Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 63 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Galerie barokních soch pod širým nebem v Liběšicích
Klapetková, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent)
Práce se zabývá zejména sochařskou výzdobou severočeské obce Liběšice. Přestože se jedná o dílo ojedinělé svým urbanistickým rozsahem, je tato bakalářská práce snad první, která se tématem zabývá. Tomu odpovídá i její struktura. Nejprve je obecně popsána historie Liběšic, protože zejména držení Liběšic pražskými jezuity, kteří si zde vybudovali i svou rezidenci, se silně podepsalo na formování celého panství. Dále je zmíněno několik nejvýznamnějších architektonických památek v obci, protože právě na nich se podíleli slavní architekti jako byl Kilián Ignác Dientzenhofer nebo Guilio Broggio. Jedná se tedy o stavbu jezuitské rezidence, kostel Nanebevzetí Panny Marie a kapli sv. Františka Xaverského. Jádrem práce je popis soch na náměstí a jejich ikonografie. Každá socha na ohradní zdi jezuitské rezidence i skupina pěti soch s centrálním výjevem sv. Jana Napomuckého mezi anděly jsou podrobně popsány a částečně je zdokumentován i jejich, většinou dosti nelichotivý, stav. Na závěr jsou naznačeny možné komparace a analogie.
Jan Václav Kosch: severočeský stavitel pozdního baroka
Mandažiev, Petr ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce si netroufá být více než pouhou skicou k tématu činnosti Jana Václava Kosche. Hlavním kritériem výběru informací se stala snaha přiblížit se k podobě staveb v době jejich vzniku. Protože byl Jan Václav Kosch tvůrcem především regionálním, svým životem spjatý s Děčínskem, Českolipskem, Šluknovskem a dalšími zdejšími končinami, považoval jsem za nutné podat, pokud to bylo možné, také stručné příběhy jednotlivých lokalit. V případech jako Nový Bor, Varnsdorf, atp., jsem dějiny vzniku těchto míst rozšířil natolik, aby bylo zcela zřejmé, pro koho zde Jan Václav Kosch své stavby budoval. Tato okolnost vzniku jednotlivých architektur je dle mého soudu o to důležitější, protože upozorňuje na změnu společenských poměrů druhé poloviny osmnáctého století. Jako Koschovi objednavatelé nyní nevystupují pouze jednotlivci, ale také určité společenské vrstvy obyvatelstva, zejména obchodníci a podnikatelé. Ti také mnohdy určují podobu staveb svým vkusem a potřebou reprezentovat životní úspěchy. Dalším důležitým činitelem v určování podoby architektury bylo období josefínské stavební byrokracie, kde se konkrétní tvůrce, Kosche nevyjímaje, zcela ztrácel ve víru mechanismu úřednické mašinérie. Snad lze vyslovit domněnku, že právě toto období výrazně ovlivnilo svou unifikační tendencí charakter...
Dílo Františka Preisse v kontextu soudobé sochařské tvorby
Mazačová, Kateřina ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Hladík, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce představuje autorčin pokus o přispění k bádání o české plastice 17. a 18. století. Je věnována Františku Preissovi, nesmírně pozoruhodné umělecké osobnosti, stojící na počátku vrcholně barokní fáze pražského sochařství. Nejrozsáhlejší část práce tvoří katalog.,Autorka se snažila představit úplný výčet děl jakýmkoli zdrojem Preissovi a jeho dílně připisovaných. Katalog je rozdělen na čtyři oddíly nazvané: A) Preissova archivně doložená díla - B) Díla Preissovi připsaná na základě stylového rozboru - C) Sporná díla - D) Díla Preissovi mylně připisovaná. V rámci jednotlivých oddílů jsou hesla řazena chronologicky. Každé heslo je uvedeno fakty o okolnostech vzniku daného díla a ikonografickým výkladem, následuje stěžejní část - podrobný formální rozbor díla a jeho srovnání s pracemi obsaženými v jiných katalogových heslech, vyústění potom představuje aturočina hypotéza o autorství díla. Aby čtenáři pokud možno usnadnila sledování svých popisů, přiřazuje autorka k práci bohatou fotografickou dokumentaci, pořízenou v naprosté většině jejím manželm Mgr. Vítem Mazačem. Katalog a fotografickou přílohu předchází kratší textová část. Ta po předmluvě a úvodu seznamuje čtenáře s archivně zaznamenanými skutečnostmi ze sochařova života a díla. Další kapitola zasazuje Preissovu tvorbu do širšího...
