|
|
Functional analysis of posttranscriptional gene regulation by TENT5A in biomineralization and metabolism
Aranaz Novaliches, Goretti ; Sedláček, Radislav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent) ; Tencerová, Michaela (oponent)
Nekanonické poly-A polymerázy, jako je TENT5A, patří do rodiny terminálních nukleotidyltransferáz (TENT) a mají zásadní význam pro ochranu, stabilitu a translaci mRNA. V naší laboratoři byl vytvořen knock-out (KO) model myši Tent5a, který vykazoval fenotyp v oblasti zubů, struktury kostry a metabolismu. Ve svém doktorském projektu jsem se zaměřila na charakterizaci molekulárního mechanismu, který je základem těchto fenotypů, a na zkoumání jejich potenciální souvislosti se vzácnými lidskými chorobami. Zaměřila jsem se na biologickou funkci genu Tent5a při vývoji skloviny (amelogenezi) a stabilizaci mRNA. Mikrotomografie (μCT) a skenovací elektronová mikroskopie odhalily, že Tent5a KO jedinci vykazují tenkou hypomineralizovanou sklovinu s narušenou mikrostrukturou, což je stav známý jako Amelogenesis imperfecta. Přímé sekvenování mRNA prokázalo, že TENT5A je zodpovědný za polyadenylaci amelogeninu (AmelX) a dalších vylučovaných proteinů, což vede ke zkrácení poly-A konce u ameloblastů Tent5a KO myší. U Tent5a KO jedinců byla navíc zjištěna porucha samo sestavování proteinů sklovinné matrix (EMP), jako je AMELX a ameloblastin (AMBN), což vedlo ke zhoršenému ukládání hydroxyapatitu a ovlivnění tvorby skloviny. Kromě úlohy v zubech jsem zkoumala fyziologické funkce EMP v jiných tkáních vzhledem k tomu,...
|
|
|
Vliv epikardu na regeneraci srdce po cryoinjury v průběhu embryonálního vývoje - analýza morfologických a fyziologických změn
Neffeová, Kristýna ; Kolesová, Hana (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Na infarkt myokardu ročně umírají miliony osob. V srdci následkem ischémie nedochází k dostatečnému nahrazení poškozených kardiomyocytů, vytváří se fibrotická jizva a srdce ztrácí schopnost pumpy. Vrstva buněk, která produkuje množství signalizačních faktorů a vzniká z ní řada buněk, které by mohli napomoci regeneraci po poškození, se nazývá epikard. Jedná se o zevní vrstvu srdeční stěny, jejíž buňky podstupují epiteliálně-mezenchymální tranzici za vzniku buněk účastnících se mimo jiné i formace koronárních cév a pravděpodobně i nových kardiomyocytů. Pro studium vlivu epikardu na regeneraci srdce jsem zavedla novou metodu myokardiálního cryoinjury na ptačích stádiích embryí, kdy je srdce již pokryto vrstvou epikardu a ovlivňuje tak samotnou regeneraci. Pomocí sondy zchlazené v tekutém dusíku bylo indukováno poškození levé komory srdeční, simulující infarkt myokardu. Jedná se o vhodnou alternativu například k podvazům koronárních cév, které u takto raných embryí nejsou proveditelné. Následkem cryoinjury byly pozorovány razantní změny na úrovni epikardu. V této vrstvě byla následkem cryoinjury aktivována exprese (WT1), což se projevovalo odchlípnutím epikardu, zvlněním a tvorbou neobvyklých výběžků. Tím se zvětšila i oblast subepikardu, ve které jsme zaznamenali velké množství migrujících buněk....
