Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vertikální distribuce atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Dočekalová, Veronika ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Znečištění atmosférickým aerosolem je jedním z největších problémů ochrany ovzduší a povrchové lomy jsou považovány za významný zdroj hrubých částic. Aby mohla být zavedena vhodná opatření ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech těžby, je třeba identifikovat zásadní zdroje znečišťování. Koncentrace částic v ovzduší jsou běžně měřeny při zemském povrchu a jejich šíření v prostoru je pouze odhadováno prostřednictvím modelů. Tato práce si proto kladla za cíl měření koncentrací hrubého aerosolu nad hnědouhelným lomem prostřednictvím experimentálních letových měření za účelem odhadu, nakolik se částice generované těžební aktivitou podílí na znečištění ovzduší ve svém okolí. Měřicí kampaň proběhla ve dnech 11. až 26. listopadu 2012 v lomu Vršany. Použita byla vzducholoď s elektrickým pohonem nesoucí přístroje DustTrak DRX a P-Trak, teploměr a vlhkoměr. Lety byly vedeny po stejné trajektorii v několika výškách nad prostorem lomu. Koncentrace PM1-10 a GPS data byla zaznamenávána každou vteřinu. Průměrná rychlost letu se pohybovala mezi 6 a 7 ms-1 . Pozemní měření zahrnovala meteorologii a koncentrace PM10. Období kampaně se vyznačovalo nízkými teplotami i rychlostí větru a vysokou relativní vlhkostí. Epizody zvýšení koncentrací PM10 nad 200 µgm-3 pozorované v některých dnech nebyly spjaty s prouděním ve směru od...
Stanovení aerosolizovatelné složky pouličního prachu a její mineralogická a tvarová analýza
Lebedenko, Viktoriia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Vodička, Petr (oponent)
Jedním z významných zdrojů aerosolových částic PM10 v městském ovzduší je resuspenze pouličního prachu. Cílem diplomové práce bylo stanovit emisní potenciál vzorků pouličního prachu, provést tvarovou a mineralogickou analýzu resuspendovatelné složky, a na základě zjištěných poznatků porovnat vybrané lokality. Odběry vzorků byly provedeny v únoru 2014 ve třech městech Ostravě, Praze a Plzni. Pro účely této diplomové práce bylo v resuspenzní komoře rozprášeno devět vzorků z vybraných lokalit: náměstí v centru města, tramvajový pás u zastávky v centrální části města, kraj zpevněné komunikace u obrubníku v centrální části města. Morfologická a elementární analýza byla prováděna pomocí skenovacího elektronového mikroskopu s EDS detektorem. Byla odhalena přítomnost minerálních složek jako křemene, chloritu, kalcitu, živce a kaolinitu. Ve vzorcích z Ostravy byly nalezené částice kulatého tvaru oxidů železa. Plzeňské vzorky obsahovaly vlákna amfibolového minerálu - aktinolitu. Rentgenová prášková difrakce při zvýšené citlivosti určila přítomnost amfibolového azbestu ve vzorcích z Ostravy a Prahy. Byl stanoven hmotnostní podíl jednotlivých velikostních frakcí rozprášených vzorků. Byla sledovaná dynamika velikostních distribucí hmotnosti aerosolu v komoře. Velikostní distribuce částic byla bimodální (2,5 µm...
A detailed study on aerosol particle size distribution in indoor and outdoor environments with attention to ammonium nitrate transormations
Talbot, Nicholas Philip ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Dusičnan amonný je důležitou chemickou sloučeninou z hlediska aerosolového výzkumu především pro své široké zastoupení nad velkými hustě zalidněnými oblasti. Nicméně díky své těkavosti za normálních podmínek a při nízkých teplotních gradientech je poměrně obtížné přesně měřit jeho koncentraci. Je všeobecně známo, že těkavost dusičnanu amonného je závislá na teplotě, relativní vlhkosti, konkrétním složení dané aerosolové částice a dostupnosti příslušných plynných prekurzorů. Skupenství dané částice ovlivňuje hodnotu rovnovážné konstanty reakce dusičnan amonný - kyselina dusičná/amoniak a následně i rychlost disociace. Z hlediska aerosolového výzkumu zabývajícího se vnitřním prostředím jsou tyto termodynamické procesy umocněny přechodem částic pocházejících z vnějšího prostředí do nových podmínek v prostředí vnitřním. Náhlé změny teploty a relativní vlhkosti, spolu s povrchovými reakcemi v uzavřeném vnitřním mikroprostředí urychlují disociaci dusičnanu amonného. Tato zvýšená rychlost disociace může způsobovat chyby v měřených datech, zvyšovat tvorbu nových částic ve vnitřním prostředí a urychlovat korozi kulturních památek jejich okyselením. Míra těchto dopadů je nejistá především díky nedostatku znalostí o přeměně částic při jejich přechodu z venkovního do vnitřního prostředí. Proto bylo v rámci...
