Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Phylogeography and genetic diversity of the populations of Gobius niger (Gobiiformes: Gobiidae)
Hradečný, Jakub ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Perdices, Anabel (oponent)
Hlaváči (Gobiiformes: Gobiidae) jsou nejpočetnější rybí čeledí a nejvíce zastoupenou skupinou ryb obývající evropské pobřeží. Genetická diverzita evropských hlaváčů byla doposud studována pouze u několika málo druhů. Ačkoli se mořské prostředí jeví jako homogenní, existují zde bariéry bránící genovému toku, například v podobě průlivů či mořských proudů. Hlaváč černý (Gobius niger) obývá pobřežní vody Evropy, severní Afriky a také středozemní a černomořské pobřeží Blízkého východu. Jedná se o bentický druh hlaváče, který má v rámci životního cyklu planktonní larvální stadia. V rámci této práce byli studovaní jedinci z 28 lokalit napříč areálem rozšíření, s cílem studia vnitrodruhové genetické diverzity. Analýza dvou mitochondriálních genů (cytochrom b a D loop) odhalila komplexní populační strukturu a výraznou vnitrodruhovou diverzitu (maximální p-distance 6,1 %). Populace je rozčleněna na čtyři velmi rozdílné haplotypové skupiny, s neočekávaným geografickým rozložením. Zatímco populace obývající Atlantský oceán a Severní moře je geneticky homogenní a všichni studovaní jedinci nesou haplotypy patřící do stejné haplotypové skupiny, středomořská populace je velmi komplexní, a vykazuje přítomnost čtyř haplotypových skupin, z nichž některé jsou sdílené i mezi vzdálenějšími regiony. V západním středomoří...
Fenologie mangrovů
Hradečný, Jakub ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Mangrovy jsou globálně významným ekosystémem s velkým ekologickým významem pro mnoho živých organismů včetně člověka. Mnoho organismů je vázáno na produkci listů, kterými se živí. Tyto organismy jsou tedy přímo ovlivněny fenologií mangrovů, která však vykazuje v rámci globálního rozšíření významné rozdíly. Zdá se, že nejvýznamněji fenologii mangrovů ovlivňuje roční oscilace teploty, která svým nárůstem či poklesem určuje začátek a konec jednotlivých fenologických fází. Fenologie mangrovů však zřejmě může být ovlivněna také jinými faktory prostředí, zejména srážkami a s nimi spjatou salinitou. V oblastech nad 20ř zeměpisné šířky se zpravidla fenologické fáze vyskytují v unimodálním režimu, a často mohou přesahovat do více let. Čím blíže k rovníku se rostliny nacházejí, tím spíše se u nich objeví alespoň mírný bimodální režim, s více lokálními maximy fenologické události v průběhu roku. V oblastech rovníku se režim rostlin mění na multimodální s minimálními rozdíly v průběhu roku. Tento ideální model však může být narušen lokálními klimatickými extrémy, které mohou pozměnit fenologii mangrovu na dané lokalitě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.