Václav Clemens Žebrácký - Idea unionis musicae et poeticae (1617). Edition and analysis.
Pacala, Frederik ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent)
Podstatou práce je komentovaná kritická edícia spisu Václava Clementa Žebráckého Idea unionis musicae et poeticae, ktorý je písomnou podobou dišputácie uskuto nenej 8. marca 1617 vo ve kej aule Karolína. Malá tla (9 ff.), unikátne dochovaná v Zámockej knižnici na K ivokláte (sign. XLIV. f. 12, prív. 33), nebola v staršej ani novšej odbornej literatúre (hudobnej i nehudobnej) doposia reflektovaná. Nápl ou práce preto je okrem vytvorenia kritickej edície taktiež analýza Clementovho pojednania, pokus o jeho zasadenie do dobového kontextu a poukázanie na spojenie s mimopražským intelektuálnym prostredím. K ú ové slová Václav Clemens Žebrácký, Johannes Lippius, Zámecká knihovna K ivoklát, Univerzita Karlova, hudební teorie, poetica, musica
Autoportrét v českém barokním malířství
Kacetlová, Miroslava ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent)
Na stránkách této práce si čtenář bude moci přečíst pojednání o autoportrétní tvorbě českých barokních malířů. Do pojmu "český malíř" jsem zařadila i ty malíře, kteří se sice na českém území nenarodili, nicméně jejich tvorba je z části s naším prostředím spojena a tudíž je zařaditelná do kontextu barokní tvorby v Čechách a na Moravě, a také ty, kteří se na našem území narodili, ale téměř celý život tvořili v jiných zemích. Proto se mnohdy při výkladu některých vlastních podobizen dostaneme na území našich středoevropských sousedů. Příslušnost umělců a jejich děl k národnímu celku nelze v podmínkách feudálně uspořádané společnosti posuzovat z téhož hlediska jako v 19. století, kdy se v habsburském státě začaly formovat moderní národy.
Thomas Haffenecker (sakrální architektura)
Štěrbová, Daniela ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Thomas Haffenecker was bom in 1669 in Haldensee in the Tannheim valley in Tirol (Austria). While his older brother Andreas stayed at home to become constructor of local importance, Thomas decided to marry and permanently settle in Bohemia. He received his qualification as master-mason in the Stone-Mason's Guild in the Lesser Town of Prague around around 1701. In Prague he carried out the design of J. B. Fischer von Erlach for the Gallas-Palace. For the Gallas noblesse Haffenecker designed and also built the monastery church in Hejnice, where the planed variations using principles of the "Radical Baroque" were not realized. In 1716 he entered the services of the Premonstratensians and was expected to carry out numerous tasks in Strahov and Doksany. Obviously Haffenecker also designed the holy shrine in Sepekov, that is traditionally attributed to K. 1. Dientzenhofer. A special chapter in Thomas Haffenecker' s life is the time period he spent in office as Court Master of Works, to which he has been appointed probably since 1723. The imperial estates were extensive, the buildings were constantly in need for repair and a need arose for construction of new designs and buildings. Haffenecker created dozens of designs for village churches, but very few of them would ever be carried out. Others were adapted or...