|
|
|
Patogeneze končetin u myší Sprouty2/Sprouty4
Cimlerová, Markéta ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Sprouty proteiny hrají roli negativních regulátorů receptor tyrosin kináz (RTK), mezi něž se řadí i signální dráha fibroblastového růstové faktoru (FGF). Tato dráha je během embryonálního vývoje podstatná pro regulaci buněčné proliferace, migrace, diferenciace a apoptózy a její činnost je nepostradatelná pro normální vývoj končetin. Nedílnou součástí této dráhy jsou i receptory FGF (FGFR), z nichž ku příkladu FGFR3 významně ovlivňuje chondrocyty v růstové ploténce a jeho mutacemi dochází k rozvoji chondrodysplastických syndromů. Sprouty proteiny mají významné role během vzniku tělesných tkání v procesu organogeneze. Bylo prokázáno, že Sprouty2 a Sprouty4 se uplatňují v tvorbě mnoha orgánů, jako je mozek, plíce, zuby, ale především také v tvorbě končetin. Sprouty2 je regulátor enchondrální osifikace, moduluje signalizaci v osteoblastech a chondrocytech a je podstatný pro normální proliferaci a diferenciaci chondrocytů. Sprouty4 je exprimován v růstové zóně končetinového pupene. Narušení exprese genů Sprouty2 a Sprouty4 vede ke vzniku končetinových vad, což bylo dokázáno např. na myších či kuřecích embryích. V předložené práci se zabýváme vývojem končetin transgenních myší s deficiencí Sprouty2/Sprouty4, u nichž byly v rámci preliminární studie detekovány mimo jiných vad i patologie předních...
|
|
|
Regenerace kosti a její analýza
Tesařová, Adéla ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Zahradníček, Oldřich (oponent)
Regenerace kostí může probíhat celý život jako přirozený proces (remodelace) nebo na základě traumatu, kdy dochází k hojení zlomenin, u kterých je poškozená nebo chybějící část nahrazovaná novou tkání. Cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit literární rešerši k problematice kostní regenerace. Úvodní část se věnuje kosti jako takové - její stavbě a procesu novotvorby (osifikaci) a remodelace. Následující část popisuje některé z metod používaných k podpoře regenerace kostní tkáně při terapii - vybrané typy nosičů a také molekul, které v regeneraci hrají důležitou roli a jsou součástí používaných nosičů či terapií. V závěru práce jsou popsány základní metody používané k analýze kostní regenerace a poskytují nám pohled na úspěšnost testovaných terapeutických přístupů, jak dobře se kost hojí a jak jsou tedy použité metody efektivní. Bakalářská práce byla zpracována formou literární rešerše.
|
|
|
Mapování buněčné populace exprimující Sonic hedgehog při embryonálním vývoji srdce
Břežná, Veronika ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Šaňková, Barbora (oponent)
jeden ze tří členů rodiny Hedgehog, jejíž signální dráha hraje zásadní roli při řízení vývoje obratlovců. Právě Sonic hedgehog má převládající úlohu při organizaci vývojových procesů většiny orgánových systémů. Je zajímavé, že jeho přímá exprese či příspěvek populací exprimujících tuto signální molekulu nebyla nikdy popsána. Cílem této práce pokusit se detekovat buňky, které exprimovaly přímo srdeční tkáni se zaměřením na myokard. Tyto buňky od embryonálního 10,5 do 16,5 a dále postnatálně. Rovněž jsme hodnotili aktuální expresi S srdeční tkáni od embryonálního dne 12,5 do embryonálního dne 15,5. K detekci buněčných linií exprimujících Sonic hedgehog jsme využili CreLoxP systém, X galové barvení, fluorescenční a konfokální mikroskopii. Přítomnost buněk, které exprimovaly Sonic hedgehog minulosti jsme ve vyvíjejícím se srdci rovněž hodnotili s pomocí imunohistochemie. Dle našich výsledků byla v myším myokardu prenatálně i postnatálně prokázá přítomnost descendentní linie buněk exprimujících S provedené analýzy ývá, že tyto buňky srdeční tkáni detekovat od embryonálního dne 10,5 až do postnatálního období. Aktuální exprese srdeční tkáni v embryonálních dnech 12,5 až 14,5 Tato studie přinesla zásadní nové poznatky v oblasti vývoje srdce a mohla by v boji proti srdečním vývojovým vadám a také v hledání nových...
