|
|
Současné pojetí vyučovacího předmětu Znakový jazyk na ZŠ pro SP
Karolová, Soňa ; Červinková Houšková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Hlavním tématem bakalá ské práce je sou asné postavení p edm tu eský znakový jazyk (dále jen ZJ) ve výuce nesly ících d tí na základních kolách pro sluchov posti ené. V jednotlivých kapitolách popisuji celý realiza ní proces výuky, tedy v e, co s výukou eského znakového jazyka souvisí: ukotvení ZJ v kurikulárních dokumentech, didaktické materiály pro výuku ZJ, testování znalostí ák v ZJ, hodnocení znalostí ák v ZJ, osobnost a vzd lání pedagoga ZJ aj. Dále se sna ím popsat a vysv tlit sou asné problémy a otázky, které se vzná í nad výukou eského znakového jazyka na kolách pro sluchov posti ené. P i psaní jsem vycházela nejen z odborné literatury, ale nav tívila jsem také dv koly pro sluchov posti ené ve Vala ském Mezi í í a v Praze Radlicích, které mi umo nily nahlédnout do praktické výuky eského znakového jazyka. Poznatky z t chto náhled jsem zde také zapracovala. Práce p iná í informace o tom, jaké problémy souvisejí s výukou eského znakového jazyka. Z mého et ení vyplynulo, e u itelé eského znakového jazyka se nej ast ji potýkají s nedostatkem didaktických materiál pro p edm t eský znakový jazyk a dále s nejasnostmi ve vymezení p edm tu jako takového a jeho postavením ve výuce. V ím, e tato práce m e být p ínosem nejen pro u itele základních kol pro sluchov posti ené, kte í se potýkají s podobnými...
|
|
|
Neslyšící tlumočníci v pracovním týmu
Pešková, Kateřina ; Macurová, Alena (oponent) ; Červinková Houšková, Kateřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Neslyšící tlumočníci v pracovním týmu" by měla sloužit jako základní vhled do problematiky týmového tlumočení, kdy jsou členy týmů neslyšící tlumočníci. První, teoretická část, se věnuje druhům týmové spolupráce, základním pravidlům pro sestavování tlumočnických týmů a práci v nich. Dále se zabývá neslyšícími tlumočníky - jaká kritéria by měli splňovat pro výkon této profese a jakým způsobem je pro ně závazný Etický kodex tlumočníka. V neposlední řadě se zde vymezují pravidla pro spolupráci v týmu s neslyšícím tlumočníkem. Praktická část práce obsahuje výčet situací, v nichž je vhodné přizvání neslyšícího tlumočníka a ukazuje přínos neslyšícího tlumočníka pro konkrétní situace. Každý typ tlumočené situace je demonstrován na modelové situaci, která obsahuje schéma rozmístění tlumočníků a popis jejich práce při tlumočení i v přípravné fázi. Závěr práce je věnován stručnému vhledu do situace neslyšících tlumočníků u nás.