Vliv zateplování obytných budov na koncentraci CO2 v ovzduší bytů
Čejková, Eliška ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Holcátová, Ivana (oponent)
1 ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá vlivem zateplování obytných budov na koncentraci CO2 v ovzduší bytů a s ní spojenou intenzitu výměny vzduchu. Zateplování budov má bezesporu pozitivní vliv na energetickou náročnost budov, tedy na úsporu spotřebované tepelné energie, která přímo souvisí s emisemi CO2. Často má však pouhé zateplení bez celkového řešení vzduchotechniky negativní vliv na kvalitu vnitřního prostředí (ovzduší) bytů. Hlavní část práce uvádí měření parametrů kvality vnitřního ovzduší - teploty, relativní vlhkosti vzduchu, koncentrace CO2 a intenzity větrání v zateplených, s plastovými okny, a nezateplených, s původními dřevěnými okny, vybraných bytových jednotkách. Cílem práce je rozdíly měřených parametrů mezi dvěma typy bytů kvantifikovat. Studovanou oblastí je sídlištní panelová zástavba ve městě Sezimovo Ústí. Měření probíhalo od října 2015 - března 2016 vždy po dobu 3 dnů ve vybraných 22 dvojicích bytů - s plastovými a dřevěnými okny, kde byla kontinuálně monitorována koncentrace CO2, teplota a relativní vlhkost. Měření probíhalo v ložnicích bytů během noci, protože jen tak se dalo zaručit stejné chování lidí během měření, což má zásadní vliv na sledované veličiny. Intenzita větrání byla pak vypočítána z poklesu CO2 po odchodu lidí z ložnice po dobu 3 hodin jejich nepřítomnosti....
PAU vázané na velikostně segregovaný aerosol v městském ovzduší.
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo stanovit 13 zdravotně rizikových PAU (fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen, ideno(1,2,3-cd)perylen a koronen; k-PAU označeny červeně) v jednotlivých frakcích velikostně segregovaného aerosolu v městském ovzduší Ostravy (2012, 2014) a Mladé Boleslavi (2013), a to při nízkých teplotách v zimním období, a experimentálně ověřit, zda dochází k vzorkovacímu artefaktu, tzn. kvantifikovat PAU v plynné fázi. K velikostní separaci částic byl použit vysokoobjemový kaskádní impaktor Hi-Vol BGI 900. PAU byly stanoveny metodou HPLC- FLD/PDA. V Ostravě v zimě 2012 při inverzi (až -25 řC) byly stanoveny průměrné koncentrace 13 PAU v aerosolu ve výši 432 ng.m-3 ; ve frakci 10 - 1 µm 119 ng.m-3 , 1 - 0,5 µm 185 ng.m-3 , 0,5 - 0,17 µm 91 ng.m-3 , ve frakci < 0,17 µm 37 ng.m-3 a ve formě plynné min. 40 ng.m-3 . Při nejnepříznivějším dni 2. 2. 2012 (-18,6 řC) dosáhl 24 hodinový průměr 13 PAU 890 ng.m-3 , suma karcinogenních PAU 237 ng.m-3 a benzo(a)pyrenu 32,3 ng.m-3 . Byl zaznamenán nerovnoměrný a odlišný vývoj poklesu koncentrací PAU po inverzi ve frakci 1 - 10 µm 2,8krát, 0,5 - 1 µm 4,2 krát, 0,5 - 0,17 µm 4krát a pro < 0,17 µm až 7,6krát. V Mladé Boleslavi v zimě 2013 byly...