Architektonický a urbanistický vývoj Liberce 1352-2006
Zeman, Jaroslav ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent)
Liberec je v porovnání s většinou sídelních aglomerací na našem území městem poměrně mladým, avšak jeho vývoj byl neméně zajímavý a komplikovaný. Zásadní zlom znamenal především nástup průmyslové revoluce, neboť nejvýrazněji se v jeho podobě podepsalo následující gründerské období. Charakteristickým znakem města je vedle značné urbanistické roztříštěnosti a neuspořádanosti ovlivněné zdejší složitou terénní konfigurací zejména fenomén zahradních měst. Zároveň lze město spolu s Prahou, Ústím nad Labem, Brnem či Opavou označit za jedno z center tzv. druhého proudu kultury, reprezentovaného německy hovořícími architekty usazenými na našem území, který tvořil přirozený protipól architektuře české majority.
Autoportrét v českém barokním malířství
Kacetlová, Miroslava ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent)
Autoportrét má v malířství mimořádné postavení, protože poskytuje nenahraditelnou představu o svém tvůrci. Ve výtvarném umění je něčím podobným, čím je autobiografie v literatuře. V malířském autoportrétu se nevypráví, ale spíš shrnuje nebo zachycuje okamžitý stav osobnosti. Autoportrét vyjadřuje vztah umělce k vlastní osobě, ke světu a ke společnosti. Je dokumentem fYzické podoby a duševního obsahu jako každý portrét vůbec. Můžeme z něj vyčíst stavovské sebevědomí umělce, rozpoznat jeho osobní skromnost či ješitnost, jeho radost z vlastní tváře, netečnost či humorný postoj k sobě samému. Jsou tu zachyceny zpovědi a sliby, přání, poznání i zklamání. Na stránkách této práce si čtenář bude moci přečíst pojednání o autoportrétní tvorbě českých barokních malířů. Do pojmu "český malíř" jsem zařadila i ty malíře, kteří se sice na českém území nenarodili, nicméně jejich tvorba je z části s naším prostředím spojena a tudíž je zařaditelná do kontextu barokní tvorby v Čechách a na Moravě, a také ty, kteří se na našem území narodili, ale téměř celý život tvořili v jiných zemích. Proto se mnohdy při výkladu některých vlastních podobizen dostaneme na území našich středoevropských sousedů. Příslušnost umělců a jejich děl k národnímu celku nelze v podmínkách feudálně uspořádané společnosti posuzovat z téhož hlediska jako...
Žánrová malba 17. a počátku 18. století v Čechách
Rousová, Andrea ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Tema pn'ice "Zanrova malba 17. a pocatku 18. stoleti v Cechach" bylo zvoleno pfedevsim z toho duvodu, ze se doposud nikdo z badatelu teto problematice nevenoval. Prace tedy poprve mapuje situaci na umelecke scene, a to z nekolika lihlu pohledu, pficemz stezejni je poznani 0 zanrovych dflech umelcu pracujicich v Cechach obdobi raneho, a pfedevsim vrcholneho baroka. Pfedtim ale bylo tfeba definovat zanrovou malbu jako takovou, nebot' od jejiho vymezeni se pote odvijel vyber del, ktera v praci oznacuji za zanrova. Stirn souvisi take blizsi pfedstaveni problematiky ikonografie a ikonologie zanrove malby a to i z hlediska vyvoje interpretace pfednich specialistu na tuto diskutovanou oblast. Pozornost je venovana take zminkam 0 zanrove malbe v komentarich historiografU, maliru, teoretiku umeni a dalSich autoru od doby antiky po zaver 17. stoleti, nebot' z nich krome jineho vyplyva, ze tato kategorie nestala v popfedi jejich zajmu a staveli se k ni temer vyhradne kriticky. Na pfikladu sberatelstvi doby 17. a 18. stoleti je vsak prezentovan opacny pfistup, nebot' pocetne zastoupeni zanrove malby ve sbirkach at' uz aristokratickych, mest'anskych Ci klasternich poukazuje na jeji nesmirnou oblibu. Umelecke kolekce slouzily take jako zdroje inspirace pro mnohe z malifu pusobicich v Cechach, nebot' v nich byli pocetne...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 63 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Horyna, Martin Ing.
3 Horyna, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.