|
|
|
Morfologická variabilita řezáku u mutantních myší
Lochovská, Kateřina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Churavá, Svatava (oponent)
Myš je nejfrekventovaněji používaným experimentálním modelovým organismem pro studium vývoje zubů. Myší funkční dentice obsahuje jeden řezák oddělený od tří molárů dlouhou bezzubou diastemou v každém čelistním kvadrantu. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o myší dentici a jejím vývoji se zaměřením na myší řezáky a jejich patologie. Myší řezák je díky svým vlastnostem jedinečným zubem. Charakteristickou vlastností hlodavců jsou právě kontinuálně rostoucí řezáky. Tyto řezáky jsou pokryté sklovinou pouze na labiální straně. Lingvální povrch je tvořen pouze dentinem. Toto je spojeno s asymetrickou abrazí. Nicméně je také častým cílem mutací, ať už v podobě delece nebo jiné modifikace genů. Tyto mutace dentálních signálních drah jsou studovány na mutantních myších jako jsou například Tabby myši, Sprouty nebo Small eye (Sey) mutantní myši a mnoho dalších. Některé mutace jsou homologní k lidským onemocněním. Například X-vázaný tabby (Ta) syndrom u myší je považován za homolog hypohidrotické ektodermální dysplásie (HED) u lidí. Tato mutace napadá velikost řezáku, jeho tvar a pozici stejně jako cytodiferenciaci. Dále se může objevit hypodoncie, anodoncie nebo nějaké morfologické změny napadající ostatní existující zuby. Abnormality v počtu, velikosti a tvaru zubu byly dobře zdokumentovány v lidské...
|
|
|
Eda gen ve vývoji zubů
Dalecká, Linda ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Ectodysplasin A (EDA) je transmembránový protein z rodiny TNF, který hraje důležitou roli ve vývoji ektodermálních derivátů, jako jsou zuby, vlasy či žlázy. Mutace v Eda genu způsobuje u člověka hypohidrotickou ektodermální dysplázii (HED). Sonic hedgehog (Shh), který je ovlivňován Eda signální dráhou je důležitou signální molekulou zapojenou v iniciaci zubního vývoje. V rámci této studie bylo naším cílem zhodnotit vliv Eda genu na vývoj myších zubů a jeho vztah k Shh signalizaci, neboť Shh je důležitý ukazatel normálního zubního vývoje. Zaměřili jsme se na Shh expresi v zubech Eda mutantních myší, se spontánní mutací v Eda genu, které jsou přirozeným modelem pro X vázanou HED. Nejdříve jsme porovnávali Shh expresní vzorec v průběhu zubního vývoje u Eda mutantních myší s CD1 kontrolami pomocí metody disociace epitelů a fluorescenční mikroskopie. Následně jsme se zaměřili na pozorování buněčných linií exprimujících Shh pomocí Cre- LoxP systému. Také jsme vizualizovali SHH expresi pomocí imunohistochemie a kvantifikovali SHH protein v embryonálních čelistech pomocí western blotu. Dle našich výsledků byl vývoj zubů u Eda mutantních myší přibližně o jeden den opožděn v porovnání s kontrolou. Můžeme shrnout, že Eda gen a jeho protein má vliv na oblast Shh exprese následujícího funkčního zubu, ve smyslu...
|
|
|
Rozbor embryotoxického účinku hydrokortizonu metodou CHEST.
Janíková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rozštěp rtu je jednou z nejčastějších vrozených vad u lidí. Jeho etiopatogeneze je multifaktoriální a mnoho aspektů jeho vzniku je jak na poli genetiky tak teratologie stále neznámých. Jedním z negativních zevních faktorů, který je s jeho vznikem spojen, je hydrokortizon. Působení hydrokortizonu na buněčnou proliferaci je velice různorodé v závislosti na vlastnostech konkrétní buněčné populace. V této práci byl na základě metody CHEST studován vznik rozštěpu zobáku u kuřete po aplikaci hydrokortizonu. Cílem práce bylo odhalit změny v cyklu buněk frontonasálního výběžku pomocí průtokové cytometrie. Hydrokortizon způsoboval zbrždění buněčného cyklu v S fázi, avšak pouze u menšinové subpopulace vysoce granulárních buněk se specifickým buněčným cyklem. Tato senzitivní subpopulace byla lokalizována v oblastech výskytu již dříve určených proliferačních center frontonasálního výběžku na podkladě imunohistochemie na řezech zamražené tkáně. Kvantitativní analýza buněk těchto oblastí odhalila signifikantní pokles podílu buněk v M fázi u hydrokortizonovaných vzorků oproti kontrole. Pro určení míry apoptózy v oblasti frontonasálního výběžku bylo použito barvení metodou TUNEL na histologických řezech. Porovnání hydrokortizonovaných a kontrolních vzorků neodhalilo v množství apoptózy žádné rozdíly. V této práci...