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
Charakteristika aerosolových částic ve vnitřním prostředí různých typů knihoven a archivů
Mašková, Ludmila ; Smolík, Jiří (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Barták, Martin (oponent)
Aerosol je jedním z hlavních polutantů vnějšího i vnitřního prostředí. Částice představují pro umělecká díla nebezpečí v podobě zašpinění a chemické degradace, která závisí na velikosti částic a jejich chemickém složení. Tato práce zahrnuje monitorování kvality vnitřního a vnějšího ovzduší v pěti archivech v ČR reprezentovaných různým venkovním prostředím: Zlatá Koruna (malá obec), Třeboň (malé město), Teplice (průmyslová oblast) a dva archivy (Národní knihovna - NK a Národní archiv - NA) v Praze (velké město s dopravním zatížením). NK v Praze a archivy na Zlaté Koruně, v Třeboni a v Teplicích jsou přirozeně ventilované, zatímco NA v Praze je vybaven ventilačním a filtračním systémem. Měření byla provedena v průběhu čtyř intenzivních kampaní v různých ročních obdobích na každé z lokalit a zahrnovala zjištění početní a hmotnostní koncentrace, velikostní distribuce a chemického složení částic. Doplňková měření byla provedena ve dvou muzeích, depozitáři a kostele. Cílem této studie je zjistit koncentrace, zdroje a chemické složení částic ve vnitřním prostředí a stanovit vztah mezi vnitřním a vnějším prostředím. Výsledky ukázaly, že koncentrace částic v NA v Praze byly relativně stabilní a nízké (okolo 102 částic/cm3 ), ale koncentrace hrubých částic zde byly zvýšeny návštěvníky a pracovníky. Časový...
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Havránek, Vladimír (oponent) ; Schwarz, Jaroslav (oponent)
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
What is a connection between atmospheric aerosols, meteorological parameters and gaseous pollutants?
Slezáčková Zíková, Naděžda ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Název práce: Jak souvisí vlastnosti atmosférických aerosolů s meteorologickými veličinami a koncentracemi plynných polutantů? Autor: RNDr. Naděžda Slezáčková Zíková Katedra: Katedra meteorologie a ochrany ovzduší Vedoucí disertační práce: Ing. Vladimír Ždímal, Dr. Laboratoř chemie a fyziky aerosolů, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR, v.v.i. Abstrakt: Pětiletá řada měření koncentrací amosférického aerosolu (AA) na poza- d'ové stanici Košetice byla porovnána s meteorologickými záznamy a koncentrace- mi plynných polutantů. Bylo popsáno jak měření, tak zpracování aerosolových dat, a naměřená časová rada AA byla statisticky popsána. Dlouhodobé měření AA je nutné z důvodu velké časové proměnlivosti koncentrací AA s výrazným ročním chodem, který je ovlivněn především dvěma jevy. Od dubna do září jsou celkové koncentrace řízeny hlavně vznikem nových částic v atmosféře tzv. nukleacemi, zatímco od října do března ovlivňuje koncentrace AA dálkový trans- port a/nebo lokální znečištění. Z toho důvodu je nutné vlivy meteorologických parametrů a plynných polutantů na AA popisovat odděleně v jednotlivých ročních obdobích. Závislost AA na meteorologických parametrech a koncentracích plyn- ných...
Experimentální stanovení personální expozice PM10 na vybraných pracovištích povrchového lomu na hnědé uhlí
Basslerová, Barbora ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Práce porovnává experimentálně zjištěné hodnoty PM1, PM2,5, respirabilní frakce a PM10 mezi kabinou řidiče a venkovním ochozem kolesového rýpadla v hnědouhelném lomu Doly Nástup Tušimice v období od 16. 3. do 23. 3. 2015. Pro měření koncentrací jednotlivých frakcí byly použity přenosné laserové nefelometry. Ve venkovním prostředí byla potvrzena převaha hrubého aerosolu, která z celkové doby měření představovala 82 %. Frakce PM10 převažovala ve venkovním prostředí a měnila se v průběhu dne, v závislosti na vykonávané činnosti pracovníka. Vliv na koncentraci PM10 měl pravidelný úklid zametáním v úsecích přesypů. V kabině řidiče byly zjištěny výkyvy koncentrací PM1 vlivem pobytu kuřáků na tomto pracovišti. Z těchto příčin dochází k rozdílům koncentrací mezi jednotlivými pracovními směnami. Současně byla monitorována teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu v obou typech pracovního prostředí. V kabině řidiče teplota vzduchu dosahovala průměrně hodnot mimo optimální rozsah doporučený pro pracovní prostředí. Práce dále zjišťuje personální expozici řidiče kolesového rýpadla, která se pro celkovou koncentraci pohybuje pod limitem. Potenciálně zdravotně rizikovějšími se jeví menší frakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 HOVORKA, Jaroslav
7 Hovorka, Jakub
1 Hovorka, Jan,
3 Hovorka, Jaroslav
1 Hovorka, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.