|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
|
The United States and the strategic triangle of China-India-Pakistan
Hrabcová, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem Spojené státy a strategický trojúhelník Čína-Indie-Pákistán zkoumá, jak tyto státy vyvažují vzájemné hrozby a soustředí se dále zejména na aspekt vztahů mezi USA a Pákistánem, jenž je klíčovým aktérem pro další vývoj vztahů mezi USA, Čínou a Indií. Vztahy v rámci strategického trojúhelníku mohou být definovány čínsko-pákistánským spojenectvím, čínsko-indickými rozdíly a indicko-pákistánskou rivalitou. Práce se opírá o realistickou teorii vyvažování moci, která je dále doplněna o pojetí Stephena M. Walta a jeho teorii vyvažování hrozeb. Na základě tohoto teoretického pojetí jsou pak definovány hlavní hrozby států trojúhelníku a způsoby, jakými tyto hrozby vyvažují. Rostoucí ekonomická a vojenská moc Číny a Indie má za následek intenzivní vyvažování, kdy Čína využívá spojenectví s Pákistánem a posilování své ekonomické strategie, Indie pak cílí na sbližování s USA a dalšími státy v regionu. Mezi oběma státy tak vzniká zásadní bezpečnostní dilema, které by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu. Práce dále konstatuje, že vztah mezi Pákistánem a USA je klíčový pro udržení rovnováhy v regionu a vzájemná spolupráce USA se státy trojúhelníku, může dále vést k eliminaci terorismu, jenž představuje společnou hrozbu. Pro udržení silných vztahů USA a Pákistánu je klíčové stanovení...
|
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
host ::
RSS.