|
|
|
Vývojová a strukturální analýza podobností mezi kalcifikovanými a rohovinovými zuby v ústech obratlovců
Karpecká, Zuzana ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Kalcifikované zuby jsou složeny z nejtvrdších obratlovčích tkání (enamelu a dentinu) a představují tak pro své nositele obrovskou evoluční výhodu. Přesto byly tyto pravé zuby u mnohých skupin obratlovců ztraceny a nahrazeny alternativními strukturami z rohoviny, jako jsou např. ptačí zobáky a kostice velryb, či ústní zoubky a nejrůznější škrabací lišty vodních obratlovců. Tato práce analyzuje úroveň podobností rohovinových struktur nahrazujících či doplňujících kalcifikované zuby u tří odlišných linií nižších obratlovců. Unikátní vývojová a strukturální analýza morfogeneze ústních ústrojí mihule, sumce krunýřovce a pulců žab byla také následně diskutována v kontextu podobností s kalcifikovaným zubem. Jednotlivé složky ústních ústrojí zahrnují jak jednoduché zrohovatělé výběžky povrchových buněk orálních disků krunýřovců (tzv. unkuly), tak jednobuněčné sloupce labiálních zoubků a čelistních lišt pulců, i mnohobuněčné lišty a zoubky mihulí. Značně odlišná morfologie pěti popsaných rohovinových struktur však vývojově vychází z obecného procesu keratinizace, a jejich histogeneze probíhá postupným přirůstáním vrstev a sloupců zrohovatělých buněk. Má analýza také odhalila překvapivé podobnosti během zakládání těchto epidermálních struktur, které již od nejranějšího vývoje vykazují přítomnost...
|
|
|
The signs of odontogenesis externally to the prospective functional dentition in the experimental model
Fábik, Jaroslav ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
5 Abstrakt Vývoj zubného zárodku myši predstavuje dôležitý model nielen pre štúdium odontogenézy, ale i všeobecnej organogenézy. Pozoruhodným vývojom prechádza dolný rezák myši. Základ dolného rezáku myšieho embrya je totiž prepojený so základom predsiene dutiny ústnej (vestibulum oris) epitelovými mostíkmi. V oblasti epitelových mostíkov sa podľa niektorých autorov prechodne objavuje rudimentárny zubný zárodok. Prvým prejavom epitelovo-mezechymálnych interakcií prebiehajúcej odontogenézy je z morfologického hľadiska zhrubnutie orálneho epitelu. Z hľadiska molekulárneho je to expresia génov Shh, Eda, Edar, Pitx2, Bmp2, Bmp4 a Dlx2. Bolo zistené, že okrem transkripčnej domény, predstavujúcej vlastné signalizačné centrum vyvíjajúceho sa funkčného rezáku, sa počas včasného vývoja objavuje ešte jedna dočasná transkripčná doména, lokalizovaná anteriórne a superficiálne v odontogénnej zóne epitelu. Anteriórna transkripčná doména vzniká práve v oblasti epitelových mostíkov a podľa niektorých autorov z fylogenetického hľadiska zodpovedá signálnemu centru rudimentárneho zuba. Bunky z anteriórnej transkripčnej domény sa počas vývoja dostávajú do základu vestibulum oris doposiaľ neobjasneným mechanizmom. Cieľom tejto diplomovej práce bolo porovnať časopriestorovú dynamiku expresie proteínov SHH a EDA v anteriórnej...
|
host ::
RSS.