plány z doby výstavby, u kterých byla rovněž vytvořena validační data a následně porovnávána přesnost jednotlivých interpolací. Jako nejlepší metoda pro tato data byla vyhodnocena metoda TIN v rozlišení 0,5 m. Metoda TIN byla použita u obou datových sad pro 2D a 3D vizualizace reliéfu dna a také pro výpočet aktuálního objemu a plochy zátopy nádrže. Rozdíl reliéfů dna nádrže Fojtka ukázal zmenšení objemu nádrže o 6,7% a redukci zaplavené plochy o 3,2%. Vliv na toto relativně malé zanesení má pravidelně těžená předzdrž umístěná nad nádrží.
Vliv malé vodní nádrže Strnad na půdní vlhkost na povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Kovář, Martin ; Hradilek, Václav (vedoucí práce) ; Jačka, Lukáš (oponent)
V současné době, kdy hrozí snižování obsahu půdní vody vlivem sucha, je vhodné začít se systematickým sběrem dat o půdní vlhkosti. V této práci je půdní vlhkost měřena na území povodí Litovicko-Šáreckého potoka v okolí malé vodní nádrže Strnad. K tomuto měření jsou využity přímé metody, tedy přímé odběry vzorků půdy a jejich následný rozbor, a metody nepřímé, kde se jedná o využití TMS datalogeru. Naměřená data z přímých a nepřímých metod se v podstatě shodují v tom, že malá vodní nádrž Strnad nemá žádný vliv na půdní vlhkost ve vzdálenosti 200 m. V poslední části práce jsou popsány rozbory zrnitosti půdy s využitím hustoměrné metody. Výsledné typy půd jsou dále využity pro kalibraci TMS datalogeru.
Batymetrie malé vodní nádrže Kalý rybník v povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Burda, Jan ; Hradilek, Václav (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zaměřením batymetrie malé vodní nádrže Kalý rybník v povodí Litovicko-Šáreckého potoka pomocí měřicího přístroje RiverSurveyor M9, a také vyhodnocení naměřených hloubek ve formě digitálního modelu terénu dna nádrže a stanovení akumulace této malé vodní nádrže. Teoretická část práce je věnována obecně malým vodním nádržím, způsobům jejich zanášení a batymetrii. Je zde také popsána zájmová lokalita nádrže Kala. Dále jsou popsány interpolačních metody a digitální model terénu. Uvedeny jsou také základní informace o měřicím přístroji RiverSurveyor M9, kterým probíhalo měření. V praktické části je popsán postup měření dna nádrže. Dále je zpracován digitální model terénu včetně vyhodnocení akumulace nádrže. Pro tvorbu digitálního modelu terénu je použito několik interpolačních metod, které jsou následně mezi sebou porovnány. Mezi porovnávané metody patří IDW, Kriging, Topo to Raster, Spline, Natural neighbourhood a Trend. Nejlépe se osvědčila metoda IDW, která dosahuje nejlepších výsledků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.