Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Právní postavení dítěte po rozchodu jeho rodičů
Horváthová, Sylvie ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právní postavení dítěte po rozchodu jeho rodičů Abstrakt Cílem práce bylo podrobně pojednat o možnostech uspořádání poměrů dítěte po rozchodu jeho rodičů, zejména s důrazem na specifika střídavé péče o dítě. Dále kriticky zhodnotit související judikaturu Ústavního soudu a zařadit právní úpravu do historického i komparativního kontextu. Tato diplomová práce se zabývá právním postavením dítěte po rozchodu jeho rodičů. Pozornost je věnována jak dětem rodičů, kteří byli sezdáni, tak dětem nesezdaných rodičů. Je zařazena také samostatná kapitola věnující se postavení dětí z atypických rodin, kde se pojednává o zvláštnostech postavení dětí stejnopohlavních párů, dětí pocházejících ze surogátního mateřství, dětí vychovávaných pěstouny a osvojiteli. V počáteční kapitole práce pojednává o manželství, kohabitaci a rozdílech mezi nimi. Je zařazen i stručný popis vývoje předmětné právní úpravy. Práce rozebírá i zájem dítěte, který je předním hlediskem rozhodování (nejenom) soudu o dětech. Třetí kapitola se věnuje rodičovské odpovědnosti. Práce se dále zaměřuje zejména na problematiku péče o dítě včetně historického kontextu. Věnuje se jak jednotlivým formám péče o dítě a jejich specifikům, tak výkladovým problémům, které přinášejí ustanovení zákona, která je upravují. Součástí práce jsou i poznatky z psychologie...
Právní postavení dítěte po rozchodu jeho rodičů
Horváthová, Sylvie ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právní postavení dítěte po rozchodu jeho rodičů Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právním postavením dítěte po rozchodu jeho rodičů. Pozornost je věnována jak dětem rodičů, kteří byli sezdáni, tak dětem nesezdaných rodičů. Je zařazena také samostatná kapitola věnující se postavení dětí z atypických rodin, kde se pojednává o zvláštnostech postavení dětí stejnopohlavních párů, dětí pocházejících ze surogátního mateřství, dětí vychovávaných pěstouny a osvojiteli. V počátečních kapitole pojednávám o manželství, kohabitaci a rozdílech mezi nimi. Zařazuji i stručný popis vývoje předmětné právní úpravy. Druhá kapitola se věnuje rodičovské odpovědnosti. Dále jsem se zaměřila zejména na problematiku péče o dítě včetně historického kontextu. Věnuji se jak jednotlivým formám péče o dítě a jejich specifikům, tak výkladovým problémům, které přinášejí ustanovení zákona, která je upravují. Součástí jsou i poznatky z psychologie ohledně jednotlivých forem péče o dítě s důrazem na péči střídavou a syndrom zavrženého rodiče, zařazuji i kapitolu týkající se toho, jak děti vůbec rozvod prožívají. Další kapitola se věnuje styku rodiče a dítěte a také styku dítěte s dalšími osobami. Rozebírám i zájem dítěte, který je předním hlediskem rozhodování (nejenom) soudu o dětech. Zhodnocuji i vybranou judikaturu Ústavního soudu,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.