|
|
|
Stanovení koagulačního faktoru VIII zhodnocení výsledků různých metod v závislosti na typu kauzální mutace v genu pro faktor VIII u pacientů s hemofilií A
HOUSKOVÁ, Kateřina
Hemostáza je pro život nezbytná, jedná se o schopnost organizmu zastavit krvácení a současně udržet tekutost krve v neporušeném cévním řečišti. Faktor VIII je nazýván antihemofilický globulin nebo antihemofilický faktor. Jedná se o plazmatický glykoprotein, tvořený dvěma nekovalentně spojenými řetězci. Z těžkého, složeného z domén A1-A2-B a z lehkého, složeného z domén A3-C1-C2. Aktivita FVIII se měří historicky dvěma způsoby a) jednofázovou metodou, kdy je směs plazmy s deficitem FVIII a pacientské plazmy testována pomocí testu APTT a v případě nedostatku FVIII v pacientské plazmě dochází k prodlužování času měření; b) dvoufázovou metodou, kdy v prvním kroku dochází k tvorbě FVIIIa a FXa a v druhé fázi se tvoří trombin a fibrin. Dvoufázová metoda je náročnější na provedení, a proto se postupně přestala používat. Po vyvinutí chromogenních substrátů byla tato metoda nahrazena metodou chromogenní, kdy v prvním kroku za přítomnosti FIXa, fosfolipidů a Ca2+ dojde k vytvoření FVIIIa a FXa a ve druhém kroku vznikne přidáním chromogenního substrátu žluté zabarvení. Deficit FVIII způsobuje závažné krvácivé onemocnění, hemofilii A. Měření jsem prováděla od května do září 2013 v laboratoři pro poruchy hemostázy v Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze, kde jsem zaměstnaná. Vyšetřila jsem celkem 76 pacientů, hemofiliků A, kteří byli minimálně 8 dní bez jakékoli léčby nebo substituce. Pacientským vzorkům jsem přiřadila čísla, aby byla zajištěna anonymita pacientů. Pracovala jsem na automatickém koagulačním analyzátoru STA-R Evolution? od firmy Diagnostica Stago, a.s.a., který pracuje na principu fotometrie a chronometrie. Stanovovala jsem faktor VIII jednofázovou koagulační a dvoufázovou chromogenní metodou a porovnávala jsem výsledky. Genetická část byla zpracována v genetické laboratoři, která je součástí našeho oddělení. Získané výsledky obou metod u 76 pacientů jsem zpracovala do tabulky i grafu. V souboru bylo 14 (18%) středně těžkých a 56 (74%) lehkých hemofiliků, dále 6 (8%) hemofiliků, kteří nesplňovali kritérium lehké hemofilie A, ale klinicky spadali mezi lehké hemofiliky. Na základě přijatého kritéria jsme zjistili, že 15 (20%) pacientů mělo poměr FVIII:C1st/FVIII:Chr nebo FVIII:Chr/FVIII:C1st 0,6, výrazně se tedy u nich lišili hodnoty FVIII stanovené jednofázově koagulačně a FVIII stanovené dvoufázově chromogenně. Celkem u 11 pacientů byla aktivita FVIII vyšší u jednofázové koagulační metody. Z toho u 3 pacientů FVIII:C1st byl dokonce na hranici normy, zatímco FVIII chromogenně byl v průměru 16%. U 14 pacientů s rozdílnými výsledky se nám podařilo najít kauzální mutaci ve FVIII, u 1 pacienta jsme genetiku nemohli vyšetřit z důvodu chybějícího genetického materiálu. Mutace u pacientů s nižší aktivitou FVIII chromogenní dvoufázovou metodou byly soustředěny převážně do A3 domény, mutace u pacientů s nižší aktivitou FVIII jednofázovou koagulační metodou byly soustředěny v doméně A2. Z prezentovaných výsledků vyplývá, že každý pacient s lehkou a středně těžkou hemofilií A by měl mít stanoven FVIII oběma metodami.
|
|
|
Využití strukturálních fondů EU k vybudování penzionu na Šumavě
Housková, Kateřina ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Hošek, Rostislav (oponent)
Diplomová práce přináší přehled o možnostech dotační politiky ze strukturálních fondů Evropské unie. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře s regionální a strukturální politikou, zaměřuje se na cíle, principy, strategické dokumety a nástroje politiky. Druhá kapitola přináší přehled o možnostech čerpání dotací pro oblast cestovního ruchu. Třetí kapitola zpracovává stručný přehled projektové politiky. Popisuje kroky pro správnou tvorbu projektového plánu, jednotlivé fáze projektového řízení a podmínky pro čerpání finančních prostředků vycházející ze zákona. Závěrečná kapitola by měla být příkladem konkrétního projektu v oblasti podpory rozvoje infrastruktury v oblasti cestovního ruchu.
|
|
| |
host ::
RSS.